Indická filosofie

Serie článků o Indické filosofii a Hinduismu

Ortodoxní školy Njája · Vaišéšika   Sánkhja · Jóga · Mímánsá Védánta Advaita · Višištádvaita · Dvaita

Neortodoxní školy Čárváka · Džinismus Buddhismus Hínajána · Mahájána Vadžrajána · Théraváda Velké osobnosti Starověk Kapila · Pataňdžali · Gótama Kanáda · Džaimini · Vjása Márkandéja · Pánini Středověk Šankara · Rámánudža · Madhva Nimbárka · Vallabha · Kéšavadás Tukárám · Tulsídás · Kabír Čaitanja Maháprabhu Novověk śrí svámí Dajánanda Sarasvatí rádža Rámmohan Roj · Rabíndranáth Thákur Mahátma Gándhí · Sarvapalli Rádhakrišnan śrí Rámakrišna Paramahamsa Svámi Vivékánanda Šrí Aurobindó Rámana Maharši · Svámi Sivananda Ánanda Čómarasvami · Paramahansa Jógánanda ·  Pándurang Šástrí · Ásárámdží Bápu Mahariši Maheš Jógi brahmarši Dévrahá Bábá paramhans svámí Mádhavánanda paramhans svámí Mahéšvaránanda

Editovat šablonu

Indická filosofie patří k těm nejstarším filosofickým tradicím světa. Jedny z nejstarších filosofických úvah jsou upanišady, které byl komponovány 600 až 300 př. n. l. a svou moudrost čerpají z véd. Védy jsou jedny z nejstarších spisů indoevropské jazykové skupiny, které popisují období až 8000 př. n. l. Na základě véd vznikl hinduismus a z něho vznikaly postupně další náboženské a filosofické směry. Nejdůležitější z nich jsou buddhismus a džinismus.

I když je hinduistická filosofická tradice jedna z nejstarších na světě, je v Evropě skoro neznámá. Hlavním důvodem je rozdíl v pohledu na získávání vědění. Indická filosofie klade důraz na subjektivní metody poznávání, přičemž skoro všechny evropské filosofické směry, začínaje řeckými antickými filosofy a konče novodobými evropskými mysliteli, kladou důraz na objektivní, (vědecké) metody.

Móhandás Karamčand Gándhí ukázal celému světu, jakou sílu má aktivní odpor proti tyranii (satjágraha, filosofie založená na jógickém principu nenásilnosti (ahinsá) v boji o nezávislost Indie v roce 1939.

[editovat] Společné znaky

• Společnými znaky všem filosofickým školám (daršanám) jsou: 1. samsára, 2. dharma, 3. karma, 4. mókša a 5. nirvána.
• Převládajícími směry jsou: monoteismus - védánta, jejímž nejznámějším myslitelem je Ádi Šankara - a polyteismus - sánkhja, džinismus a buddhismus.
• Podle doby vzniku jsou tři školy: 1. pravověrné (ortodoxní) (ástika), 2. jinověrné (neortodoxní) (nastika) a 3. politicky orientovaná filosofie (arthašástra).

[editovat] Ortodoxní školy

[editovat] Njája

Podrobnější informace naleznete v článku Njája.

Njája (v dévanágarí न्याय ) je jedna ze šesti ortodoxních indických filosofických škol, nazývaná "škola logiky" nebo také "škola filosofického bádání". Je založena na spisech známých pod názvem Njája sútry, jejichž autorem je Aksapada Gótama (2. století př. n. l.) a popisuje prostředky, které logickým myšlením vedou k pravdivým závěrům.^[1]

Podle njáji jsou možné čtyři zdroje poznání (pramána): smyslové poznání (pratjákša), duchovní odvození (anumána), srovnání (upamána) a svědectví (šabda). Poznání získané tímto způsobem může být platné nebo neplatné. Proto se njájičtí badatelé snaží o rozlišení platného a neplatného poznání v každém z těchto zdrojů ve velkém množství vysvětlujících komentářů.^[2] V tomto směru můžeme njáju srovnat se současnou analytickou filosofií.

[editovat] Vaišéšika

Podrobnější informace naleznete v článku Vaišéšika.

Vaišéšika (v dévanágarí वैशॆषिक ) je jedna ze šesti ortodoxních indických filosofických škol a historicky je příbuzná se školou logického myšlení - njájou. Zrovna tak, jako njája popisuje vaišéšika prostředky, které vedou k pravdivým závěrům. V její klasické podobě, obhajuje Kanáda v 10 knihách Vaišéšika súter (6. až 2. století př. n. l.) zásadu, že všechny objekty hmotného světa je možné rozložit na složky a dostat se až na atomární a éterické úrovně. Tento předpoklad je ve vaišéšice základním východiskem při systematické analýze vlastností (višéša), které odlišují jeden objekt od druhého. Na rozdíl od njáji připouští vaišéšika jenom dvě možnosti získání platného poznání - smyslové poznání a logické odvození.

Vaišéšický systém analytického rozboru vlastností se vyvíjel nezávisle na njáje a je starší. Přesto jsou si oba systémy velmi podobné, protože jejich zavěry, týkající se metafyzických úrovní, jsou prakticky stejné. To dokazuje velké množství komentářů ze 4. až 9. století n. l.^[3]

[editovat] Sánkhja

Podrobnější informace naleznete v článku Sánkhja.

Sánkhja (v dévanágarí सांख्य ) je jedna ze šesti ortodoxních škol indické filosofie. Zakladatelem je všeobecně uznáván světec Kápila. Sánkhja je považována za nejstarší filosofický systém hinduistické tradice, založený na principech dualismu.^[4] Vliv této filosofické školy je znatelný jak v pozdější védántské filosofii, tak i ve filosofii Jógi.

Základní myšlenkou této filosofie je pohled na svět, který je složený s Puruša (kosmický duch) a Prakrti (prvotní hmotná substance).^[5] Podle této filozofie je úplné vědění možné třemi platnými prostředky (trajam pramánas): 1. vjemy (pratjakša), 2. úvahou (anumána) a 3. slovem (šabda). Sánkhja považuje znalost objektu za neúplný bez znalosti jeho součástí.^[6]

[editovat] Jóga

Podrobnější informace naleznete v článku Jóga.

Slovo jóga je odvozeno od sanskrtského kořene yuj a znamená sjednotit. Jóga znamená splynutí individuálního já (átman) s universálním bytím (paramátman). Je mnoho odvětví jógy; nejznámější jsou: karmajóga (jóga činnosti); džňánajóga (jóga vědění); bhaktijóga (jóga oddanosti) a dhjá­najóga (jóga meditace). Co je jóga je vysvětleno v Pataňdžaliho jógasútram.

[editovat] Mímánsá

Podrobnější informace naleznete v článku Mímánsá.

Mímánsá (v dévanágarí मीमांसा ) znamená v češtině zkoumání, výzkum nebo podrobná úvaha. Také známé s přívlastky púrva-mímánsá (předcházející zkoumání), karma mímánsá (zkoumání činnosti), uttara-mímánsá (pozdější zkoumání) nebo brahma mímánsá (zkoumání brahma). Mímánsá je způsob zkoumání véd založený na dvojznačnost a je přesně opačný způsobu jednoznačnosti, kterým se zabývá védánta. Tento systém indické filosofické školy rozděluje sanhity (čtyři prvotní védy - rgvéd, sámavéd, jadžurvéd a atharvavéd) na součásti: 1. obětní liturgické texty (karma-kanda) mantry a bráhmany a 2. filosofická pojednání (džňána-kanda) v upanišadách. Za zakladetele této školy je považován světec Džaimini a jeho dílo Púrva-mímánsá-sútry z doby 300 až 100 př. n. l. Hlavní hledání karma-mímánsy je zaměřeno na činnost, která bude spontánně v souladu s dharmou.^[7]

[editovat] Védánta

Podrobnější informace naleznete v článku Védánta.

Védánta, v dévanágarí वेदान्त , je výraz složený ze sanskrtských slov véda a anta (závěr) a znamená v čestině "zakončení véd".^[8] Za zdroj védántské filosofie je považována Taittiríjópanišad.^[9] Védanta je indická, ortodoxní, monoteistická, filosofická škola, jejíž nejznámějšími větvemi jsou: 1. advaita-védánta (Ádi Šankara), 2. višišta-advaita (Ramanudža) a 3. dvaita-védánta (Madhva).

Védánta konstatuje, že brahma (nejvyšší vesmírný duchovní princip) je oproštěno od vlastností a jednání. Vinou máji (klamu smyslového poznání) se átma (individuální duchovní princip) ztotožňuje s objekty. Védánta učí, že toto klamné ztotožnění lze změnit v pravdivé poznání: brahma a átma jsou totožní ^[10] a v Kathópanišad je to vyjádřeno slovy: "porazit nevědomost nezdolným mečem, ukutým v ohni poznání".^[11]

[editovat] Neortodoxní školy

[editovat] Čárváka

Podrobnější informace naleznete v článku Čárváka.

Čárváka, také Lókajata je neortodoxní indická filosofická škola, která se vyznačuje filosofickým skepticismem a náboženskou lhostejností.^[12] Je pojmenována po svém zakladateli Čárváka, který je autoren spisu Bárhaspatja-sūtras.^[13] Do stejné skupiny patří také buddhismus a džinismus.^[14] Pro tuto školu je charakteristiský materialismus a ateismus. Přestože tato škola není přímou součástí šesti ortodoxních škol hinduismu, je hinduistickým materialistickým hnutím uvnitř hinduismu.^[15]

[editovat] Džinismus

Džaina chrám v Rankpur, Radžasthán, Indie

Podrobnější informace naleznete v článku Džinismus.

Džinismus, někdy též džainismus, v indické náboženské tradici známý pod názvem Džain dharma, v dévanágarí जैन धर्म. Tato neortodoxní indická filosofická škola vznikla jako reakce na hinduismus a jeho kastovní systém. Zakladatelem džinismu byl v 5. století př.n.l. Vardhamána Mahávíra, v dévanágarí वर्धमान महावीर, přezdívaný Džaina, v dévanágarí जैन a v českém překladu velký hrdina nebo vítěz. Jednou z nejvýraznějších charakteristik tohoto neortodoxního hinduistického náboženství je zdůraznění slibu čistoty a přímých následků chování (karma) každého jednotlivce. "Každý je zodpovědný za svou spásu a může ukončit cyklus opakujících se zrození".^[16]

[editovat] Buddhismus

Podrobnější informace naleznete v článku Buddhismus.

Osmidílná ušlechtilá cesta

Buddhismus je dharmická, nábožensko-filosofická škola. Zakladatelem této škloly je Gautama Buddha pravděpodobně 450 až 370 př.n.l. v severovýchodní Indii. Jedná se o jedno z nejrozšířenějších světových náboženství, které vyznává přibližně 230 - 500 miliónů stoupenců.^[17] Přestože o narození a životě Gautamy Buddhy nejsou žádné přesné informace, všichni historici se shodují v tom, že zemřel, když mu bylo 80 let.^[18] a všechny spisy o jeho učení byly sepsány až po jeho smrti.

Gautama Buddha neměl v úmyslu vytvořit filosofii o světském životě, naopak, jeho myšlení formovalo úsilí o vysvobození z koloběhu (samsára) zrození a smrti. Podle tohoto učení vede k tomuto cíli osmidílná ušlechtilá cesta a čtyři ušlechtilé pravdy.

Nejznámější členění buddhismu vycházející z pozdější tradice jsou:

• Hínajána

• Mahájána

• Vadžrajána

• Théraváda

[editovat] Velké osobnosti

[editovat] Mahátma Gándhí

Gándhí v Anglii (1939)

Podrobnější informace naleznete v článku Móhandás Karamčand Gándhí.

Móhandás Karamčand Gándhí, v dévanágarí मोहनदास करमचन्द गांधी, *2. října 1869, Pórbandar, Kathiawar Agency, Britská Indie – †30. ledna 1948, Nové Dillí, Indie, byl jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost. Prosazoval filosofii aktivního, ale nenásilného odporu satjagraha, založené na jógínském principu ahimsá (nenásilnost), která nakonec dovedla Indii k vyhlášení nezávislosti 15. srpna 1947. Gándhí je znám ve světě pod přízviskem mahátmá (महात्मा), "velký duch", který mu dal indický básník Rabindranath Tagore a v Indii také pod přízviskem bapu "otec". V Indii mu byl formálně udělen titul "Otec národa" a 2. říjen, den jeho narozenin, je každoročně vzpomínán jako Gándhí džajanti (Oslava Gándhího). 15. května 2007 přijala Organizace spojených národů rezoluci, která prohlašuje 2. říjen za "Světový den nenásilí."^[19][20]

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ Njája sútra, Aksapáda Gautama, 5 knih po dvou kapitolách.
2. ↑ Vátsájana, Njája bhášja; Udjótakara, Njája Várttika (6. století n. l.); Váčaspati Mišra, Njájavárttikatátpardžatíká (9. století n. l.); Udajana, Njájakusumáňdžali (984 n. l.); Džajanta Bhatta, Njájamaňdžari (10. století n. l.); Bhásavaradžňa, Njájasára - přehled njája filosofie (10. století n. l.)
3. ↑ Prašastapáda, Padárthadharmasadgraha (4. století); Čandra, Dašapadárthašástra (648 n. l.); Vjómašiva, Vjómavatí (8. století); Šridhara, Njájakandalí (991 n. l.); Udajana, Kiranávali (10. století); Šrivatsa, Lílávatí (11. století); Šankará Mišra, Upaskára
4. ↑ (en)For Samkhya as a dualist school, viz: Radhakrishnan and Moore, p. 89.
5. ↑ (en) For the basis of Samkhya as dualist Purusha and Prakriti, viz: Michaels, p. 264.
6. ↑ (en) For the the separation between Purusha and Prakriti as the "cardinal doctrine" of Samkhya philosophy, viz: Sen Gupta, p. 6.
7. ↑ Mahrishi Mahesh Yogi, Bhagavad Gita, A new translation and commentary, The six systems of indian philosophy, Karma-mímánsá, page. 366
8. ↑ Dušan Zbavitel, Upanišady, DharmaGaia 2004 - (str. 9) Upanišady ... často se jim říká védánta, neboli "zakončení véd" ...
9. ↑ Dušan Zbavitel, Upanišady, DharmaGaia 2004 - (str. 209) Upanišady ... první kapitola Taittiríjópanišad ... Jak uvádí Svámí Nikhilánanda, "je považována za zdroj védántské filosofie".
10. ↑ Jan Filipský, Jaroslav Vacek, Bhagavadgíta 15.5 "Ti, kdo jsou prosti pýchy a klamu, kdo přemohli zlo ulpívání, setrvávají v podstatě já, utišili své žádosti a vysvobodili se z protikladů zvaných blaho a strast, kráčejí nepoblouzeni onou nepomíjivou cestou poznání."
11. ↑ Kathópanišad VI-1: "Tento odvěký ašvattha s kořeny vzhůru a větvemi dolů, jen to je světlo, to je brahma, jen to je zváno nesmrtelným. K němu se uchýlily všechny světy a nikdo je nepřekoná. Právě toto je To."
12. ↑ (en)Radhakrishnan, Sarvepalli; and Moore, Charles A. A Source Book in Indian Philosophy. Princeton University Press; 1957. Princeton paperback 12th edition, 1989. ISBN 0-691-01958-4. p. 227.
13. ↑ (en)Monier-Williams (1899); the name literally means "speaking nicely", from čáru "agreeable" and vák "speech"
14. ↑ (en)Radhakrishnan and Moore, "Contents".
15. ↑ (en)Sarvepalli Radhakrishnan and Charles A. Moore. A Sourcebook in Indian Philosophy. (Princeton University Press: 1957, Twelfth Princeton Paperback printing 1989) pp. 227-49. ISBN 0-691-01958-4.
16. ↑ (en)Tobias Michael, Life Force. The World of Jainism, Asian Humanities Press (1991), Berkeley, California, ISBN 0-89581-899-X
17. ↑ (en) Major Religions of the World Ranked by Number of Adherents [online]. [Cit. 2007-11-29]. adherents.com Dostupné online.
18. ↑ (nl)B. Dessein, prof. dr., en A. Heirmann, dra.  Boeddha, zijn leer en zijn gemeenschap  (Universiteit Gent/Academia Press , 1999).
19. ↑ Chaudhury, Nilova [1] October 2 is global non-violence day, Hindustan Times, Datum přístupu 15-06-2007
20. ↑ [2], General Assembly adopts texts on day of non-violence,... United Nations 15 June 2007, Datum přístupu 01-07-2007

[editovat] Literatura

• Apte, Vaman Shivram (1965). The Practical Sanskrit-English Dictionary, Fourth Revised and Enlarged Edition, Delhi: Motilal *Banarsidass Publishers. ISBN 81-208-0567-4.
• Chatterjee, Satischandra; Datta, Dhirendramohan (1984). An Introduction to Indian Philosophy, Eighth Reprint Edition, *Calcutta: University of Calcutta.
• Flood, Gavin (1996). An Introduction to Hinduism. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 0-521-43878-0.
• Gandhi, M.K. (1961). Non-Violent Resistance (Satyagraha). New York: Schocken Books.
• Michaels, Axel (2004). Hinduism: Past and Present. New York: Princeton University Press. ISBN 0-691-08953-1.
• Radhakrishnan, S (1929). Indian Philosophy, Volume 1, 2nd edition, Muirhead library of philosophy, London: George Allen and *Unwin Ltd..
• Radhakrishnan, S.; Moore, CA (1967). A Sourcebook in Indian Philosophy. Princeton. ISBN 0-691-01958-4.
• Stevenson, Leslie (2004). Ten theories of human nature. Oxford University Press. 4th edition.
• Monier-Williams, Sir Monier (1990). A Sanskrit-English Dictionary, New Edition, greatly enlarged and improved, Motilal Banarsidass Publishers PVT. LTD., Delhi. ISBN 81-208-0069-9
• Yogi, Maharishi Mahesh (1976). Bhagavad-Gita, A new translation and commentary, Printed in the United States by MIU Press, Publication U1-17-975. ISBN 0-89186-000-2

[editovat] Související články

Související články obsahuje Portál Filosofie

Související články obsahuje Portál Jóga

• Dějiny západní filosofie
• Antická filosofie
• Védy
• Bhagavadgíta
• Pataňdžali

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje Portál Indie

Související články obsahuje Portál Hinduismus

• (en) Indian Psychology Institute
• (en) Gateway to ancient India
• (en) Hindu scriptures The Vedas