Jan Herben

Jan Herben na kresbě
Hugo Boettingera (1927)

PhDr. Jan Herben (7. května 1857 Brumovice u Hustopečí – 24. prosince 1936 Praha) byl český politik, novinář, spisovatel a historik.

[editovat] Život

Studoval na Slovanském gymnasiu v Brně, kde v roce 1878 maturoval. Rodina z něho chtěla mít kněze, ale Herben místo toho na FF UKF v letech 1878–1883 absolvoval historii, zeměpis a češtinu. Byl žákem Tomka, Golla a Rezka. Velký vliv na něj měl Jan Gebauer a Tomáš Garrigue Masaryk.

Na přelomu století konvertoval k protestantství.

V roce 1892 se oženil s Bronislavou Foustkovou, příležitostnou spisovatelkou.

V letech 1885–1886 byl novinářem Národních listů. Julius Grégr ho však propustil za podporu odpůrců tzv. Rukopisů. Na Vánoce 1886 založil čtrnáctideník Čas, list realistů (Kaizl, Kramář, Masaryk), který měl sice málo čtenářů, ale byl poměrně vlivný. V roce 1889 se Čas přeměnil na týdeník.

V letech 1894–1906 byl vlastníkem Času, který dotoval z vlastních prostředků. Od roku 1895 vycházela Knihovnička Času a od roku 1896 beletristická příloha Besedy Času. Herben objevil Petra Bezruče a Jana Karafiáta, autora Broučků. V roce 1901 se Čas přeměnil na deník. V roce 1915 byl Čas zastaven. Herben pak krátce vydával Novinu a od roku 1917 se vrátil do Národních listů. V letech 1918–1920 byl redaktorem satirického časopisu Nebojsa. V letech 1925–1927 byl redaktorem Lidových novin.

V roce 1905 ho Emanuel Chalupný obvinil z defraudace, za což byl vyloučen ze strany. Na sjezdu byl ale rehabilitován. Od roku 1907 vydával sebrané spisy.

Za války byl členem Maffie. V roce 1918 působil v Národním výboru, pak v Revolučním národním shromáždění. V letech 1920–1925 byl senátorem za národní demokracii. Od roku 1925 byl člen Národní strany práce (hradní strana, která měla konkurovat národní demokracii), za kterou byl v roce 1927 zvolen do pražského ústředního zastupitelstva a v roce 1928 byl zvolen do českého zemského zastupitelstva. Od roku 1930 byl národním socialistou.

Zemřel v Praze a je pohřben na Olšanech. Jeho synem byl Ivan Herben.

[editovat] Dílo

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Jan Herben

Jako literát byl Herben představitel realismu a tzv. venkovské prózy. Psal pod vlivem Turgeněva a Tolstého. Kladně hodnotil husitství, bratrství a obrození, záporně protireformaci a svatojánství.

[editovat] Odborné práce

• Mistr Jeroným Pražský
• Pravdivé vylíčení života mistra Jana z Husince (1884)
• Cyril a Metoděj (1885)
• Morava v letech 1618 – 1619 a politika Karla staršího ze Žerotína (1886) – rigorosní práce
• Jan Nepomucký. Spor dějin českých s církví římskou (1893) – polemika
• Deset let proti proudu 1886 – 1896 (1898) – o počátcích realismu
• Masarykova sekta a Gollova škola. Pokrok, Praha 1912, 142 pp.
• Tábor je náš program (1920) – politický traktát
• Nové učení o české šlechtě (1924) – polemika
• M. V. Kramerius (1926) – studie
• T. G. M. I – III (1926 – 1927) – monografie: I. O presidentu Masarykovi pražským dětem, II. President Masaryk, III. T. G. Masaryk, pvní občan Nové Evropy
• Otázka náboženská v našem probuzení (1927)
• Lístky z válečného deníku 1914 – 1918 (1933)
• Kniha vzpomínek (1935) – paměti, přepracování straších vzpomínek

[editovat] Beletrie

• Moravské obrázky (1889) – soubor povídek
• Slovácké děti (1890) – soubor črt a příběhů národopisné povahy
• Do třetího i čtvrtého pokolení (1892 – 1937) – nedokončená románová kronika, jeho nejvýznamnější dílo
• Na dědině (1893) – soubor črt a příběhů národopisné povahy
• Bratr Jan Paleček (1902) – kniha pro děti
• Hostišov (1907) – historické a přírodní obrázky z Táborska

[editovat] Podívejte se též na

• Seznam českých spisovatelů
• Česká literatura v letech 1815–1918

[editovat] Externí odkazy

• Jan Herben a Hostišov v Muzeu České Sibiře