Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
|
|||||
| Kraj | Ida-Virumaa | ||||
| Starosta | Tauno Võhmar (starosta obce Jõhvi) | ||||
| Rozloha | 7,62 km² | ||||
| Počet obyvatel | 11 600 (2004) | ||||
| Hustota zalidnění | 1 522,3/km² | ||||
| Zeměpisná šířka | 59° 21' s.š. | ||||
| Zeměpisná délka | 27° 25' v.d. | ||||
![]() Jõhvi na mapě |
|||||
Jõhvi je estonské město ležící na severovýchodě země asi 50 km od hranice s Ruskem. Je správním centrem kraje Ida-Virumaa, avšak jako město nemá vlastní samosprávu a je součástí obce Jõhvi. Estonské obyvatelstvo je ve městě v menšině, 58 % obyvatel tvoří imigranti z rusky mluvících oblastí bývalého Sovětského svazu.
První zmínka o vesnici Jõhvi (Gevi) pochází z dánské účetní knihy z roku 1241. Jejím vlastníkem byl tehdy dánský král. Ve 13. století byl postaven první kostel, který však padl roku 1367 za oběť bojům mezi křižáky a Rusy. Na jeho místě vyrostl nový, opevněný kostel svatého Michala. První zmínka o místním panském statku pochází z roku 1491. Jeho budova se však bohužel nedochovala — v roce 1944 ji zničila ustupující německá vojska.
Pro rozvoj Jõhvi byl důležitý rok 1782, kdy byla do té doby po pobřeží procházející cesta mezi Tallinnem a Petrohradem přeložena do vnitrozemí. Právě v Jõhvi se z ní oddělovala cesta na jih — do Tartu a Rigy. Ve stejném roce byla postavena místní poštovní stanice. Dalším důležitým impulsem byla stavba železnice roku 1870. Od té doby se začalo Jõhvi rychle rozrůstat. V roce 1917 obdrželo status městyse a v roku 1938 bylo povýšeno na město.
Na konci druhé světové války bylo Jõhvi těžce poničeno. Jeho obnova se nesla v duchu typické socialistické výstavby té doby. V roce 1947 byl v těsné blízkosti města otevřen povrchový důl na ropné břidlice. Když byly v roce 1960 administrativním rozhodnutím sloučeny všechny obce v oblasti těžby břidlic do aglomerace Kohtla-Järve, stalo se Jõhvi její součástí. Město se opět osamostatnilo roku 1991, roku 2005 pak bylo sloučeno s venkovskou obcí Jõhvi v dnešní obec Jõhvi.
Jedinou historickou památkou v Jõhvi je původně gotický, jednolodní kostel sv. Michala (Mihkli kirik). V 16. století byl přestavěn a z té doby také pochází kostelní věž. V roce 1728 dostala věž novou barokní vrcholovou část. Nynější neogotický vzhled získal kostel roku 1875. Jedná se o největší jednolodní kostel v Estonsku.
Pěkný je též moderní koncertní sál architektů Ra Luhseho a Tanela Tuhala z roku 2005.
|
|
|
|---|---|
|
Kraje a jejich správní centra: Harjumaa (Hlavní město Tallinn) | Hiiumaa (Kärdla) | Ida-Virumaa (Jõhvi) | Järvamaa (Paide) | Jõgevamaa (Jõgeva) | Läänemaa (Haapsalu) | Lääne-Virumaa (Rakvere) | Pärnumaa (Pärnu) | Põlvamaa (Põlva) | Raplamaa (Rapla) | Saaremaa (Kuressaare) | Tartumaa (Tartu) | Valgamaa (Valga) | Viljandimaa (Viljandi) | Võrumaa (Võru) |
|