Jaderské moře

Jaderské moře
Družicový snímek Jaderského moře
Hloubka	750 m
Šířka	km
Délka	km
Rozloha	160 000 km²
Nadřazený celek	Středozemní moře
Sousední celky	Jónské moře
Podřazené celky	Benátský záliv
Světadíl	Evropa
Státy	Itálie,  Albánie,  Chorvatsko,  Slovinsko,  Bosna a Hercegovina,  Černá Hora
Poznámka
Přítoky	Pád, Soča, Adige, Neretva, Cetina

Jaderské moře neboli Jadran (italsky Mare Adriatico, slovinsky Jadransko morje, chorvatsky Jadransko more, srbsky Јадранско море, albansky Deti Adriatik) je vedlejší část Středozemního moře, ležící mezi Apeninským a Balkánským poloostrovem, tj. mezi Apeninami a Dinárskými horami. Moře zaujímá plochu přibližně 160 000 km², dlouhé je 800 km a široké mezi 150 až 200 km. Na jihu je Otrantský průliv, široký 71 km, který spojuje Jaderské moře s Jónským mořem. Průměrná slanost vody činí 38,3 ‰, v severní části moře je o něco nižší vlivem přítoku říční vody.

[editovat] Přítoky

Celkový průměrný přítok sladké vody do Jaderského moře se odhaduje na 5 700 m³/s, k čemuž nejvíce přispívají alpské řeky na severu. Zdaleka nejvýznamnějším přítokem je řeka Pád, ústící rozsáhlou deltou, kde říční náplavy neustále posouvají linii pobřeží směrem do moře (ročně tak pevnina naroste na úkor Jadranu o zhruba 60 ha; část Pádské nížiny nebyla v dávných dobách ničím jiným, než zálivem Jaderského moře). Z dalších přítoků stojí za zmínku např. Adiže, Piava, Tagliamento, Soča či Neretva.

[editovat] Profil dna

Severní část Jaderského moře je poměrně mělká, s hloubkou do 100 m (v Benátském zálivu 20 až 30 m). Směrem k jihu dno klesá do Středojaderské pánve o maximální hloubce kolem 250 m. Dále napříč mořem, přibližně mezi italským poloostrovem Gargano a chorvatským ostrovem Korčula probíhá Palagružský práh – podmořský hřbet s hloubkou kolem 130 m – z něhož vystupují malá souostroví Palagruža a Tremiti. Od Palagružského prahu na jih dno prudce klesá do Jihojaderské pánve mezi Bari a Dubrovníkem, kde hloubka přesahuje 1 200 m. Největší hloubka v Otrantské úžině se pohybuje kolem 750 m.

[editovat] Ostrovy

Jaderské moře na mapě

Velmi výrazný je rozdíl jihozápadním a severovýchodním pobřežím. Zatímco na italské straně je většinou nízké, písčité, bez výrazných zálivů, balkánské, zvláště pak chorvatské pobřeží je po norských fjordech druhým nejčlenitějším v Evropě – je velmi hornaté a lemované množstvím ostrovů, táhnoucích se rovnoběžně s pevninou. Oceánografický a rybářský ústav ve Splitu udává v Jaderském moři 69 trvale obydlených ostrovů a jejich celkový počet na 1 246 (79 velkých ostrovů, 525 ostrůvků a 642 skalisk a útesů). Největšími ostrovy jsou: Krk (410 km²), Cres (404 km²), Brač (396 km²), Hvar (298 km²), Pag (287 km²) a Korčula (273 km²).

[editovat] Země a města

K Jaderskému moři přiléhají Itálie, Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina (úzkým koridorem u města Neum), Černá Hora a Albánie. Při jadranu leží například města Terst, Benátky, Rimini, Ancona, Pescara, Bari, Brindisi a Otranto v Itálii, Koper, Izola a Piran ve Slovinsku, Pula, Rijeka, Zadar, Šibenik, Split a Dubrovník v Chorvatsku, Herceg Novi, Kotor, Bar a Ulcinj v Černé Hoře, Drač a Vlora v Albánii.

[editovat] Název

Neumská zátoka, Bosna a Hercegovina

Název Jaderské (dříve též Adriatické) moře pochází od starověkého přístavu jménem Hatria nebo Atria, dnešního města Adria v deltě Pádu. Ve starověku býval Jadran též nazýván Mare Superum („Horní moře“), zatímco Mare Inferum („Dolní moře“) bylo označení pro moře Tyrhénské.

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

Jaderské moře

Atlantský oceán

Moře:	Azovské moře • Baltské moře • Černé moře • Egejské moře • Irské moře • Jaderské moře • Keltské moře • Labradorské moře • Ligurské moře • Marmarské moře • Norské moře • Sargasové moře • Severní moře • Středozemní moře • Tyrhénské moře
Zálivy:	Benátský záliv • Biskajský záliv • Davisův záliv • záliv Fundy • Guinejský záliv • Jamesův záliv • Mexický záliv • záliv sv. Vavřince • Tarentský záliv
Průlivy:	Bonifácký průliv • Bospor • Dánský průliv • Dardanely • Davisův průliv • Floridský průliv• Gibraltarský průliv • Hudsonův průliv • Kattegat • Kerčský průliv• Korsický průliv • Lamanšský průliv • Messinský průliv • Otrantský průliv• Severní průliv • Sicilský průliv • Skagerrak • Öresund• Svatojiřský průliv • Velký Belt • Yucatánský průliv
Proudy:	Antilský proud • Benguelský proud • Brazilský proud • Falklandský proud • Golfský proud • Guayanský proud • Guinejský proud • Irmingerův proud • Jižní rovníkový proud • Kanárský proud • Rovníkový protiproud • Severní rovníkový proud • Severoatlantský proud • Západní příhon

---

¨¨