Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Jan Zachariáš Quast

Jan Zachariáš Quast
Vlastní podobizna, 1873,.JPG
Narození 23. října 1814
Berknehammer u Karlových Varů (dnes součást Březová
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 9. srpna 1891 (ve věku 76 let)
Písek
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání malíř
Podpis Jan Zachariáš Quast signatura.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Zachariáš Quast (23. října 1814, Pirkenhammer u Karlových Varů (dnes součást Březová)[1]9. srpna 1891 Písek[2]) byl český malíř 19. století.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Jan Zachariáš Quast byl druhorozeným synem malíře Konráda Ferdinanda Quasta. V devatenácti letech odešel na zkušenou do Německa (Saská Kamenice, Lipsko, Berlín, Míšeň, Drážďany), v roce 1834 cestoval do Vídně. Další rok navštívil opět Německo (Bayreuth, Bamberg, Norimberk a Ansbach, v roce 1836 se znovu vrátil do Prahy, kde se natrvalo usadil.V letech 1838 - 39 studoval na Akademii v Praze u Františka Tkadlíka. V Praze žil a pracoval do roku 1869. V Praze se oženil s Eleonorou Zuzanou Dechantovou a získal povolení k provozování živnosti jako "Porzellanmaler" (vše v roce 1843). Měl dílnu v budově Platýzu (v té době v majetku šlechtické rodiny Daubků) na Národní třídě (v té době Neue Allee 984 - I).

V roce 1856 se pokusil odcizit hostii v chrámu sv. Jindřicha na Novém Městě Pražském, byl krátce internován v léčebně a na aféru se časem zapomnělo.V padesátých a šedesátých letech hodně cestoval (Polsko, Maďarsko, Rakousko, Německo), nakupoval a dojednával zakázky. V těchto letech se narodilo manželům Quastovým 12 potomků (dospělosti se dožilo devět). V letech 1869–71 pracoval v Lenoře pro sklářského podnikatele Wilhelma Kralika jako umělecký ředitel (vedoucí malírny). V době zakázky pro egyptského vládce se připojil ke stávkujícím zaměstnancům, což ho samozřejmě stálo místo (ale zaměstnanci dostali přidáno).

Odstěhoval se do Písku 1871, kde si krátce předtím otevřel fotoateliér jeho nejstarší syn Konrád Ferdinand. Celá rodina se věnovala fotografii, sám Jan Zachariáš bral i drobné zakázky, aby uživil rodinu (štítky na dveře, dýmky, apod.). Není ovšem pravda, že tam roku 1891 zemřel zapomenut - byl váženým občanem, o jeho práci psal denní tisk regionální i celostátní, jeho práce v minulosti vysoce cenili Jan Neruda a Karel Purkyně, v posledním roce života vystavoval několik prací v Praze s velmi příznivým ohlasem. A kolekci jeho prací koupil v roce 1890 korunní princ Rudolf.

Zemřel v Písku 9. 8. 1891, pohřben byl 11. 8. tamtéž. Jeho manželka Eleonora Zuzana jej přežila o měsíc - zemřela 10. 9. 1891.

V základní literatuře je mnoho chybných údajů - data narození uvádí mylně slovník Thieme-Becker, a jiní, data úmrtí např. Ottův slovník naučný a jiní.

Upřesňující údaje uvádí monografie J.Z.Quasta na základě záznamů z matrik včetně německých, úmrtního oznámení, atd. (Hořava 2014 a spoluautoři).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vitráž na téma Korunovace Panny Marie v zámecké kapli na Sychrově, kterou podle provedl Quast
Malba na porcelánu - Motýly a Brouci 1875-1876
Podobizna Karoliny, dcery J.Z.Quasta, 1884,.jpg
Podobizny dvou chlapců a děvčátka v zahradě, 1854,.JPG

Jan Zachariáš Quast vytvořil veliké dílo, které došlo mnoha uznání doma i v zahraničí. Ocenění získal na výstavách v Londýně 1838, New Yorku 1853, Paříži 1855 a mnoha jiných.

Pro přehlednost je možno jeho dílo rozdělit do kapitol Portrét, Malby na skle, Kopistické práce a Vědecká ilustrace.

Motýli a brouci, 1886,.JPG

Portréty maloval Quast především na porcelánu, vzácně akvarelem či olejem. K pochopení obtížnosti malby na porcelán je nutno zdůraznit, že jde o malbu na bázi kysličníků kovů s následným vypálením v peci, malíř maluje nebarevnými barvami a výsledek vidí až po vypálení prakticky bez možnosto korektur. Výhodou malby na porcelán je trvalá zářivost barev, rezistence vůči zevním vlivům, nevýhodou je fraglita porcelánového podkladu. V porovnání s jinými technikami jde o podstatně obtížnější typ malby.

Ve vrcholném období portrétní tvorby (asi v letech 1840 - 1860) navazoval Quast na klasicistní a biedermaierskou miniaturu. Rukopis je uvolněný, precizně provedený obličej je často obklopen malbou pozadí a textilií velkoplošnými tahy štětcem v kontrastu k minucioznímu provedení podoby portrétovaného. Z tohoto období patří k vrcholným pracem portréty jeho dětí a několika málo bližších osob. Kvalita objednávkových portrétů někdy kolísá, což je dáno zřejmě chvatnou prací na více zakázkách. V letech asi 1860 až 1891 většina jeho podobizen svádí boj s rozmáhající se fotografickou technikou. Snaží se úspěšně o fotografickou dokonalost malby, znásobenou barevností. Současně ovšem získávají jeho portréty strnulost typickou pro fotografie té doby. Jeho podobizny předstihují fotografické ve všech směrech kromě ceny a rychlosti zhotovení, takže ke konci života zakázek významně ubývá.

Malby na skle jsou technicky obdobou malby na porcelánu, ve třetí čtvrtině 19.století je jediným v Čechách, kdo ovládá tuto náročnou techniku. Dostává významné zakázky od excísaře Ferdinanda Dobrotivého na malbu oken pro kapli v Zákupech (sv. Vácslav a sv. Lidmila podle návrhů Viléma Kandlera) v roce 1854, v roce 1857 pak od Rohanů zakázku na výzdobu Sychrova. Nejvýznamnější zakázkou jsou okna pro Velechrám sv. Víta v Praze (pro závěrovou kapli Jana Křtitele a Panny Marie, podle návrhů Führicha, Scheiwla, Trenwalda, Lhoty a Krannera). Pro tentýž chrám maluje ještě okna s tématem Nejsvětější Trojice s klečícími Karlem IV. a Eliškou Pomořanskou v postranních oknech. Tato byla při přestavbách vybourána a osazena v letech 1901 - 2 v kostele Nejsvětější Trojice v Mešně u Rokycan. Další mimořádnou zakázkou byla okna pro presbytář katedrály sv. Ducha v Hradci Králové. Podle návrhů hradeckého rodáka Scheiwla provedl Quast roku 1864 - 5 tři okna o výšce 15 metrů. Pro farní kostel ve Vimperku zhotovil Quast okna s postavami Panny Marie a Krista, která byla oceněna r. 1873 na světové výstavě ve Vídni a o rok později darována kostelu objednavatelem Wilhelmem Kralikem a osazena. Další významné sklomalby jsou v rodinné hrobce Kraliků v Horní Vltavici. Pro zámeček v Adolfově maloval okna s ornamentálním dekorem a centrálními motivy ptactva. Pro měšťanské domy jsou doložena okna s nacionální tematikou (Jan Hus, Komenský, Žižka, Jiřík z Poděbrad).

Vědecká ilustrace Jana Zachariáše Quasta zahrnuje veliké množství motýlů, brouků, pavouků, much, atd., převážně malovaných na porcelánu. Jako vědeckou je možno ji hodnotit z entomologického hlediska pro naprostou věrnost předloze do nejmenšího detailu. Jeho úmyslem ovšem nebyla prvoplánově vědecká dokumentace, těšila ho dekorativnost tématu. Zaplňoval porcelánové tácy , desky, talíře desítkami až stovkami jedinců bez zájmu o taxonomii , druhovou příbuznost, atd. Jeho virtuozní provedení a okouzlující barevnost však řadí tuto oblast k vrcholům jeho tvorby.

Kopistické práce prováděl Quast na porcelánu i skle, snad často na přímou objednávku. Kopíroval slavné předlohy Corregia, Rembrandta, Reniho či Dolciho, ovšem i téměř současníků Rethela, Retzsche, Führicha, či Makarta. Zřejmě jako úlitbu mocným portrétoval císaře Františka Josefa I., korunního prince Rudolfa, císařovnu Alžbětu, arcivévodu Karla Ludvíka rakousko-těšínského, maršála Radeckého, bána Jelačiče a jiné. Tyto portréty prováděl snad výhradně podle grafických předloh nebo fotografií, barevnost patrně tvořil dle své úvahy.

Většina Quastových prací vyniká neuvěřitelnou technikou, které i ve světě mohlo konkurovat jen málo malířů. Doteky štětce jsou často o velikosti desetin milimetru. Podstatnou vadou jeho portrétů jsou většinou v chvatu provedené ruce, zřejmě množství zakázek vedlo k tomu, že obličej vypracoval dokonale a ostatní poněkud odbyl. Je zde i možnost, že provedení těchto podružných prací svěřoval někdy členům rodiny, jak tomu bylo často v renesančních a barokních malířských dílnách. V kresbě tužkou byl perfektní, v akvarelu mistrovský, pouze jeho olejomalby (kterým se ani moc nevěnoval) jsou často suché, neživotné. Podle nepřímého svědectví Lori Šomkové portrétoval i Karla Hynka Máchu, jakou technikou nevíme, portrét sám je nezvěstný. Vše co bylo během dvacátého století považováno za portréty K.H.Máchy, bylo později vyvráceno. Seznam odkazů na literární zdroje je uveden v monografii (Hořava 2014). Slabé až neumělé práce v různých technikách, které jsou hojně Quastovi připisovány, nepochybně v budoucnosti budou zařazeny do kategorie falzifikátů či práce některých členů rodiny. Při určování autorství je vždy nutno mít na paměti, že významnější technické nedostatky kresby či malby mluví proti atribuci Janu Zachariáši Quastovi.

Amor a Psyché, 1880,.jpg

Výstavy: 1941 - 42 Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze (asi 100 prací), v roce 1970 Okresní muzeum v Písku (173 prací), v roce 2012 Muzeum hlavního města Prahy (asi 20 prací). Největší souborná výstava věnovaná Quastovi probíhá v Prácheňském muzeu v Písku od 15.10. 2014 do 31.12.2014 (cca 250 prací, vydána výpravná monografie o 222 stranách se soupisem díla a více než 500 foto, převážně v barvě).

Zastoupení J.Z.Quasta ve významných sbírkách: Prácheňské muzeum v Písku (cca 100 prací), Západočeské muzeum v Plzni (cca 40 prací), Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze (cca 40 prací). Ostatní instituce a většina soukromých sběratelů v Čechách vlastní po několika málo malbách - Národní muizeum v Praze, Jihočeské muzeum Č.Budějovice, Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně, KVU v Olomouci, muzea ve Strakonicích, Kašperských Horách, Sušici, státní zámky v Zákupech, Jánský vrch, a jiní.V zahraničí pak muzeum v Ansbachu, Staatsgemaeldesammlungen München, jednotlivé exempláře pak v USA, Rakousku apod.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Zachariáš_Quast&oldid=16129936
Stránka byla naposledy upravena 1. 6. 2018 v 18:04. Editovat celý článek Jan Zachariáš Quast.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy