Intel
Firma Intel Corporation je největším světovým výrobcem polovodičových obvodů a dalších zařízení. Firma byla založena Robertem Noycem a Gordonem Moorem v roce 1968 pod původním názvem Integrated Electronics Corporation. Hlavní sídlo firmy je v Kalifornském městě Santa Clara v USA, v lokalitě nazývané Křemíkové údolí. Celé sídlo Intelu je složeno z komplexu několika budov, centrála je pak v budově pojmenované po zakladateli firmy Robertu Noyceovi. V sídle Intelu také naleznete muzeum mikroprocesorů.
Po celém světě pracuje pro firmu Intel přes 86 000 zaměstnanců. Jako jedna z největších světových firem s ročním obratem 35,7 miliard $ (2006) a hodnotou 127 miliard $ (k 8. červnu 2006) je společnost kótována na mnoha světových burzách (NASDAQ: INTC; SEHK: 4335)
Intel je znám především svými procesory. Ročně jich vyrobí přes 100 miliónů, což je zhruba 75 % celosvětové produkce x86 procesorů (r. 2000). Kromě procesorů pro osobní počítače vyrábí procesory pro PDA, čipsety, flash paměti, telekomunikační čipy i multimediální vybavení domácností (dětské elektronické mikroskopy a web kamery).
Intel se koncem roku 2005 rozhodl změnit své 37 let staré logo i známý slogan. Slogan Intel inside tak nahradil claim Leap ahead („skok kupředu“).
[editovat] Nejznámější typy procesorů
4004 - první jednočipový mikroprocesor vyvinutý v roce 1971 firmou Intel
- 4004 Byl uveden na trh 15. listopadu 1971 a stal se vůbec prvním jednočipovým mikroprocesorem. Jeho jádro z 2 300 tranzistorů taktovaných frekvencí 750 kHz vykonávalo až 60 000 instrukcí za sekundu.
- 8080 Byl vyroben roku 1974. Na trh se ale dostal s jedním velkým nedostatkem - touto chybou byla příliš malá zatěžovací schopnost výstupu, proto se na trhu udržel jen několik měsíců, než ho nahradil model 8080A. Tento typ byl naprosto stejný jako předchozí, ale měl navíc výkonnější výstupní zesilovač a vlastní interní CACHE v podobě registru. Tyto procesory byly 8bitové a obsahovaly cca 5 000 tranzistorů.
- 8086 Tento procesor již byl 16bitový a navazoval na předchozí typ. Pracoval na frekvenci 4,77 MHz. Mohl adresovat maximálně 1 MB operační paměti. Tento procesor byl také rozšířen o nové instrukce, které zajišťovaly operace s 16bitovými operandy (vč. dělení, násobení a operace s řetězci). Byl sestaven z 29 000 tranzistorů.
- 8088 je stejný jako předchozí, s tím rozdílem, že s okolím komunikoval po 8bitové datové sběrnici (i když byl uvnitř 16bitový). Proto musel všechna 16bitová slova přenášet nadvakrát po osmi bitech.
- V20, V30. - jejich úspornější obdoby do laptopů.
- 80186 Příliš se nerozšířil. Část nových instrukcí. Měl o něco výkonnější mikrokód, který dovoloval vyšší výkon.
- 80188 Opět je tento typ procesoru shodný s předchozím, ale (podobně, jako u 8086 a 8088) navenek komunikoval po 8bitové datové sběrnici.
- 80286 Tento typ procesoru znamenal poměrně velký skok ve vývoji procesorů a jejich architektury. Procesor 80286 byl 16bitový s vylepšenou architekturou, která podporovala práci ve dvou režimech – reálném a chráněném. V reálném režimu je 7× rychlejší než 8086, ale pracuje stejným způsobem, může adresovat jen 1 MB paměti. Ale v režimu chráněném může adresovat až 16 MB a používá čtyřstupňovou ochranu paměti (CPL). Jeho adresová sběrnice byla 24bitová a datová 16bitová. Obsahoval přibližně 134 000 tranzistorů.
32bitový procesor Intel 80386SX
- 80386SX a 80386DX Hlavním rozdílem oproti předchozím je, že jsou 32bitové. Typická taktovací frekvence okolo 33 MHz. Tento procesor byl na trh uveden v říjnu roku 1985. Jak je vidět z fotografie níže, jeho rozměry byly oproti moderním procesorům skoro miniaturní. Nepotřeboval chladič. Jeho vnější datová sběrnice byla 32bitová a stejný počet bitů měla i jeho vnitřní sběrnice. Byl schopen adresovat již celkem 4 GB reálné paměti. Procesor 80386DX opět měl několik režimů, ve kterých mohl pracovat. Byly celkem tři. Reálný režim a chráněný režim byly velmi podobné režimům z procesoru 80286 a třetím režimem, který je navíc, je tzv. režim virtuální, který je plně podřízen režimu chráněnému, a který umožňoval mít současně spuštěno více programů najednou. Navíc tento procesor již znamenal první krok v automatizaci procesorů a rozpoznávání určitých zařízení. Konkrétně 80386DX uměl provádět autonomní test, který zjišťoval jeho provozuschopnost a navíc byl schopen automatickou detekcí zjistit typ připojeného matematického koprocesoru a podle toho nastavit své vnitřní obvody pro spolupráci s tímto koprocesorem. Model SX byl uveden na trh o 3 roky později a spojoval v sobě výhody vnitřní 32 bitové architektury procesoru 80386DX s levnými podpůrnými obvody z procesoru 80286. Navíc rozdíl mezi ním a 80386DX byl ten, že 80386SX byl s okolním světem spojen 16bitovou datovou sběrnicí.
Unikátní pouzdro procesoru Intel Pentium II
- 80486SX a 80486DX Rychlejší a mladší verze předchozích. Takt 25 - 120 MHz. SX je opět trochu okrouhaná verze bez koprocesoru. Vyskytují se i modely 80486DX/2 a 80486DX/4, ty jsou asi 2krát a 3,5krát rychlejší uvnitř, ale se základní deskou komunikují na původní rychlosti.
- Pentium uvedené v roce 1993, přineslo množství nových technologií a superskalární architekturu. V jeho pojmenování se Intel poprvé odklonil od tradičního číselného značení. Název Pentium, který původně symbolizoval pátou generaci mikroprocesorů Intel, byl uveden jako ochranná známka s patentovou ochranou a stal se takřka synonymem pro procesor. Pod názvem Pentium byly postupně uváděny i další procesorové řady. Pentium Pro v roce 1995, multimediální Pentium MMX v roce 1997, Pentium II v roce 1998 a Pentium III v roce 1999. Postupně došlo k dělení na tři procesorové linie a to Pentium (střední třída), výkonný Xeon předurčený pro použití v serverech a Celeron, určený jako levné řešení do nejlacinějších počítačových sestav.
Pohled na křemíkový čip procesoru Intel Core 2 Duo
- Pentium 4 postavené na unikátní architektuře NetBurst bylo uvedeno v roce 2000. Bylo speciálně navrženo pro dosažení vysokých taktovacích frekvencí. Toto očekávání ovšem naplnilo jen z části a jeho výkon byl vykoupen značnou energetickou spotřebou. P4 se ovšem rovněž vyvíjelo a bylo postupně doplněno o multimediální technologie SSE2 a SSE3, 64bitové rozšíření architektury EM64T a víceúlohový Hyperthreading.
- Firma Intel rovněž vyvinula mobilní platformu s názvem Centrino určenou pro notebooky. Tato platforma (zahrnující procesor Pentium M, čipovou sadu a Wi-Fi adaptér) byla navržena k tomu, aby co nejúsporněji využívala elektrickou energii notebooku. Tato přednost je velice užitečná a platforma Centrino se tak velice rychle rozšířila a stala oblíbenou.
- V průběhu roku 2006 představil Intel novou architekturu procesorů - Intel Conroe - kódové označení jádra Intel Core 2 Duo. Tento dvoujádrový procesor je vyráběn modernější technologií o rastru 65 nm. Díky dokonalejší architektuře a použitím původně mobilních technologií spotřebovává méně energie (kolem 65 W), což je zhruba spotřeba známá u konkurenčních Athlon 64 (jednojádrové verze!). Nově podporuje instrukční sadu SSE4 pro podporu multimédií. Procesor je kompatibilní s většinou desek založených na čipsetech Intel 975X a P965. Díky nízké ceně a velkému výkonu poměrně zaskočil svého největšího konkurenta AMD.
- Na konci roku 2008 budou vydány první varianty procesorů, postavených na architektuře Nehalem.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
38,3 miliard USD (2007)
