Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Téma Esperanto |
|---|
| Tento článek je součástí seriálu Esperanto |
| Jazyk |
| Akademie esperanta | Gramatika | Slovníky | Esperantologie | Abeceda | Číslovky | Fundamento | lernu! |
| Organizace |
| UEA | TEJO | E@I | BEMI | SAT | Český esperantský svaz | Česká esperantská mládež | OSIEK | Katoličtí esperantisté |
| Dějiny |
| L. L. Zamenhof | Časová osa | Buloňská deklarace | Ido-schizma | Krize ata/ita | Neutrální Moresnet | Interhelpo | Pražský manifest | Bona Espero | Esperantské město |
| Esperantská kultura |
| Esperantská setkání | Ĝangalo | Rozhlas | Internacia Televido | Finvenkismus | Homaranismus | Hudba | Kabei | Pasporta Servo | Politika | La Espero | Stelo | Symboly | Esperantista | UK | IJK | Rodilí mluvčí | Zamenhofův den |
| Esperantská literatura |
| PIV | Autoři | Esperantský komiks | Esperantské časopisy | Encyklopedie |
| Body pohledu |
| Srovnání s Idem | Srovnání s interlinguou | Reformy | Odpor |
| Wikimedia |
| Portál | Vikipedio | Vikivortaro | Vikicitaro | Vikifonto | Vikilibroj | Vikikomunejo | Vikispecioj |
Interhelpo bylo průmyslové dělnické družstvo esperantistů a idistů, založené v květnu 1923 v Žilině, na pomoc budování socialismu v sovětském Kyrgyzstánu. V letech 1925 až 1932 odjelo ze železničních stanic Žilina a Brno celkem 1078 osob (407 členů družstva a 671 rodinných příslušníků) ve čtyřech transportech. Družstvo bylo v ČSR registrováno jako „Interhelpo, všeobecné výrobní a spotřebitelské družstvo v Žilině“ se statutem schváleným státními orgány. Na žilinském nádraží je k celé události pamětní deska.[1]
Interhelpo se také jmenoval jazyk, kterým hovořili členové družstva. Ti věřili, že řečí jejich nové vlasti bude esperanto. Ve skutečnosti se však nakonec jednalo o „spontánní esperanto“, ve kterém se stala základem slova z esperanta, z jazyků družstevníků (česká, slovenská, německá, maďarská, rusínská) a slova kyrgyzská, uzbecká, ruská, ukrajinská, ujgurská, tadžická a tatarská.
Zajímavým faktem je, že známý politik Pražského jara Alexander Dubček byl rovněž účastníkem Interhelpa, společně se svými rodiči.
Obsah |
Družstvo vybudovalo celou řadu provozů „na zelené louce“. V kyrgizských stepích byla postavena a uvedena do provozu tato zařízení:
Už roku 1925 bylo Interhelpo oficiálně vyhlášeno jako nejlepší družstvo v Sovětském svazu. V roce 1934 se podílelo v průmyslové výrobě Kyrgyzie celými 20 procenty.
Interhelpo bylo zlikvidováno v roce 1943. Členové byli perzekvováni a popravováni jako nepřátelé Sovětského svazu.