Inaugurační diplomy

Inaugurační diplomy byly souborem privilegií a závazků, které nastupující český král Jan Lucemburský potvrdil české šlechtě. Nejprve 25. prosince 1310 pro Čechy a o půl roku později (18. června 1311) pro Moravu. Král se zavazoval, že nebude domácí úřady obsazovat cizinci a že nebude žádat zemskou vojenskou hotovost pro tažení v zahraničí.

[editovat] Události, které vedly k vytvoření inauguračních diplomů

V roce 1310 uzavřel ve Špýru (Speyer) Jan Lucemburský sňatek s Eliškou Přemyslovnou, což mu otevřelo cestu k českému trůnu, který vybojoval v zápase s Jindřichem Korutanským.

Korunovace byla podmíněna tzv. inauguračními diplomy, jež si vymohla česká šlechta v důsledku snahy o odvrácení nastolení cizí správy českého státu. Inaugurační diplom zřetelně omezoval centrální královskou moc, byl momentálním potvrzením síly šlechty, ale byl i prvním krokem k uzákonění dualismu mezi králem a stavovskou obcí. Na jeho základě udělil král většinu dvorských úřadů českým pánům. Podkomořím a maršálkem se stal Jindřich z Lipé, nejvyšším komorníkem Petr I. z Rožmberka, kancléřem Jan Volek.

Jan Lucemburský částečně oslabil i své právo na odúmrť (ve středověku „spadnutí“ půdy na vrchního vlastníka půdy, obvykle při vymření rodiny po meči, půda mohla připadnout i vesnické občině. Panovník mohl převzít půdu i při porušení věrnosti vazalů). Odmítal však přijmout princip svobodného testmentu. V souhrnu diplomy posílily hospodářsko-politickou pozici šlechty, zvláště vyšší.

• nástupnické listiny panovníka
• soubor privilegií a závazků
• král se zavazoval, že nebude žádat zemskou vojenskou hotovost pro tažení v zahraničí
• vojenská povinnost šlechty se omezovala na obranu Českého království a Moravského markrabství
• úřady a majetky mohou nabývat jen v zemi usedlí Čechové a Moravané.
• nebude od šlechty vymáhat pravidelné daně
• zemskou berni bez souhlasu šlechtické obce hodlal král vybírat pouze v případě panovnického sňatku, resp. sňatku královských synů a dcer