Ingunda

Ingunda nebo Ingundis, Ingonda (567 - † 585) francká princezna, manželka Hermenegilda

[editovat] Život

Narodila se kolem roku 567 v Galii, franckému králi Austrasie Sigibertovi I. a jeho manželce, francké královně Brunhildě.

Ingunda byla pozvána do Toleda, aby uzavřela sňatek s Hermenegildem, synem vizigótského krále Leovigilda a jeho první manželky Theodosie. Při cestě do Toleda (579) projížděla Ingunda přes vizigótské město Agde, kde jí tamější katolický biskup Frominius nabádal, aby nepřijala ariánský "jed", o čemž se Leovigild dozvěděl.

Ingundina babička, vizigótská královna Goiswintha (druhá žena krále Leovigilda) tento sňatek zpočátku podporovala. Goiswintha, která byla fanatickou ariánkou, předpokládala, že její mladá vnučka bude snadno zvládnutelná a dá se přesvědčit aby přestoupila k ariánství.

Když Ingunda dorazila do Toleda, snažila se jí babička přesvědčit aby přestoupila na ariánskou víru. Nejdříve mírně, domluvami, ale když Ingunda, která byla přesvědčenou katoličkou, stále odmítala, přešla babička od slov k činům.

Řehoř z Tours ve své páté knize píše :

Ingunda přicestovala ke své babičce do Hispánie šťastně a s velkou nádherou. Ale její štěstí netrvalo dlouho. Když babička zjistila, že Ingunda dále setrvává v katolické víře snažila se jí nejdříve mírnými slovy přesvědčit, aby se nechala pokřtít v ariánském kostele. Ingunda odmítla a statečně prohlásila : „ Chci, aby byly jednou očištěny prvotní hříchy, věřím ve spásu křtu, ve svatou trojici a jediného boha. Prohlašuji, z celého srdce, že se nikdy své víry nevzdám.“ Na ta slova se Goiswintha rozzuřila, vzala dívku za vlasy, smýkla s ní na zem, dlouho po ní šlapala a kopala do ní. Pak nařídila zkrvavené dívce, aby se svlékla a vrhnula do rybníka. Ale to ji jen ve víře posílilo a zajistilo, aby její duše nebyla nikdy oddělena od naší víry.

Tyto vtahy dělaly starosti Leovigildovi i Hermenegildovi. Napětí mezi oběma páry (spíše ženami, neboť král nijak neobtěžoval manželku svého syna) se velmi přiostřilo a tak Leovigild, aby předešel problémům, jmenoval Hermenegilda správcem provincie (pravděpodobně Baetica) u hranic s územím, které v té době přináleželo Východořímské říši. Ingunda odjela s manželem do Sevilly, které se stalo jejich sídelním městem.

V Seville se Ingunda a tamější mnich Leandrus, starší bratr svatého Isidora ze Sevilly a budoucí sevillský biskup (kterým možná už v té době byl) snažili přesvědčit prince aby konvertoval. Hermenegild se nejdříve zdráhal ale později svoje rozhodnutí změnil. Přestoupil na katolickou víru a přijal jméno Jan. Konverze pravděpodobně proběhla během svatby Ingundy a Hermenegilda v Seville (roku 580).

Hermenegild poté rozdmýchal povstání proti svému otci.

Ingunda, porodila Hermenegildova syna Athanagilda.

Před konečným potlačením vzpoury Hermenegild nechal Ingundu i s malým synkem v rukách Řeků. I když se jich Leovigild snažil zmocnit, Řekové je oba odeslali do Konstantinopole ale Ingunda zemřela na cestě (v Africe). Syna pravděpodobně dopravili až do Konstantinopole, kde ho po nějakou dobu diplomacie císaře Maurikia používala jako nátlakový nástroj vůči austrasijskému dvoru.

Po potlačení povstání, byl Hermenegild uvězněn v Tarragoně, a když opětovně odmítal přestoupit k ariánství, byl na rozkaz svého otce popraven (585).

[editovat] Zdroje

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku ingundis na španělské Wikipedii. Číslo revize nebylo určeno.

[editovat] Literatura

• Řehoř z Tours, O boji králů a údělu spravedlivých: Kronika Franků: dějiny v deseti knihách. Praha : Argo, 2006, ISBN 80-7203-597-5

(es)

• Edward Arthur Thomson,Los Godos en España, Alianza 2007 serie Humanidades, ISBN 978-84-206-6169-8
• "Cuadernos de historia de España", publikace - Univerzita v Buenos Aires, Filozofická fakulta, Ústav dějin, Španělsko ISSN 0325-1195