Izák

Izák (hebrejský význam znamená smích) je druhým Biblickým patriarchou (vedle Abraháma a Jákoba (Izraele)). Jeho otcem byl Abrahám (Abram) a jeho matka byla Sára (Sáraj). Žil (odhadem) mezi lety 2000 - 1600 př. n. l.^[zdroj?]

[editovat] Mládí

Izák nebyl jedináčkem. Jeho otec měl ještě jednoho syna jménem Izmael, kterého měl s otrokyní své ženy Hagarou (později měl Izák ještě dalších šest a i více sourozenců). Ale „dědicem“ byl Izák, protože ho Abraham měl se svojí manželkou Sárou. Izákovo narození bylo zaslíbené od Boha, Abrahám a Sára totiž už byli velice staří a neměli děti. Abrahám byl od Boha zkoušen. Měl obětovat Izáka (Bůh chtěl vědět jestli mu Abrahám opravdu důvěřuje). Abrahám s důvěrou uposlechl a šel Izáka obětovat na horu Mória (též Sion, na které byl kolem roku 960 př. n. l. vystavěn chrám králem Šalamounem). Na poslední chvíli řekl anděl Abrahámovi, že ve zkoušce uspěl a ať svého syna neobětuje.

[editovat] Rodina

Izák si vzal Rebekku a s ní měl dva syny - dvojčata: Ezaua - o chvíli staršího (byl zarostlý, lovec) a Jákoba. Otcovo požehnání měl správně dostat Ezau, ale Rebekka chtěla, aby požehnání dostal Jákob. Nakonec Rebekka s Jákobem přelstili už starého a slepého Izáka a otcovo požehnání získal Jákob. Bratr se rozzuřil a tak Jákob utekl za matčinným bratrem, kde se zamiloval do jeho dcery. Kvůli ní pak strýci 14 let sloužil pak se vrátil zpět k bratru a vše bylo dobré.

[editovat] Izák v kultuře

• Příběh Abraháma, Sáry, Izáka a Izmaela lze shlédnout ve filmu z roku 1994 pod názvem Abraham.

[editovat] Význam příběhu

Celý příběh obětování Izáka má jasně daný náboženský podtext. Je v něm vyjádřeno jasné odtržení od pohanských kultů kde lidské oběti byli někdy součastí obřadů. Bůh tím jasně dává najevo, své milosrdenství a jasný postoj k otázce lidských obětí.

Tento článek týkající se náboženství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.