Inanna

Svatba Inanny a Dumuziho

Innin (sumersky též Ninanna, , Inanna, Inanna, Ninsianna; Akkadsky Ištar, Eštar) je sumerská bohyně plodnosti, lásky, pohlavního života a války. Později byla převzata do akkadské mytologie, některé její povahové rysy lze najít u bohyní uctívaných prakticky v celém starověkém středomoří. Je problém říci, nakolik byly tyto bohyně ovlivněny původní sumerskou představou a nakolik procent vznikaly samostatně. Původně byla Innin bohyní Uruku, ale později byla uctívána po celém Sumeru.

Pochopení tohoto božstva je velmi složité, neboť vyjadřovalo protiklady přírody; z textů vyplývá, že Innin byla zároveň rodičkou, matkou, ale i neplodnou ženou, byla ničitelka i stvořitelka, přinášela mír i válku.

Většina vědců klade vznik této bohyně zhruba do roku 4000 př. Kr., kdy prošla velmi složitým vývojem, postupně byla sloučena s několika bohyněmi a bohy, čímž vzniklo velmi mocné božstvo.

Nejprve byla zobrazována jako rákos (kolem roku 1500 př. Kr. ji symbolizovala tzv. Ištařina osmicípá hvězda), okolo roku 3000 př. Kr. se začíná objevovat v lidské, většinou ženské podobě, v mužské podobě byla zobrazována, pokud měl vyniknout její válečný aspekt.

[editovat] Atributy

Jejími atributy byla zvířata lev, sova a holub. Jejím symbolem byla planeta Venuše.

Zobrazována bývá v mnoha podobách, nejčastěji je odhalená, v rukou má zbraně (nejčastěji luk), na hlavě tiáru s rohy. Pokud je zobrazována ve své sexuální funkci, vyrůstají jí z těla falické symboly.

[editovat] Rodinné poměry

• Otec: Nanna (akkadsky: Sín)
• Matka: Ningal
• Bratr: Utu (akkadsky Šamaš)
• sestra: Ereškigala

Milenci:

• Dumuzi (někdy i bratr, nebo syn) - nikde není uváděn jako otec jejích dětí
• Enkimdu

Děti:

• Lulal a Látarak - není jisté, zda šlo o jednu či dvě bytosti
• Šara

[editovat] Innin v literatuře

• Enki a Inin
• Inin v podsvětí
• Innin a Ebich
• Innin a Šukalletuda
• Innin v podsvětí (známo též jako Sestup Innany do podsvětí)
• Innin a Dumunzi (někdy součástí Innin v podsvětí, též Innin a Bilulu)
• Píseň o Agušaje - Agušaja je jedno ze jmen bohyně Ištar v jejím válečném aspektu. V tomto starobabylónském epickém textu je Ištar zcela zaujata válčením, proto se Eu (Enki) snaží ukončit tyto její nálady, svolá bohy a chce, aby stvořili Ištaře protivníka. Bohům se to nepodaří, proto Ea ze špíny za nehty stvoří bohyni Sáltu (svár) a poštve ji na Ištar. Ištar je zhnusena jejím chováním a požádá Eu, ať ji zničí, ten tak udělá pod podmínkou, že se Ištar vzdá svých válečných choutek. Text pochází z období kolem roku 1500 př. Kr., zajímavé je, že obsahuje modlitbu za Chammurapiho.

Dále je známa řada mýtů, ve kterých vystupuje okrajově (např. Epos o Gilgamešovi), mimo to se zachovala i řada hymnů, které ji oslavují. Dále jsou známy i tzv. sebechvály.

Innin se vyskytuje ve všech seznamech bohů od 26. stol. př. Kr, a to zpravidla (výjimek je opravdu velmi málo) na třetím místě. V pozdní tradici (novobabylónská říše) klesá na 5. - 8. místo.

[editovat] Související články

• Sumersko-akkadská literatura
• Sumersko-akkadská mytologie
• Lilith
• Ištařina brána