Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Jedlová | |
|---|---|
| Rozhledna na Jedlové | |
| Pohoří | Lužické hory |
| Vrchol | 774 m |
| Světadíl | Evropa |
| Státy | |
| Horniny | pískovec, znělec |
| Poznámka | rozhledna na vrcholu |
| Povodí | Kamenice, Lužická Nisa |
Jedlová (německy Tannenberg) je hora na severu České republiky, v Ústeckém kraji, ve východní části okresu Děčín, na jihu Šluknovského výběžku. Leží 7 km jihozápadně od Varnsdorfu a 2 km jihozápadně od centra obce Jiřetín pod Jedlovou, na jejímž katastrálním území leží. Hora má nadmořskou výšku 774 metrů.[1] Je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor a jedná se o mohutnou znělcovou kupu. Název hory byl odvozen z původního porostu, který byl tvořen jedlemi prostoupenými smrky. Lesní porost nevydržel imisní zátěž 70. a 80. let 20. století.[2] Na vrcholu hory se v současnosti nachází rozhledna z roku 1891, výletní restaurace a pomník básníka Friedricha Schillera.
Jedlová je využívána k provozování zimních sportů, na vrchol hory vede lyžařský vlek. V plánu je výstavba sedačkové lanovky na vrchol Jedlové, výstavba nového parkoviště pod Jedlovou a umělé zasněžování sjezdovky.[3]
Obsah |
Spodní třetina hory Jedlová se skládá z relativně pevného pískovce, jenž byl dříve těžen pro stavební účely. Zarostlý lom se nachází na jižním úpatí. Vrchní dvě třetiny tvoří znělec obsahující krystaly sklovitého živce, který se často rozpadá na velké desky, místy seskupené do zdánlivé zdi (jihovýchodní svah a jih vrcholu), jinde vytváří suťová pole s řídkou vegetací.
Přes vrchol hory vede hlavní evropské rozvodí, odvodňující toto území jižně k Labi patřící k úmoří Severního moře, a severně k Odře, která ústí do Baltského moře.
Na severní straně hory jsou rozptýlené chalupy osady Jedlová. Na jižním úpatí je lesní nádraží Jedlová, před nímž se sbíhají železniční tratě od České Lípy a České Kamenice.
Při dobré viditelnosti lze přehlédnout celé Lužické hory, hřeben Jizerských hor, Ještěd, Bezděz, Milešovku, Děčínský Sněžník i vzdálenější hřeben Krušných hor.
V roce 1779 stanul na vrcholu během inspekční cesty císař Josef II. V 19. století byla Jedlová nazývána „Rigi severních Čech“, protože svými rozhledy připomínala horu Rigi ve švýcarských Alpách. Pro začínající rozvoj turistiky na konci 19. století mělo velký vliv vybudování železniční sítě, umožňující snadné a levné dosažení blízkého okolí Jedlové. Nejbližší železniční stanice Jedlová vzdálená 2 km od vrcholu začala sloužit v roce 1869.[4]
V roce 1890 byla zahájena stavba 23 m vysoké kamenné rozhledny, vybudované nákladem 5 200 zlatých, která byla slavnostně otevřena 14. září 1891. Byla vyprojektována varnsdorfským stavitelem Stolzem, stavbu provedla firma Eiselt z Krásné Lípy.[5] Na rozhledně bývala lucerna, jejíž světlo v noci sloužilo jako maják pro celé okolí. Rozhledna byla v provozu do roku 1953, kdy byla pro chatrný stav uzavřena. S obnovou rozhledny se začalo v roce 1989. Rozhledna byla znovu slavnostně otevřena 3. července 1993. Dne 18. srpna 1995 byl zahájen trvalý provoz zrekonstruovaného hostince. U příležitosti 105. výročí existence vyhlídkové věže v září 1996 byl opraven také pomník Friedricha Schillera.
Kromě rozhledny je na vrcholu výletní restaurace. Hostinec nechal postavit současně s otevřením rozhledny majitel panství kníže Ferdinand Kinský a byl v provozu do roku 1943, kdy v důsledku válečných událostí byl ukončen provoz. Po půlstoleté přestávce byla restaurace znovu uvedena do provozu v roce 1995. Před hostincem se nachází památník německého básníka Friedricha Schillera (1759–1805). Kolem hostince bylo umístěno 19 balvanů z různých hornin, charakteristických pro Šluknovskou pahorkatinu a Lužické hory. Dopraveny sem byly z devatenácti měst a obcí Šluknovského výběžku, které se o vybudování pomníku zasloužily. Pomník byl postaven v roce 1905 ke stému výročí úmrtí básníka. Do největšího kamene byla vsazena oválná deska s portrétem básníka a pod deskou byla pamětní deska. V padesátých letech byl reliéf odcizen, kameny rozházeny po okolí. V roce 1994 byla odcizena i bronzová pamětní deska. Obecní úřad v Jiřetíně pod Jedlovou a provozovatel restaurace v roce 1996 pořídili novou pamětní desku z bílého mramoru.[6]
V říjnu 1981 byl vedle rozhledny vztyčen železný stožár televizního převaděče a v červenci 1997 byla na okraji vrcholové plošiny postavena 49 metrů vysoká ocelová konstrukce radiokomunikačního stožáru. Od té doby vede k vrcholu Jedlové asfaltová silnička, která byla vybudována spolu se stavbou radiokomunikačního stožáru, takže na vrchol Jedlové se dá vyjet autem; jezdí sem například nákladní automobily zásobující restauraci.
Pod horou Jedlová v bývalém lomu je naleziště rojovníku bahenního, je zde též výskyt rostnatky okrouhloulisté.[7] Lom je zakreslen již na lesnické mapě z roku 1860 a kamenický mistr Stephan Winkler v něm na přelomu 19. a 20. století zaměstnával kolem 100 dělníků.[8] Pískovec ze zdejšího lomu se vyvážel do Saska a je z něj postavena většina ostění i kamenných schodů v domech v okolí. Těžba ve zdejším lomu byla ukončena ve 30. letech 20. století. Na skále při vstupu do lomu je dodnes patrný portrét malého děvčátka, vytesaného kameníky. Proč byl portrét vytesán, není známo.[9] Lom postupně zarostl lesem. Kromě rostlin se v lomu vyskytují i chránění živočichové, např. zmije obecná, ještěrka živorodá, čolek horský a obecný, skokan hnědý a ropucha obecná.
Na vrchol Jedlové vede od roku 1968 lyžařský vlek typu VL 1000, o délce 1 200 metrů a s převýšením 260 metrů. Kapacita vleku je 600 osob za hodinu. Z vrcholu Jedlové vedou dvě sjezdovky v délce 1 200 a 1 300 m.[10] Vlek je součástí lyžařského střediska Jedlová. V sedle mezi Tolštejnem a Jedlovou je vlek Mezičky. V areálu jsou také upravované běžecké tratě.
Na vrchol Jedlové vede červená turistická trasa číslo 0332,[11] z které je 300 metrová odbočka na vrchol. Pod vrcholem Jedlové u ranče 7D je křižovatka Evropských dálkových tras E3 a E10. Východiskem na vrchol může být náměstí Jiřetíně pod Jedlovou, odkud se jde nejprve po zelené turistické trase přes Křížovou horu, dále po červené trase. Dalším východiskem může být nádraží Jedlová, cesta také nejprve vede po zelené turistické trase, dále pak vede po červené turistické trase.
K okolí hory Jedlové se vztahuje pověst o protržení hráze Jedlovského rybníka. Vypráví o mladém myslivci, který se snažil zachránit lidi v Chřibské před povodní. To se mu nepovedlo, a od té doby se zjevuje jako přízračný jezdec na hrázi rybníka. Další pověst, o jedlovském divém lovci, je o vypálení hradu Tolštejna žitavskými kupci. Jedlovský lovec do konce života škodil žitavským kupcům a i po smrti se stále projíždí na koni doprovázen spolubojovníky a smečkou psů. Když je bouře nad horami, zatáhne se obloha a křižují jí blesky, je občas slyšet strašidelné zvuky. Tehdy lidé říkávali, že jedlovský divý rytíř zase táhne přes hory.[12]
|
Dymník 10 km |
Špičák u Varnsdorfu 10 km |
|
|
Děčínský Sněžník 33 km |
||
|
Buková hora 31 km |