Jan Bezzemek

Jan Bezzemek

Jan Bezzemek (24. prosince 1166 – 19. října 1216), jako následník trůnu se snažil ujmout vlády v Anglii po dobu nepřítomnosti svého bratra Richarda Lví srdce, v letech 1190 - 1194. Právoplatným králem Anglie se stal Jan Bezzemek až po smrti Richarda Lví srdce a vládl v letech 1199 – 1216. Kromě titulu krále Anglie byl dále vévodou akvitánským a normandským, pánem Irska a hrabětem z Maine. Jeho otcem byl Jindřich II. Plantagenet, matkou Eleonora Akvitánská a bratrem Jindřich Mladík, Richard I. Lví Srdce a Geoffrey, vévoda Bretaňský.

[editovat] Nejmladší královský syn

Své přízvisko získal nejprve tak, že se narodil nečekaně a „pozdě“, když už jeho otec Jindřich II. Plantagenet rozdělil svá panství mezi své tři starší syny. Posléze se toto přízvisko stalo ještě oblíbenější, když jako anglický král ztratil ve válkách s francouzským králem Filipem II. většinu kontinentálních držav svého rodu (zejména Akvitánii a Maine). V roce 1189 se Jan po boku svých bratrů Richarda a Geoffreye, podporovaných francouzským kálem Filipem II. Augustem, postavil proti svému otci a králi Jindřichovi II. Francouzský král Filip II. August se s Jindřichem II. nakonec usmířil, ale neodpustil si malou pomstu a sdělil mu jména všech zrádců. Když se Jindřich II. dozvěděl, že mezi spiklenci byl i jeho nejmilovanější syn Jan, velmi ho to ranilo, přestal komunikovat s okolím a jíst a po několika dnech zemřel. Tak to alespoň ve svých pamětech líčí rytíř Vilém le Maréchal, který byl s umírajícím Jindřichem II. až do jeho smrti.

[editovat] Richardova vláda

Po Jindřichově smrti se trůnu ujal Janův starší bratr Richard Lví srdce. Ten odešel v roce 1190 v rámci křížové výpravy do Svaté země a po dobu nepřítomnosti v zemi ho zastupoval biskup William Longchamp, což Jan Bezzemek jako právoplatný následník trůnu těžce nesl. Proto také Jan Bezzemek navázal v tomto období znovu politické přátelství s francouzským králem Filipem II. Augustem, který se snažil udělat vše pro to, aby se Richard Lví srdce na anglický trůn už nikdy nevrátil a poddajnější Jan se stal králem. Richard se ale v roce 1194 v Anglii objevil a opět se ujal moci.

[editovat] Král Jan Bezzemek

Po smrti Richarda, v roce 1199, získal trůn Jan Bezzemek. Vláda Jana Bezzemka byla poznamenána bezohledností, s jako prosazoval svá přání a místy až chorobnou mstivostí a bezzásadovostí, kterou se vyznačovala jeho povaha. Ačkoliv občas projevoval politického génia, často postrádal cit pro to, kdy je třeba nějaký přečin odpustit a zejména nedokázal rozlišit závazky, které porušit lze, od těch, které porušit nelze. Nakonec se dostal do situace, kdy musel bojovat současně s invazí francouzských jednotek (vedených francouzským princem Ludvíkem, kterého část anglické šlechty prohlásila anglickým králem) a vzpourou Welšanů, Skotů a většiny své domácí šlechty. Byl přinucen podepsat Velkou listinu práv a svobod, která zásadně omezovala královskou moc.

Zemřel na kombinaci celkového vyčerpání a úplavice ve velmi obtížné vojenské situaci. Jeho smrt však situaci vyřešila, protože většina anglické šlechty se vzbouřila proti němu, nikoliv proti trůnu. Když zmizel důvod vzpoury, vrátila se většina britské šlechty na stranu jeho nezletilého syna Jindřicha III., za něhož jako regent vládl hrabě Vilém le Maréchal. Následně byla francouzská vojska vyhnána ze země, ovšem nově zavedená omezení královské moci zůstala převážně zachována.

Související články obsahuje Portál Středověk

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Jan Bezzemek

• Magna carta libertatum
• Magna carta (lat.)

Tento biografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.