Sacha

Республика Саха (Якутия) Sacha, Jakutsko
Rozloha	3 103 200 km²
Počet obyvatel	949 280
Hustota zalidnění	0,3 os./km²
Jazyk	ruština, jakutština
Národnostní složení	Rusové, Jakutci
Náboženství
Nejvyšší bod	bezejmenné místo ({{{výška nejvyšší hory}}} m n. m.)
Hlavní město	Jakutsk
Nadřazený celek	Rusko
Druh celku	republika Ruské federace
Podřízené celky	33 okresů (uluů)
prezident	Vjačeslav Anatoljevič Štyrov
Hymna	[[{{{článek o hymně}}}|{{{hymna}}}]]
ISO 3166-2
Internetová doména	[[.{{{doména}}}]]
Telefonní předvolba
Časové pásmo	UTC +9,10,11

Sacha neboli také Jakutsko je jedna z republik Ruské Federace. Je největší a leží ve východní části země, na Sibiři.

[editovat] Přírodní poměry

Jakutská republika je v rámci Ruské Federace největší, s rozlohou 3 103 200 km². Většina území země je hornatá, sever i střed se navíc nachází v silně chladné oblasti. Od jihu na sever skrz protéká řeka Lena, s velkým a částečně i bažinatým údolím. Mezi další významné řeky patří přítoky Leny (Viljuj, Aldan, Olokma), ve východní části regionu pak řeky Indigirka a Kolyma. Nejvyšším pohořím je Verchojanské pohoří, ležící na východě, s nejvyšší horou Mus-Chaja (2959 m n. m.). Na většině území se rozkládá Středosibiřská vysočina.

[editovat] Historie

Jakutci žijí na svém území relativně krátkou dobu. Jsou příbuzní s turkickými národy a Mongoly. Protože jim Evenkové, další severský národ Ruské federace, říkají Jako, toto slovo se přejalo do ruštiny jako Jakutci; právě v 17. století, kdy sem Rusové začali pronikat. Postupně tu začali rozšiřovat ortodoxní křesťanství, zemědělství, v roce 1632 založili dnešní hlavní město republiky Jakutsk. Roku 1922 vznikla Jakutská ASSR, v dobách Sovětského svazu měla země hlavní význam v tom, že se zde těžily důležité suroviny. Současný název Jakutská republika se používá od roku 1992.

[editovat] Obyvatelstvo

Z celkem 1 milionu obyvatel mají většinu Rusové (50,3 %), následování Jakutci (Sachy) (33,4 % populace republiky). Ještě je zde také 7% ukrajinská menšina. Oficiálními jazyky jsou ruština a jakutšina (sacha), té rozumí okolo 25 % místních obyvatel.

[editovat] Ekonomika

Hlavním hospodářským centrem je Jakutsk. Ekonomika země stále ještě dnes stojí na těžbě surovin, nacházející se pod povrchem této obrovské republiky. Ty se zpracovávají v závodech, které leží jak v okolí hlavního města, tak i menších měst.

[editovat] Doprava

Doprava je hlavně letecká nebo lodní (po řece Lena), hlavně díky ohromným vzdálenostem a řídké osídlenosti. V silniční dopravě je významná silnice Tynda - Jakutsk - Magadan, do Jakutsku je však sjízdná pouze v zimním období, chybí zde most přes řeku Lenu. Na území Jakutska se nachází asi 500 km železniční trati. Začala se stavět v osmdesátých letech jako odbočka od Bajkalsko-amurské magistrály, po perestrojce se však stavba zastavila a dočasnou konečnou se stal Berkakit (městečko asi 20 km jižně od Nerjungri). Po několika letech se začalo znovu stavět a trať dosáhla roku 2004 města Tommot. Zbývající úsek do Jakutsku, asi 368 kilometrů, by měl být dokončen do roku 2010, včetně tříkilometrového silničního a železničního mostu přes Lenu.

[editovat] Externí odkazy

• (ru) Oficiální stránky republiky
• (ru) Official website of the Jakutská státní univerzita
• (ru) Informace o jakutské státní zemědělské univerzitě
• (en) mapa republiky
• (ru) historie republiky

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)