Jekatěrinburg

Jekatěrinburg Екатеринбург
Divadlo a pomník Sverdlova v zasněženém Jekatěrinburgu
vlajka znak
poloha
souřadnice:	56° 50′ 0" s. š., 60° 35′ 0" v. d.
nadmořská výška:	~237 m n. m.
stát:	Rusko
federální okruh:	Uralský
oblast:	Sverdlovská
administrativní dělení:	5 rajónů
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	490 km²
počet obyvatel:	1 315 100 (2007)
hustota zalidnění:	obyv. / km²
etnické složení:	Rusové (přes 90 %), Tataři, Ukrajinci, Baškirové
náboženské složení:	Pravoslavné křesťanství
správa města
starosta:	Arkadij Černěckij
oficiální web:	http://www.klgd.ru/ru/
telefonní předvolba:	+7 343
PSČ:	620000

Jekatěrinburg (rusky Екатеринбу́рг) je čtvrté největší město Ruské federace; má 1 315 000 obyvatel (2007) a je sídelním městem Sverdlovské oblasti a celého Uralského federálního okruhu. Mezi lety 1924 a 1991 neslo město název Sverdlovsk (po bolševickém vůdci Jakovu Sverdlovovi).

[editovat] Poloha

Jekatěrinburg se rozkládá na řece Iseť (přítok Tobolu) při východním (asijském) úpatí střední části pohoří Ural; je hraničním městem mezi Evropou a Asií, přičemž polovina města je evropská a polovina asijská. Na severovýchodě města se nachází jezero Šartaš.

[editovat] Historie

Na místě dnešního Jekatěrinburgu stávala od 17. století osada Šartaš. V roce 1723 zde Vasilij Tatiščev a Villim de Gennin založili hutě a pojmenoval místo po svaté Kateřině, na počest ženy tehdejšího cara Petra Velikého, pozdější carevny Kateřiny I.; tento název byl užíván až do roku 1924. V roce 1796 byl Jekatěrinburg povýšen na město.

Během ruské revoluce byl ve městě internován sesazený car Mikuláš II. s rodinou a 17. července 1918 byla carská rodina postřílena, aby se jí nezmocnily blížící se československé legie. Na místě Ipaťjevova domu, kde k vraždě došlo, dnes stojí pravoslavný Chrám na Krvi. Poté se ve 20. letech stalo město velkým ruským průmyslovým centrem, zejména těžkého strojírenství, a ukázkou Stalinovy industrializace SSSR – závod Uralmaš byl ve své době největší v Evropě. Během druhé světové války byly právě do Sverdlovska evakuovány některé úřady a závody z Moskvy, pro případ, že by byla obsazena německou armádou; díky tomu byl Sovětský svaz bojeschopný po celou dobu Hitlerova vpádu. Mnozí z těch, kdo původně přišli jako váleční evakuanti, se rozhodli usadit ve městě natrvalo.

Po válce, za Chruščovovy vlády, došlo k velké výstavbě obytných domů na velkých sídlištích. Sovětský svaz vybudoval poblíž města vojenský komplex, v němž byly vyráběny biologické zbraně na bázi anthraxu. V roce 1979 zde došlo k úniku infekčního agens, které pak vítr zanesl nad město. Výsledkem bylo úmrtí neznámého počtu obyvatel města (více viz Sverdlovský incident) na anthrax.

Chrám na krvi

Po rozpadu SSSR byly obnoveny některé kostely a v letech 2003 byl na místě carovraždy vybudován chrám Chrám na krvi. Téhož roku se zde sešel prezident Vladimir Putin a německý spolkový kancléř Gerhard Schröder.

[editovat] Významné stavby

Jekatěrinburg je městem univerzit (po Moskvě, Petrohradu, a Novosibirsku čtvrtým nejvýznamnějším centrem ruského školství) a těžkého průmyslu. Má celkem 8 univerzit (Gorkého uralská státní univerzita, Uralská státní technická univerzita, aj.). Také se tu nachází velké množství vojenských výzkumných objektů.

Ve městě funguje také generální konzulát USA, Spojeného království, České republiky a Německa.

[editovat] Doprava

Díky své výhodné pozici je město důležitým dopravním uzlem, a to jak železničním (městem prochází Transsibiřská magistrála a nachází se zde největší seřaďovací nádraží v Rusku), tak leteckým. Na jekatěrinburské letiště Kolcovo, situované při jihovýchodním okraji města, létá mj. pravidelná linka ČSA; Kolcovo je sídlem letecké společnosti Ural Airlines, která rovněž létá do Prahy. Metro je v provozu od roku 1991, v roce 1994 bylo prodlouženo. V provozu je zatím jedna linka, existují plány na výstavbu dalších dvou. V současnosti je na území města Jekatěrinburg 7 stanic metra, ale do roku 2010 by se počet měl rozšířit na konečných 30 stanic. Ve městě však významnou roli mimo metro hrají také trolejbusy a tramvaje. V současnosti má Jekatěrinburg 133 trolejbusových a 127 tramvajových zastávek.

[editovat] Související články

• Sverdlovský incident

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Jekatěrinburg

• http://www.ekabu.de
• http://www.ekburg.ru - oficiální stránky města (rusky, anglicky)
• http://www.e-burg.biz - městský informační portál (anglicky)
• http://www.e1.ru/ - Jekatěrinburg on-line (rusky)
• http://www.ekaterinburg.tv - Jekatěrinburg Travel (anglicky, rusky aj.)
• http://www.mzv.cz/yekaterinburg - Generální konzulát České republiky v Jekatěrinburgu

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)