Irák

Irácká republika الجمهورية العراقية al-Džumhúríja al-Irakíja
vlajka znak
Hymna: Mawtini (موطني)
geografie
Hlavní město:	Bagdád (بغداد)
Rozloha:	437 072 km² (57. na světě) z toho 1,1 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Haji Ibrahim (3611 m n. m.)
Časové pásmo:	+3
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	24 683 313 (44. na světě, 2005)
Hustota zalidnění:	56 ob. / km² (138. na světě)
Jazyk:	arabština, kurdština
Náboženství:	islám
státní útvar
Státní zřízení:	republika
Vznik:	1. října 1919 (nezávislost na Osmanské říši)
Prezident:	Džalál Talabání (ﺟﻪﻻﻝ ﺗﺎﻟﻪﺑﺎﻧﻰ)
Předseda vlády:	Džavad Maliki
Měna:	irácký dinár (IQD)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	368 IRQ IQ
MPZ:	IRQ
Telefonní předvolba:	964
Národní TLD:	.iq

Irák, oficiálním názvem Irácká republika ( al-Džumhúríja al-Irakíja), je stát v jihozápadní Asii čili na Blízkém Východě. Na jihu sousedí s Kuvajtem a Saúdskou Arábií, na západě s Jordánskem, na severozápadě se Sýrií, na serveru s Tureckem a na východě s Íránem.

[editovat] Historie

Hlavní článek: Dějiny Iráku

[editovat] Předislámská éra

Oblast mezi řekami Eufrat a Tigris byla kolébkou nejstarších civilizací. První městské státy zde začaly vznikat již 3450 př. n. l. První velkou říši vytvořil akkadský panovník Sargon někdy kolem 2300 př. n. l. Známý Babylon porazil roku 612 př. n. l. Asýrii. V roce 538 př. n. l. jej zase dobyli Peršané. Po porážce Peršanů Alexandrem Velikým v 4. stol. př. n. l. se Mezopotámie stala součástí řecké Seleukovské říše. Později byla oblast pod nadvládou Říma a ještě později Peršanů. V polovině 7. stol. n. l. ovládli tuto oblast muslimští Arabové.

[editovat] Středověk

V letech 750–1258 došlo k velkému rozkvětu a Bagdád se stal největším kulturním a obchodním centrem muslimského světa. Vpád Mongolů v roce 1258 znamenal postupné pustošení a úpadek země. Roku 1534 byla země připojena k Osmanské říši. Koncem 19. století se zde objevují Britové a Němci.

[editovat] Protektorát a nezávislost

Od roku 1921 se země ocitla pod britským protektorátem. Formální nezávislost byla vyhlášena 3. října 1932. Během II. světové války, kdy se země přikláněla spíše k Německu, zemi opět okupovali Britové. V roce 1958 proběhl vojenský převrat. V roce 1967 se země zúčastnila arabsko-izraelské války. V roce 1979 se stal prezidentem Saddám Husajn. Po dlouhodobých sporech napadla země roku 1980 svého souseda Írán. Válka skončila po dlouhých osmi letech. Pro Irák však znamenala jen velké ztráty a dluhy. Kvůli bohatým ropným ložiskům napadl Saddám Husajn v srpnu 1990 Kuvajt. Na základě rozhodnutí OSN americká vojska, podporovaná Brity a řadou dalších zemí (včetně východoevropských), vytlačila Irák v únoru 1991 mimo území Kuvajtu. Na Irák bylo uvaleno přísné hospodářské embargo.

[editovat] Válka v Iráku

V roce 2003 po dlouhých diskusích a bez svolení OSN vtrhla americká vojska do Iráku s cílem zničit režim Saddáma Husajna a nastolit demokracii. Výsledkem však byl neuspokojivý stav blízký občanské válce. Za pět let války zemřelo vice než 1 011 000 iráčanů.^[1]

[editovat] Obyvatelstvo

Náboženské a etnické skupiny v Iráku

74% obyvatel tvoří Arabové, druhou nejpočetnější etnickou skupinou jsou Kurdové s 21%, zbylých 5% zahrnuje především Asyřany a Irácké Turkmeny žijící především na severu a severovýchodě země. Méně než jedno procento tvoří Arméni žijící především ve velkých městech a kdysi početná menšina Peršané.

Oficiálními jazyky jsou arabština a kurdština, v místech asyrského a turkmenského osídlení i asyrština a turkmenština.

Naprostá většina Iráčanů je muslimského vyznání (Arabové, Kurdové a Iráčtí Turkmeni), 60-65% tvoří šíité, 35-40% sunnité. Asyřané se hlásí k Chaldejské katolické církvi a k Východní asyrské církvi (na Západě známí spíše jako Nestoriáni, což je však hanlivé označení) a představují tak vedle Arménů křesťanskou menšinu.

V červenci 2006 byl počet obyvatel Iráku odhadován na 26,8 milionu. Kvůli probíhající občanské válce však zemi denně opustí na 3000 Iráčanů směřujících většinou do Jordánska a Sýrie (ostatní země příliv uprchlíků značně omezují či téměř znemožňují). Celkový počet iráckých uprchlíků od invaze Američanů a Britů v roce 2003 se odhaduje na více než dva milióny. Dalších 1,7 miliónu Iráčanů opustilo své domovy v rámci Iráku. Podle humanitární mise OSN pro Irák (UNAMI) ohrožují iráčtí uprchlíci stabilitu v celém blízkovýchodním regionu.

[editovat] Správní členění

Irák je rozdělen na 18 provincií (governorátů), kurzívou uvedena hlavní města

1. Bagdád (بغداد), Bagdád
2. Saladdín (صلاح الدين), Sámarrá
3. Dijála, Bá'kuba
4. Wásit, Kút
5. Majsán, Amára
6. Basra (البصرة), Basra
7. Dhíkár (ذي قار), Násiríja
8. Mutanná, Samáwa
9. Kádisíja (القادسية), Díváníja
10. Babylón (بابل), Hilla
11. Karbalá (كربلاء), Karbalá
12. Nadžáf (النجف), Nadžáf
13. Anbár (الأنبار), Ramádí
14. Ninive (نينوى), Mosul
15. Dahúk (دهوك), Dahúk
16. Arbíl (أربيل), Arbíl
17. Ta'mín, Kirkúk
18. Sulajmáníja (السليمانية), Sulajmáníja

[editovat] Hospodářství

Základem místního hospodářství je těžba ropy. Celkově se hospodářství kvůli nepokojům v zemi propadá. Od invaze z roku 2003 se zdejší petrochemický průmysl ještě zcela nevzpamatoval.

V roce 2008 ministr ropného průmyslu Husajn Šahristání uvedl, že díky zlepšení bezpečnostní situace ubylo sabotáží na ropovodech a ropných terminálech. To umožní zvýšit denní produkci až na 2,7 milionů barelů. ^[2]

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

• Válka v Iráku
• Válka v Zálivu
• Irácko-íránská válka
• Saddám Husajn
• Mezopotámie
• Babylon
• OPEC

[editovat] Reference

1. ↑ [1]
2. ↑ [2]

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Irák

• Podrobné, ale zastaralé turistické informace

Tento článek o Iráku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Také můžete pomoci vhodným rozšířením dalších článků z tohoto oboru.

Státy a území s členstvím v OPEC
Alžírsko • Angola • Ekvádor • Indonésie • Irák • Írán • Katar • Kuvajt • Libye • Nigérie • Saúdská Arábie • Spojené arabské emiráty • Venezuela

Liga arabských států

Alžírsko • Bahrajn • Džibutsko • Egypt • Irák • Jemen • Jordánsko • Katar • Komory • Kuvajt • Libanon • Libye • Maroko • Mauritánie • Omán • Palestinská autonomie • Saúdská Arábie • Somálsko • Spojené arabské emiráty • Súdán • Sýrie • Tunisko

Státy a území v Asii

Afghánistán • Arménie² • Ázerbájdžán¹ • Bahrajn • Bangladéš • Bhútán • Brunej • Čínská lidová republika • Egypt³ • Filipíny • Gruzie¹ • Indie • Indonésie • Irák • Írán • Izrael • Japonsko • Jemen³ • Jižní Korea • Jordánsko • Kambodža • Katar • Kazachstán¹ • Kuvajt • Kypr² • Kyrgyzstán • Laos • Libanon • Malajsie • Maledivy • Mongolsko • Myanmar (Barma) • Nepál • Omán • Pákistán • Rusko¹ • Saúdská Arábie • Severní Korea • Singapur • Spojené arabské emiráty • Sýrie • Šrí Lanka • Tádžikistán • Thajsko • Turecko¹ • Turkmenistán • Uzbekistán • Vietnam • Východní Timor⁴
Teritoria, kolonie a zámořská území: Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)
Území se sporným postavením: Abcházie¹ • Jižní Osetie¹ • Náhorní Karabach • Palestinská autonomie • Severní Kypr² • Tchaj-wan (Čínská republika)

Poznámky: ¹ Státy a území ležící částí svého území v Evropě • ² Státy a území historicky a kulturně zařazované do Evropy • ³ Státy ležící částí svého území v Africe • ⁴ Stát ležící částí svého území v Austrálii a Oceánii