Jang-c'-ťiang

Jang-c'-ťiang

schematická mapa povodí trojice hlavních čínských řek Délka toku 6300 km Plocha povodí 1 800 000 km² Průměrný průtok 31900 m³/s Světadíl Asie Pramen Tangla 6621 m n. m. Ústí Východočínské moře 0 m n. m. Protéká ČLR (Čching-chaj, Tibetská autonomní oblast, S'-čchuan, Jün-nan, Čchung-čching, Chu-pej, Chu-nan, Ťiang-si, An-chuej, Ťiang-su, Šanghaj) Úmoří, povodí Východočínské moře, Povodí Jang-c'-ťiangu

Jang-c' je řeka ve střední Číně, s délkou 6 300 km nejdelší a průtokem 31 900 m³/s nejvodnatější tok této země a jeden z předních ve světě vůbec. Název Jang-c'-ťiang (扬子江, Yángzǐ Jiāng, přehrát), vžitý v některých jazycích včetně češtiny, je původně místním označením pro dolní tok řeky; pod nímž ji porprvé poznali evropští misionáři. V Číně je zpravidla zvána Čchang-ťiang (ZZ: 长江, TZ: 長江, pinyin: Cháng Jiāng, přehrát, doslova „Dlouhá řeka“).

Je nejdelší řekou celého eurasijského kontinentu, na němž průtokem zaostává pouze za Gangou. V celosvětovém měřítku je délkou třetí (za Amazonkou a Nilem), průtokem pak čtvrtá (za Amazonkou, Gangou a Kongem). Do moře ročně unáší 960 miliard m³ (960 km³) vody.

[editovat] Průběh toku

Pramení v nadmořské výšce 6621 m na severní straně pohoří Tangla v Tibetské náhorní plošině na samém jihozápadě provincie Čching-chaj. Na horním toku řeka střídá řadu jmen – Tchuo-tchuo (沱沱, Tuotuo), Tchung-tchien (通天, Tongtian) Ťin-ša (金沙, Jinsha), protéká významnými městy Čchung-čching, Wu-chan a Nanking a vlévá se do Východočínského moře u Šanghaje. Povodí Jang-c'-ťiang zahrnuje 1,8 milionu km², což představuje 1/5 území Číny a domov 1/3 jejích obyvatel.

[editovat] Hospodářský význam

první moderní most ve městě Wu-chan (1957)

Jang-c' lze bez nadsázky označit za hlavní tepnu čínského hospodářství. Dodává vodu rozsáhlým zemědělským oblastem, je nejdůležitějším čínským lovištěm sladkovodních ryb a především od dávných dob slouží k lodní dopravě, jejíž význam je o to větší, že řeka je pro velké námořní lodi splavná hluboko do vnitrozemí. Velký kanál již od středověku spojuje Jang-c' s dalšími oblastmi Číny. Od ústí Chuaj-che u Jang-čou směřuje na sever ke Žluté řece a dále k Pekingu, na opačnou stranu pak vede do Chang-čou.

[editovat] Vzácná fauna

Jang-c' je životním prostředím pozoruhodných endemických druhů živočichů, jakými jsou kriticky ohrožený veslonos čínský (Psephurus gladius), největší sladkovodní ryba nebo také kriticky ohrožený aligátor čínský (Alligator sinensis). Od prosince 2006 je kytovec delfínovec čínský (Lipotes vexillifer) považován za vyhynulého, protože nic již nenasvědčuje přítomnosti delfínovců.

[editovat] Povodně

V historických záznamech napočteme za více než dvě tisíciletí od počátku dynastie Chan do pádu císařství 214 velkých povodní, tedy jednu v průměru za deset let. Ve 20. století napáchala Jang-c' velké škody šestkrát – v letech 1911 (100 000 mrtvých), 1931 (145 000 mrtvých), 1935 (142 000 mrtvých), 1954 (30 000 mrtvých), 1996 a naposledy v roce 1998 (3 656 mrtvých), zničeno 5 milionů domů, zatopeno 21 milionů hektarů orné půdy – trojnásobek rozlohy ČR, celkem postiženo 290 milionů lidí). V hustě osídlené oblasti středního a dolního toku vyrůstají každým rokem nové domy a továrny, což dramaticky zvyšuje škody, způsobené každou budoucí povodní. Celou situaci komplikuje postupné zavážení jezer, lemujících dolní tok řeky. Jezera, která dokázala pochytit část vodních přívalů jsou pozvolna přeměňována v zemědělskou půdu. Příkladem může být jezero Tung-tching (洞庭, Dongting) jižně od Jüe-jangu, jehož rozloha se zmenšila z 6 000 km² v roce 1825, na 2 700 km² v roce 1983.

[editovat] Přehrada Tři soutěsky

řeka prodírající se Třemi soutěskami – tento výjev již patří minulosti

Mezi městy Wan-čou (dříve Wan-sien) a I-čchang se řeka v délce 200 km hluboce zařezává do skalních masívů a na několika místech se zužuje na 300 m. Toto romanticky vyhlížející údolí nese název Tři soutěsky (三峡, Sānxiá) a v současné době zde probíhá výstavba gigantické 185 m vysoké přehrady, která vzedme hladinu řeky do vzdálenosti několika set kilometrů až k Čchung-čchingu. Hlavní stavba betonové hráze je již hotova a od roku 2003 probíhá napouštění. Po dokončení v roce 2009 bude přehrada Tři soutěsky (三峡大坝, Sānxiá Dàbà) hydroelektrárnou s největším instalovaným výkonem na světě (šestinásobek výkonu o něco níže stojící přehrady Ke-čou (葛洲, Gezhou) a bude pokrývat 1/10 spotřeby elektrické energie v Číně. Kvůli stavbě vodního díla Tři soutěsky musely být přestěhovány téměř 2 miliony lidí.

[editovat] Významné přítoky

(P/L) - pravostranný/levostranný

• Ja-lung (雅砻江, Yalongjiang) v Tu-kchou (L)
• Min-ťiang (岷江, Minjiang) v I-Pinu (L)
• Ťia-ling (嘉陵江, Jialingjiang) v Čchung-čchingu (L)
• Wu-ťiang (乌江, Wujiang) ve Fu-lingu (P)
• Li-šuej (澧水, Lishui) prostřednictvím jezera Tung-tching (P)
• Jüan-ťiang (沅江, Yuanjiang) prostřednictvím jezera Tung-tching (P)
• C'-ťiang (资江, Zijiang) prostřednictvím jezera Tung-tching (P)
• Siang-ťiang (湘江 Xiangjiang) prostřednictvím jezera Tung-tching (P)
• Chan-ťiang (漢江, Hanjiang) ve Wu-chanu (L)
• Kan-ťiang (赣江, Ganjiang) prostřednictím jezera Pchu-jang (P)
• Chuaj-che (淮河, Huaihe) pod Jang-čou (L)

[editovat] Větší města podél řeky

loděnice na břehu s typickými říčními čluny

[editovat] Související články

• Seznam nejdelších řek

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Jang-c'-ťiang