Janov (Roudná)

Janov je osada, která se nachází přibližně 1 km východně od obce Roudná, jejíž je součástí.

Vznikla údajně trvalým obydlením původně zalesněného okolí kaple. Na místě kaple později vznikl kostel zasvěcený Janu z Nepomuku. Kostel se stal náboženským centrem okolních obcí (Roudná, Sedlečko, Myslkovice, Košice, Doubí), u něho byl zřízen hřbitov a postavena fara. Od nepaměti se zde pořádaly poutě, které údajně podnítily počátky trvalého osídlení. To dnes čítá 43 budov s popisnými čísly.

Průkazně ještě v 19. století v osadě vznikla a dlouhá léta prosperovala škola (jedno, dvou i tří třídní, vždy vesnická základní), sloužila pro mladé školáky okolních obcí (Roudná, Myslkovice, Sedlečko, Janov). Obchod zde v č. p. 15., doloženě provozoval jistý Raušar, který jej později prodal Vaněčkovi, ten přikoupil též pole, jeho dcera se provdala za Kadlece, ten po prvé světové válce zřídil hostinec a jeho syn byl pokladníkem místní expozitury spořitelního družstva Kampelička, využívané převážně zemědělci okolních obcí (ti zejména o nedělích po účasti v kostele zašli do hostince a zároveň si vyřizovali peněžní záležitosti.

Dlouholetým starostou obce Roudná byli janovští občané Boháč, povoláním drážní zaměstnanec, ten úřadovnu zřídil ve vlastním domě a Dedek, dělník, úřadoval v Roudné.

Osadu obývali malozemědělci spíše chalupníci a domáčtí řemeslníci, tkadlec (Šilhan, dožil se 102 let), punčochářka (Šůnová), švec (Zábranský, později zaměstnanec dráhy), kolář (Staněk), truhlář (Makovička, dlouhá léta docházel za prací do Vídně a doma pracoval pouze v zimě), kůžičkář (Groslicht), zedníci, zaměstnanci dráhy atp.

V osadě je evidovanou kulturní památkou mohutná lípa před č. p. 15. Na místním hřbitově jsou uloženy ostatky neznámého vězně koncentračního tábora nalezené v zimě 1944 / 45 po průjezdu vlaku transportu smrti za zastávkou Roudná.

Místní škola ukončila činnost v osmdesátých letech minulého století. Janov je dodnes malá osada, kterou v sídelním i hospodářském rozvoji předstihly okolní obce.