Introspekce

Introspekci, neboli metodu zkoumání toho, co probíhá v mysli (vědomí), navrhuje jako první anglický myslitel John Locke (1632-1704).

Pomocí introspekce se pokouší dospět k určení jakýchsi elementů (prvků vědomí), z jejichž spojování (asociací) se skládá veškerý duševní vědomý život. Rozlišuje dva druhy těchto prvků:

1. sensation - počitky a vněmy vnějších objektů
2. reflexion (někdy též intuition) - prostředky vnitřních dějů mysli samotné

Oproti tomu empirické směry poznání tvrdí, že vše, co se děje v mysli (a je v intelektu), je ovšem odvozeno od počitků a vjemů. Bez nich by byla mysl prázdná. - „Nic není v mysli, co nebylo dříve ve smyslech.“ (J. Locke)

Teorii elementů později rozšířil E. C. Tolman v Neobehaviorismu a Kognitivní psychologie.

Introspekce byla jednou z hlavních metod psychologie 19. století, později byla kritizována zejména zástupci behaviorismu, odmítnuta jako nevědecká a nahrazena extraspekcí. Introspekce je nadále důležitou součástí kvalitativního výzkumu.

Tento článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte nebo alespoň nahradíte tuto šablonu nějakou konkrétnější.

---