Ingušsko

Ingušsko, Republika Ingušsko Республика Ингушетия ГIалгIай Мохк
vlajka znak
geografie
Hlavní město:	Magas
Rozloha:	4 000 km²
Časové pásmo:	+3
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	467 294 (2002)
Hustota zalidnění:	116,8 ob. / km²
Jazyk:	ruština, inguština
Náboženství:	Islám, Pravoslaví
správa regionu
Nadřazený celek:	Rusko
Druh celku:	republika Ruské federace
Podřízené celky:	3 města a 4 okresy
prezident	Murat Magometovič Zjazikov

Ingušsko, oficiálně Republika Ingušsko, ( Республика Ингушетия, ГIалгIай Мохк) je autonomní vnitrozemskou republikou Ruské federace v předhůří Kavkazu. Sousedí se Severní Osetií, Čečenskem a Gruzií.

[editovat] Historie

Ve středověku existovala na jejím území říše Alanie, která byla ve 13. století zničena vpádem Mongolů. Od 16. století pronikaly do oblasti horské kmeny Čečenů a Ingušů, které daly oblasti jméno. V průběhu 19. století bylo Čečensko a Ingušsko připojeno k Rusku. Po ruské revoluci se území stalo nejprve součástí Těrské (Těrecké) sovětské republiky (1918-1919), od roku 1921 pak Horské ASSR (Gorskaja ASSR). Roku 1924 byla Horská ASSR zrušena a jednotlivé oblasti získaly autonomii v rámci RSFSR. Roku 1934 bylo Ingušsko s Čečenskem sloučeno (Čečensko-ingušská AO, od roku 1936 Čečensko-ingušská ASSR v rámci RSFSR). Za 2. světové války byla republika krátkodobě okupována Německem, po osvobození byl zrušen autonomní republikový statut a obyvatelstvo bylo násilně vysidlováno do Střední Asie. K revizi tohoto aktu došlo roku 1957, kdy byl obnoven autonomní statut a obyvatelstvu povolen návrat. V souvislosti s rozkladem SSSR vzrostlo v republice napětí mezi hlavními etnickými skupinami, Čečeny a Inguši. Na rozdíl od Čečenska se Inguši vyslovili pro setrvání v rámci Ruské federace a poté, co Čečensko vyhlásilo nezávislost, se Ingušsko od něj odtrhlo a byla vyhlášena Ingušská republika (v rámci Ruské federace). Roku 1993 byl změněn název na současný. V roce 1992 vypukl konflikt mezi Inguši a Osety na území, které bylo roku 1944 přičleněno k Severní Osetii a roku 1957 nebylo vráceno zpět Ingušsku (Prigorodnyj rajon). Většina ingušského obyvatelstva uprchla ze sporné oblasti (odhady kolísají mezi 30 až 60 tisíci) a přes severoosetsko-ingušskou dohodu o repatriaci uprchlíků z roku 1994 jich stále většina zůstává v Ingušsku. Na podzim 1997 bylo pod ruskou patronací podepsána severoosetsko-ingušká dohoda o postupné normalizaci situace v této oblasti včetně ruské ekonomické pomoci. V Ingušsku je též na 100 000 uprchlíků z Čečenska.

[editovat] Externí odkazy

• (ru) Oficiální web Ingušska
• (ru) Neoficiální web Ingušska
• (en) Historie, jazyk, kultura Ingušska - Univerzita Berkeley

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)