Jan Křesadlo

Jan Křesadlo
(Dr Václav J K Pinkava)
Narození	9. prosince 1926 Praha
Úmrtí	13. srpna 1995 Colchester
Citát
NON DICI SED ESSE

Václav Jaroslav Karel Pinkava, píšící pod pseudonymem Jan Křesadlo (9. prosince 1926 – 13. srpna 1995), byl spisovatel, básník, psycholog a polyhistor českého původu.

[editovat] Životopis

Po středoškolském studiu na Benešově gymnáziu v Praze, ze kterého byl za protektorátu dočasně vyloučen za zesměšňování němčiny, studoval na Obchodní akademii a po návratu na gymnázium v roce 1945, maturoval v roce 1947 s vyznamenáním z řečtiny. Začal studovat na Filozofické fakultě UK anglistiku, ale roku 1949 mu bylo studium znemožněno, když byl v rámci politických studijních prověrek vyšetřován a souzen za údajnou přípravu ozbrojeného povstání. Pro nedostatek důkazů byl propuštěn u tří soudních instancí, prokurátor se dvakrát odvolal. Byl však jakožto "třídní nepřítel" vyloučen ze studií. Po tříletém období coby pomocný dělník na pstruhové farmě v Liběchově, a po vojenské službě jako prostý vojín u Domažlic, v roce 1952 pokračoval ve studiu psychologie na FF UK, kde promoval v roce 1954. V témže roce mu zemřela matka. Oženil se v roce 1957. Začal pracovat jako klinický psycholog na Ambulanci pro sexuální deviace U Apolináře. Roku 1968 získal doktorát^[1].

Po srpnové invazi do Československa emigroval do Británie se svou ženou a čtyřmi dětmi. Pracoval jako klinický psycholog, vedoucí oddělení. Po předčasném odchodu do důchodu v roce 1982 se naplno věnoval umělecké tvorbě. Za svou prvotinu, román Mrchopěvci, kterou vydalo nakladatelství '68 publishers, obdržel cenu Egona Hostovského.

Svůj pseudonym si vybral částečně i proto, že ve svém občanském jménu postrádal ryze české ř. Pseudonymy měl v oblibě, například přesmyčkový Jake Rolands (autor rodokapsu), dále J. K. Klement (překladatel), Juraj Hron (slovácký autor), Ferdinand Lučovický z Lučovic a na Suchým dole (skladatel), Kamil Troud (ilustrátor), a další.

Skládal hudbu, složil mimo jiné Glagolskou mši. Mimo uměleckou činnost a svůj občanský obor úspěšně publikoval v matematické logice, kde vynalezl celou třídu vícehodnotových logik.

Coby tzv. renesanční muž, polyhistor, rád si kladl náročné překážky a úkoly. Se svou dcerou přeložil do angličtiny Seifertův Věnec sonetů a k tomu si dopřál i vlastní polemický Vzdorověnec.

Vydal sbírku básní v sedmi jazycích, nazvanou Sedmihlásek. Celkem napsal přes sto sonetů (včetně několika sonetových věnců).

Následující ukázka je pro Křesadla typická, má bizarní a pitvorné téma a vtipně kombinuje klinickou zkušenost psychologa s erudicí přírodovědce a znalce filosofie (téma transmigrace duše mezi člověkem a psem nastolil již Pythagoras, což zde kontrastuje s ironickou narážkou na materialistického filosofa Thomase Hobbse):

Kouzelný zákrok

(památce Edwarda Leara)

Kulhavě kráčí soudruh Hobsa,

na hlavě klobouk cylindřitý:

V předtuše příští kalamity

svou duši začaroval do psa

stylem Encheliophiopsa [1],

jenž v řiti sumýše je skrytý.

Nemá již pocity a city,

může si zpívat hejsa hopsa.

Tak spokojeně městem kráčí,

svou duši na řetěze veda:

I kdyby přepadli ho rváči

nepostihne ho žádná běda

neb bezduchost mu trpět nedá,

což ke štěstí mu zcela stačí.

Za své vrcholné literární dílo v předmluvě tohoto díla sám označil knihu ΆΣΤΡΟΝΑΥΤΙΛÍΑ, Astronautilía-Hvězdoplavba, netypický vědecko-fantastický román čítající přes 6500 veršů v homérské starořečtině s paralelním českým překladem. Tato kniha vyšla teprve krátce po jeho smrti.

Jeho ostatky jsou uloženy pod pomníkem od jeho syna Jana Pinkavy na vinohradském hřbitově v Praze.

[editovat] Bibliografie

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Jan Křesadlo

• Jak to bylo s Foltýnem, Tartaros, Praha 2009 (spolu s původním textem Karla Čapka Život a dílo skladatele Foltýna)
• Skrytý život Cypriána Belvy, Tartaros, Praha 2007
• Rusticalia – variace na cizí themata, Tartaros, Praha 2006
• Kravex5, aneb Potíže stavu beztíže, Periplum, Olomouc 2002
• Průvodce inteligentního laika džunglí současné psychologie a psychiatrie – (zejména vzhledem k tzv. duševním poruchám a psychologickým problémům), Periplum, Olomouc 2001
• Jan Křesadlo (k vydání připravil Václav Z.J. Pinkava) Knihovna M.J. Sychry, Žďár nad Sázavou 2000
• Dům – mravoučná bajka, Votobia, Olomouc 1998
• Království české a jiné polokatolické povídky, Votobia, Olomouc 1996
• Astronautilía, é, hé Mikroodysseía hé kosmiké / Hvězdoplavba, aneb Malá kosmická odysea – překlad z řeckého originálu neznámého autora, Ivo Železný, Praha 1995
• La Calle Neruda – fantastická fraška, zhruba v tradici V. Rady a J. Žáka, Ivo Železný, Praha 1995
• Instrukce, Insinuace a Invektivy, TVAR 7, Praha 1995
• Obětina – románový triptych, Ivo Železný, Praha 1994; Národní divadlo, Praha 2006;
• (Jake Rolands):Ranč U Kotvy a Hvězdy, Ivo Železný, Praha 1993
• Vertikální spílání, Pražská imaginace, Praha 1993
• Dvacet snů, Host, Brno 1992
• Girgal – Eskapáda na způsob science fiction, Ivo Železný, Praha 1992
• Zámecký pán aneb Antikuro, Ivo Železný, Praha 1992
• Zuzana a dva starci, Ivo Železný, Praha 1992
• Vara Guru – Román se zpěvy, '68 Publishers, Toronto 1989; Ivo Železný, Praha 1991
• Slepá bohyně, Ivo Železný, Praha 1991; Slepá bohyně a jiné příběhy, Tartaros, Praha 2006;
• Fuga Trium, '68 Publishers, Toronto 1988; Host, Brno 1990
• Sedmihlásek – výbor veršů, Rozmluvy, Purley 1988
• Mrchopěvci, '68 Publishers, Toronto 1984; Ivo Železný, Praha 1990; Mrchopěvci / GraveLarks, Maťa, Praha 1999
• (Václav Pinkava): Organismy jako automaty – kniha pro lékaře, biology, psychology a všechny zájemce o kybernetiku, SZdN, Praha 1969

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha : R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Křesadlo, Jan, s. 128.  

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Jan Křesadlo

Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma

Jan Křesadlo

• Rozsáhlé česko-anglické webové stránky o Janu Křesadlovi