Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Jan Šinágl (* 9. prosince 1952 Beroun) je antikomunistický aktivista a publicista, kritický k polistopadovému českému režimu.
Vystřídal několik povolání jako například strojní zámečník, montér, kreslič a informatik. Začátkem 80. let „údajně“ emigroval, po krátkém pobytu v USA, do Švýcarska, kde žil v Kriensi, předměstí Lucernu, do svého návratu koncem 90. let. Dnes žije v Žebráku, v domku svých předků. Ve švýcarském exilu pracoval pro různé spolky a krajanská hnutí (Sokol Luzern, TC Kriens, Svaz spolků Čechů a Slováků žijících ve Švýcarsku). Dopisoval také do tamějšího krajanského tisku.
Podle svých slov se vrátil do ČR s úmyslem pomáhat obnovovat demokracii a občanskou společnost, respektive lidská práva. Je autorem četných petic a podání řadě českých institucí, Evropskému soudu pro lidská práva, Radě Evropy, Evropskému parlamentu, Evropskému soudu. Je také spoluautorem Petice na pomoc Národnímu divadlu ze dne 10. října 2003 [1] žádající, aby byla restaurační budova, vydaná řádu Voršilek a prodaná firmě Themos, vrácena ND, a samozvaným předsedou Petičního výboru na podporu konání veřejného soudu s Vladimírem Hučínem ze dne 17. března 2004, jež iniciovalo několik aktivistů ještě před jeho příchodem.
Šinágl provozuje vlastní webové stránky a rozesílá pravidelné hromadné e-maily řadě médií a politiků; kromě vlastních komentářů a materiálů ke kauzám, kterým se věnuje, přebírá různé texty z médií nebo od spřátelených publicistů. Občas kádruje sobě nesympatické lidi podle toho, co dělali jejich rodiče. Také bez důkazů přisuzuje lidem proti kterým píše stejné postoje v dnešní době, jako zaujímaly v pubertě. [2]
Značnou pozornost vyvolal v roce 2005, když byl jako jeden z protestujících na prvomájovém mítingu KSČM na pražské Letné násilně zadržen policií (viz foto na stránkách J.Š.). Výrok Grebeníčka („Je tady nějaký primitiv, odveďte ho!“), tehdy šéfa KSČM, pronesený jako povel k zákroku policie ČR proti Šináglovi, se stal předmětem soudního sporu. O rok později, na prvního máje 2006, byli komunisté z Letné vytlačeni, když se antikomunistům podařilo předběhnout komunisty při rezervování prostor na Letné; komunisté přeložili svůj prvomájový míting ke Křižíkově fontáně.
Obsah |
Po volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 2006 a následném projevu Jiřího Paroubka, ve kterém napadl jejich výsledek, byl Šinágl spolu s Jiřím Jehličkou jedním z hlavních organizátorů internetové petice [3] a demonstrací na Václavském náměstí za Paroubkovo odstoupení z politiky úplně. Šináglovi kritici v tom spatřují snahu o vlastní „zviditelnění“: zatímco velká část veřejnosti kritizovala Paroubka a zejména jeho projev, pronesený ve vypjaté povolební atmosféře, ostatní Šináglovy názory a aktivity mají rozličnou podporu. Mimoto stávající vláda po ustavující schůzi sněmovny stejně demisi podat musí; protestující odpovídají, že požadují Paroubkův odchod z vysoké politiky vůbec, navíc vláda demisi může podat i dřív.
29. června odpoledne byl Šinágl přítomen na návštěvnické galerii Poslanecké sněmovny, když jedna žena hlasitými výkřiky narušila vystoupení Václava Exnera (KSČM). Exner po jejím vyvedení prohlásil „Já to zkusím potřetí, tentokrát - doufám - již bez vykřikování pana Šinágla a jeho společníků, kteří se snaží rozšířit své pole působnosti z komunistických akcí z Václavského náměstí do dalších sfér“ [4] a Právo následující den napsalo „ženu (…) doprovázel protikomunistický aktivista Jan Šinágl (…) její průvodce Šinágl se však na galerii ještě vrátil a shodil při konci jednání mezi poslance několik protikomunistických letáků“, Šinágl však na svých stránkách popřel, že by s ní měl něco společného. 7. července, když zasedání sněmovny končilo, rozhodil z galerie letáky s textem „KSČSSD. To už tady bylo“.
Jan Šinágl projevil na svém webu sympatie k silovému řešení, když napsal: „Věřím, že noví Mašínové přicházejí a že se nám s nimi společně podaří najít recept na odstranění tohoto komunistického moru.“
Po kontroverzním prvomájovém zatčení na srazu KSČM v roce 2005 se dostal do přímé konfrontace s premiérem Jiřím Paroubkem, který bránil a ospravedlňoval svého ministra vnitra Františka Bublana. Šináglova reakce na Paroubkovu legitimizaci zásahu byla opět negativní, a tak už mu předseda ČSSD poslal pouze urážlivý dopis, ve kterém doslova stálo: „Pane Šinágle, netrpíte po ránu závratěmi? Jestli ano, nechte se prohlédnout. S pozdravem Jiří Paroubek“
Na konci roku 2006 se objevily dotazy k údajnému členství otce Jana Šinágla v StB. Reakce Jana Šinágla z ledna 2007: