Intermediární filamentum

Střední, neboli intermediální filamenta jsou součástí cytoskeletu. Jejich velikost je mezi mikrofilamenty a mikrotubuly, proto střední. Jsou složeny z několika rozdílných proteinů. Tato vlákna mají velkou pevnost v tahu a jsou to nejpevnější a nejodolnější ze všech tří typů vláken v cytoskeletu.

Intermediální filamenta především poskytují buňce mechanickou pevnost. Jsou to provazová vlákna o průměru 10 nm, která jsou soustředěna především kolem jádra, kde tvoří cytoplasmatickou síť. Odtud však dosahují až k periferii buňky, kde jsou často kotvena v plasmatické membráně v místě mezibuněčných spojů. Navíc se také nachází v jádře pod jadernou membránou (tvoří zde tzv. jadernou laminu) čímž jí podpírají a zesilují.

Vysoké pevnosti těchto vláken je mimo jiné dosaženo tím, že jsou tvořena mnoha stočenými dlouhými vlákny, jako lana. Tato lana se skládají z protáhlých proteinových molekul, které mají globulární části na obou koncích a tyčovitou α-šroubovicí mezi nimi. Dvě molekuly se vždy stočí kolem sebe, čímž vytvoří stabilní dimer. Z těchto dimerů se pak dále tvoří celé vlákno.

Cytoplasmatická intermediální filamenta se dělí do tří tříd:

1. keratinová filamenta, která se nacházejí v epiteliálních buňkách, liší se podle různých typů epitelů, speciální jsou například ve vlasech. Tato vlákna jsou obvykle natažena napříč celou buňkou a nepřímo spojena s vlákny sousedních buněk v místech zvaných desmosomy
2. vimentinová a vimentinu příbuzná filamenta, která jsou v buňkách pojivových tkání, ve svalových buňkách a neurogliových buňkách
3. neurofilamenta, která jsou v nervových buňkách

Jaderná intermadiální filamenta jsou tvořena třídou proteinů zvaných laminy. Tato nejsou tak stabilní jako cytoplasmatická filamenta, protože se rozpadají při každém buněčném dělení.

Tento cytologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.