Italia

Italia byla poloztužená vzducholoď, na které podnikl její konstruktér a kapitán Umberto Nobile výzkumné výpravy do severních polárních oblastí. Při návratu z výpravy k severnímu pólu vzducholoď dne 25. května 1928 ztroskotala nedaleko Severovýchodní země (Špicberky).

[editovat] Parametry vzducholodi

• délka 106 m
• max. průměr tělesa 19,5 m
• objem 19 000 m³
• motory 3 zážehové Maybach 245 HP v samostatných gondolách
• max. rychlost 113 km/h

Jednalo se o sesterskou loď vzducholodi Norge, s níž provedl Nobile spolu s Amundsenem úspěšnou polární expedici v roce 1926. Oproti Norge měla Italia tenčí obal a další vylepšení, která měla snížit hmotnost kostry a tím zvýšit množství užitečného vybavení.

[editovat] Polární výprava

[editovat] Posádka

• gen. Umberto Nobile - velitel výpravy
• Finn Malmgren (†††) - švédský meteorolog a fyzik
• František Běhounek - český fyzik, specialista na elektrické jevy a kosmické záření
• prof. Aldo Pontremoli (†) - fyzik z milánské univerzity, střídal se s Běhounkem v pozorování
• Ugo Lago (†) - zpravodaj italského listu Popolo d'Italia
• korv. kapitán Adalberto Mariano - kapitán vzducholodi
• Filippo Zappi, Alfredo Viglieri - důstojníci
• Natale Ceccioni - hlavní mechanik
• Giuseppe Biagi - radista
• Felice Trojani - letové přístroje
• Calisto Ciocca (†), Attilio Caratti (†), Vincenzo Pomella (††) - strojníci motorů, por. Ettore Arduino (†) - jejich velitel
• Renato Alessandrini (†) - technik

S šestnácti muži na palubě byl i živý maskot – Nobileho fenka (foxteriér) Titina, která byla také nakonec s osmi přeživšími členy posádky zachráněna.

(†) Zmizeli beze stopy se zbytkem vzucholodi po nárazu.

(††) Zahynul bezprostředně při nárazu na led.

(†††) Zemřel při pokusu dojít pěšky pro pomoc.

[editovat] Let

Nově postavená vzducholoď měla za úkol prozkoumat ze vzduchu další, dosud neznámé polární končiny. 6. května 1928 vzducholoď doletěla do Kings Bay na Západních Špicberkách. Poté provedla 15. - 18. května úspěšný výzkumný let nad Zemí Františka Josefa. K severnímu pólu odstartovala ráno 23. května. Vzhledem k bouři nad severním pólem jen proletěla a vracela se zpět na základnu. Zatížena námrazou ztroskotala na ledové kře asi 100 km na sever od Severovýchodní země. Devět členů posádky (ze 16) ve velitelské gondole přežilo katastrofu a na štěstí se podařilo zachránit i vysílačku (jednolampový přístroj o výkonu 25 W s dosahem 700 km na vlně 33 m). Tou se podařilo po několika dnech přivolat pomoc. Byla zorganizována obrovská mezinárodní záchranná akce. Poslední trosečníci byli zachráněni 12. července sovětským ledoborcem Krasin. Před tím ale při letu do oblasti pátrání po trosečnících zahynul slavný norský polárník Roald Amundsen.

Český vědec František Běhounek se zabýval výzkumem elektřiny a kosmického záření v polárních oblastech. Běhounek cestu a ztroskotání popsal v knize Trosečníci na kře ledové, později přepracované jako Trosečníci polárního moře.

Havárií Italie polární průzkum pomocí vzducholodí neskončil. Severní oblasti Ruska byly ještě jednou v roce 1931 prozkoumávány německou vzducholodí Graf Zeppelin. Tato úspěšná výprava proběhla bez jakýchkoliv problémů, a proto je dnes téměř neznámá. Méně úspěšné pokusy prováděl v té době i Nobile ve službách sovětského Ruska.

[editovat] Externí odkazy

• obrázek vzducholodi Italia