Jakub I. Stuart

Jakub I.
z Boží vůle král Anglie, Skotska, Francie a Irska, ochránce víry etc.
Doba vlády	24. červenec 1567 – 27. březen 1625 (Skotsko) 24. březen 1603 – 27. březen 1625 (Anglie)
Korunovace	29. červenec 1567 25. červenec 1603
Narození	19. červen 1566
	Edinburgh, Skotsko
Úmrtí	27. březen 1625
	dnešní Londýn, Anglie
Pochován	Westminsterské opatství
Předchůdce	Marie I. Skotská Alžběta I. Anglická
Následník	Karel I. Stuart
Královna	Anna Dánská
Potomci	Jindřich Frederik Alžběta Stuartovna Karel I. Stuart Robert
Rod	Stuartovci
Otec	Jindřich Stuart
Matka	Marie Stuartovna

Jakub I. (19. června 1566 - 27. března 1625) byl synem Marie Stuartovny a lorda Darnleyho, králem Skotska, Anglie a Irska. Byl první Stuartovec na anglickém trůně. Jím založená personální unie mezi výše zmíněnými zeměmi nakonec vyústila ve vznik Spojeného království v roce 1707.

Skotským králem se Jakub (VI.) stal už v jednom roku, v roce 1567, kdy jeho matka ustoupila kalvinistickým šlechticům a abdikovala v jeho prospěch. V roce 1586 uzavřel spojeneckou smlouvu s Alžbětou I. Tudorovnou, která věznila jeho matku od roku 1568. Jakub ani neprotestoval proti popravě Marie Stuartovny. Anglickým králem se stal po smrti Alžběty I., v roce 1603.

[editovat] Podivínský král

Jakub I. nadevše miloval lov. Pokud nemohl být na lovu, měl mrzutou náladu. Když ale mohl vyjet do lesů, zapomínal na celý okolní svět a honitba byla jeho největší vášní, na níž plýtval časem i financemi. Poněkud zvláštně se choval ve chvílích, kdy se mu podařilo skolit jelena – tehdy prý seskočil s koně, prořízl ulovenému zvířeti hrdlo a krví pak pomazal tváře dvořanů, kteří jej doprovázeli. Miloval také kohoutí zápasy a souboje býků a medvědů. Rád se také kochal pohledem na svou zoologickou sbírku – choval lvy, krokodýly, antilopy, velbloudy a další exotická zvířata. Za podivínské se dá označit i jeho poněkud voayerské chování, kdy navštěvoval ložnice čerstvě ženatých dvořanů a kladl jim dotěrné otázky týkající se intimních detailů jejich svatební noci. S rozpaky byla u dvora přijímána také jeho neskrývaná homosexualita. Ani u veřejnosti nebyl obraz Jakuba I. příliš lichotivý. Za jeho vlády došlo k mnoha skandálům (např. tajný sňatek, útěk a uvěznění Jakubovy sestřenice Arabelly Stuartovny), úplatkářským aférám (úplatkářství lorda hraběte ze Suffolku), k neúspěšným pokusům o reformu státní správy a financí, k prodeji šlechtických titulů a k hospodářské stagnaci. Lidé mu také vyčítali téměř sedm let vlády bez parlamentu. Pravdou ovšem je, že Jakubův rádce Robert Cecil usiloval o reformy, které ale přerušila jeho smrt. Robertův nástupce lord Buckingham posílil absolutismus a byl odpůrcem puritánů, žádajících laickou církev. Ve výsledku nakonec mnozí puritáni emigrovali do Severní Ameriky, kde začali od roku 1621 zakládat kolonie. V době vlády Jakuba I. ztrácel parlament na významu. Jakubovu zahraniční politiku charakterizují ústupky Španělsku.

Král Jakub si získal za svého života pověst nesympatického a netaktního muže, ovšem také se zajímal o magii a teologii. Dá se říci, že byl sice vzdělaným, ale politicky nepříliš obratným mužem, byť se za jeho časů poměry v Anglii stabilizovaly. Dochovala se nám však i kladná hodnocení Jakuba I. od některých jeho současníků - tak například tehdejší benátský velvyslanec označil Jakuba I. za muže vysoké inteligence a podle londýnského právníka Rogera Wilbrahama byl tento král ostrovtipný a vynalézavý, muž s výjimečně dobrou pamětí a člověk přátelské povahy.

[editovat] Rodina

Jakub I. pociťoval po celý svůj život velkou nedůvěru k ženám a také se nijak netajil se svou homosexualitou – přesto zplodil se svou ženou Annou tři děti: syny Jindřicha a Karla I. a také dceru - Alžbětu Stuartovnu. S Annou, dcerou dánského krále Frederika II. se Jakub I. oženil v roce 1589. Potomci Jakuba I. vládli až do roku 1714 (viz Dynastie Stuartovců). Jakubova dcera Alžběta se provdala za českého „zimního krále“ Fridricha Falckého, který se však během české války podpory od svého tchána nedočkal. Vnuk Alžběty Stuartovny a Fridricha Falckého (a tedy pravnuk Jakuba I. Stuarta) usedl rovněž na anglický trůn - jako Jiří I. a stal se zakladatelem hannoverské dynastie.

[editovat] Králův oblíbenec Robert Carr

K prvnímu setkání tohoto mladíka s králem došlo v roce 1607, když Carr navštívil královský palác, na jehož nádvoří spadl z koně a tím nechtěně upoutal Jakubovu pozornost. Panovník jej nechal dopravit do svých komnat k ošetření a krátce nato se z nich stali milenci. V roce 1609 král Carra obdaroval velkými pozemky v Sherbornu a v roce 1611 ho povýšil na vikomta z Rochesteru, daroval mu s titulem spojené sídlo a jmenoval ho rytířem podvazkového řádu a členem Tajné rady. O dva roky později byl Carr povýšen na hraběte ze Somersetu a s královým svolením se oženil s Frances Howardovou pocházející z mocného šlechtického rodu Howardů. Z korespondence mezi králem a jeho milencem je jasné, že Jakub byl roku 1614 svým mladým oblíbencem již „přesycen“ . To byl začátek Carrova konce. Robert Carr, hrabě ze Somersetu a jeho žena byli obviněni z vraždy Carrova přítele Thomase Overburyho a v roce 1616 odsouzeni k smrti. Po třech letech byli ale oba propuštěni a pak spolu žili ještě dlouhá léta mimo zájem veřejnosti.

[editovat] Věrný přítel Jakuba I. George Villiers

Jakub I. se v následujících letech upnul ke svému novému oblíbenci Georgi Villiersovi, známému u dvora pod přezdívkou Krásný George. Ten krále nepochybně mimořádně přitahoval, ale jejich přátelství zřejmě nikdy nepřerostlo v milenecký poměr, jaký Jakub udržoval s Carrem a s dalšími mladými dvořany. Příčinou tentokrát již jen duševního souznění obou mužů byl zřejmě i zhoršující se zdravotní stav krále. Kariéra, kterou Villiers v krátké době udělal, přesto překonala veškerá očekávání. Nejprve byl podkoním a vikomtem, pak hrabětem, markýzem a od roku 1623 vévodou z Buckinghamu. Jeho vliv na krále byl neomezený. Jeho vzestup pokračoval i po Jakubově smrti, za vlády Karla I. Jakubův syn Karel I. si vévodu také oblíbil a trávil s ním více času než s vlastní manželkou, takže dvořané zanedlouho mluvili o „královském trojúhelníku“.

[editovat] Externí zdroj

• Tajemství slavných II., autor životopisu Jakuba I. - Martin Kovář, nakladatelství AKROPOLIS, 2001.

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Jakub I. Stuart

Předchůdce: Marie I. Stuartovna

Skotský král Jakub VI. 1567 – 1625

Nástupce: Karel I.

Předchůdce: Alžběta I.

Irský král Jakub I. 1603 – 1625

Nástupce: Karel I. Stuart

Předchůdce: Alžběta I.

Anglický král Jakub I. 1603 – 1625

Nástupce: Karel I. Stuart