Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Imunitní systém je souhrn mechanismů zajištujících integritu organismu rozeznáváním a likvidací cizích či vlastních, ale potenciálně škodlivých struktur. Projevuje se obranyschopností organismu, ale na druhou stranu i autotolerancí.
V širším slova smyslu má téměř každý orgán ochrannou funkci. V užším slova smyslu pak zde máme orgány, jejichž hlavní úloha spočívá ve vytváření a posilování obranyschopnosti organismu (např. brzlík a lymfatické orgány).
Obsah |
Bakterie a další jednobuněčné organismy mají imunitní systém určený k boji proti bakteriofágům a dalším nitrobuněčným parazitům. Obvykle funguje na bázi restrikčních enzymů, které vystřihují a likviduji DNA, kterou rozpoznají jako cizorodou. Eukaryotní buňky mají imunitní systém podstatně komplexnější, u mnohobuněčných organismů pak organizace a složitost imunitního systému stoupá ještě výš, když jsou jeho součástí celé buňky, části orgánů, nebo orgány celé.
V rámci mnohobuněčných organismů zajišťuje imunitní systém jednak likvidaci patogenů, jednak likvidaci vadných buněk a tkání, zejména pak infikovaných buněk, které by se jinak staly ložiskem infekce, a rakovinových buněk.
Hlavním úkolem imunitního systému je obrana organismu proti patogenům, nebezpečným cizorodým látkám (např. toxinům) či pozměněným buňkám vlastního těla (nádorové buňky).
Kůže je mechanickou barierou bránící průniku patogenů do těla. Navíc vylučuje antibakterialní látky (např: kyselina mléčná, nenasycené mastné kyseliny...)
Žaludek je další barierou bránící průniku patogenů do těla. Žaludeční šťávy jsou totiž extrémně kyselé. (Obsahují např: kyselinu chlorovodíkovou.)
Fagocytóza- buňky imunitního systému požírají cizorodé částice v organismu
Interferony jsou proteiny uvolňované buňkami, které byly napadeny viry. Zabraňující množení virů.
Komplement je soubor proteinů vyráběných fagocytujícími buňkami.
Zánět je děj při kterém probíhá mnoho nespecifických imunitních reakcí. Projevuje se:
Je zajišťována lymfocyty (druhý nejpočetnější typ bílých krvinek) které se podle toho kde vznikly a typu integrálních membránových proteinů jejich buněčné membrány se dělí na
Objeveny v ptačím orgánu Fabriciově burze. Zajišťují látkovou (humorální) imunitu tj: vyrábějí protilátky. Působením antigenu se transformují v imunoblasty, jejichž prolyferaci (dělením) vznikají plasmatické a paměťové buňky. Plasmatické buňky produkují specifické protilátky proti danému antigenu. Některé B-lymfocyty se při styku s antigenem přemění na paměťové buňky, které zajistí velmi rychlou odpověď při opakovaném styku organismu s daným antigenem. Této reakce se využívá při očkování. B-lymfocyty tvoří asi 15% populace lymfocytů.
Dozrávají v brzlíku (lat:Thymus). Jsou to imunokompetentní buňky, klíčové pro rozběhnutí imunitní reakce. Zajišťují buněčnou imunitu, stimulují B-lymfocyty. Ničí buňky transplantovaných tkání, ale i pozměněné buňky vlastního těla (nádory, buňky napadené viry)
Dělení:
Očkování nebo vakcinace se provádí dvěma způsoby:
Obecně je zřejmé, že na imunitní systém působí, často negativně, mnohé civilizační vlivy: od změn životního stylu (druhové i chemické složení stravy, stres atd.) až po nejrůznější formy znečištění prostředí. Kromě zvýšeného výskytu rakoviny, alergií a ekzému může být takovým oslabením zvýšeno i riziko mnoha dalších onemocnění.
| Související články obsahuje Portál Biologie |