Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Jemen

Jemenská republika
لجمهوريّةاليمنية
vlajka Jemenu
vlajka
znak Jemenu
znak
Hymna: Al-nashīd al-waţanī al-yamanī
Motto: Allah, al-Watan, at-Thawra, al-Wehda
(Bůh, národ, revoluce, spojenectví.)
Geografie

Yemen on the globe (Yemen centered).svg Poloha Jemenu

Hlavní město: San'á (de jure, hútíjská vláda)
Rozloha: 527 970 km² (48. na světě)
z toho zanedbatelně % vodní plochy
Nejvyšší bod: Nabí Šu'ajb (3 760 m n. m.)
Časové pásmo: +3
Poloha: 15° s. š., 48° v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 28 036 829 (48. na světě, 2017)
Hustota zalidnění: 36 ob. / km² (161. na světě)
HDI: 0,567 (střední) (138. na světě, 2007)
Jazyk: arabština
Národnostní složení: Arabové
Náboženství: sunnitský islám (60%-65%),
ší'itský islám (35%-40%)
Státní útvar
Státní zřízení: provizorní vláda (sporné)
Vznik: 22. května 1990 (sjednocení Severního a Jižního Jemenu)
Prezident: Abd Rabú Mansúr Hádí (v Adenu)[1]
Salih Ali al-Samad (předseda Nejvyšší politické rady v San'á)[2]
Předseda vlády: Ahmad Ubajd bin Daghr (v Adenu)[3]
Abdul Aziz Bin Habtour (v San'á)[4]
Měna: Jemenský rial (YER)
HDP/obyv. (PPP): 2 821[5] USD (155. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 887 YEM YE
MPZ: YAR
Telefonní předvolba: +967
Národní TLD: .ye
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Jemen (arabsky اليَمَن‎‎ / al-Jaman‎‎), oficiálně nazývaný Jemenská republika (arabsky الجمهورية اليمنية‎‎ / al-Džumhúríjja al-Jamaníjja‎‎), je stát na jihu Arabského poloostrova v jihozápadní Asii. Sousedí se Saúdskou Arábií na severu a Ománem na severovýchodě. Z jihu jej omývají vody Arabského moře, z jihozápadu průliv Bab-al-Mandab a ze západu Rudé moře. Součástí Jemenu je také ostrov Sokotra, který leží 415 km na jihovýchod v Arabském moři. Hlavním městem je San'á.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Jemenu.
Jemenská plastika z roku 75 př. n. l.

Území Jemenu bylo během historie pod vládou mnoha říší a království. Nejznámější je říše Sabejská, která ovládala území mezi léty 750 před n.l. – 115 n.l. Počátkem prvního tisíciletí př.n.l. se v Jemenu rozvíjel trh s kadidlem a myrhou, které se dostávaly až do západního světa. S rozvojem trhu vznikly dvě obchodní trasy: významnější z nich lemovala okraj pouště, druhá vedla přes hornatou vysočinu. Kvůli ochraně první trasy založili Sábové svoji metropoli v Máribu a kvůli dohledu nad druhou cestou opevnili osadu San´a.[6] V roce 631 ovládl území Mohamed a začal se zde šířit islám. Beduíni kmene Banu Maqtil z Jemenu se v 11. století usadili v Severní Africe a přispěli k arabizaci Maghrebu, část jich migrovala na jih až do dnešní Mauritánie. Obyvatelé pobřežního Hadramautu migrovali za prací a obchodem na východoafrické pobřeží a do jihovýchodní Asie, kde se v 19. století hojně usazovali v Singapuru, Malajsii a Indonésii.[7]

V 16. století se Jemen stal součástí Osmanské říše. První osmanská okupace skončila v 17. století. V polovině 19. století začala druhá osmanská okupace, kdy Turkové obsadili většinu severu a ustanovili San´á jako hlavní město. Osmané drželi své území do roku 1918 /do konce první světové války/. Po vyhnání Turků připadl severozápadní Jemen islámským vůdcům /imámům/. Na tomto území bylo vyhlášeno samostatné Jemenské království. V zemi postupně sílila opozice proti monarchii a v roce 1962 byla vojenským převratem vyhlášena Jemenská arabská republika. Na počátku 19. století se v jižní Arábii objevily britské zájmy. V roce 1839 zabrali Britové strategický přístav Aden, které leží na jihu Jemenu a je největším přístavem v zemi. Kdo kontroluje tento přístav, kontroluje spojení mezi Rudým mořem a Indickým oceánem (nejsnazší lodní spojení mezi Evropou a Indií). Aden se stal v roce 1937 britskou korunní kolonií a později byla pod správou Britů vytvořena Jihoarabská unie. Britští vojáci opustili Jižní Jemen v roce 1967 a poté byla vyhlášena Jihojemenská lidová republika. V roce 1970 byl název státu změněn na Jemenská lidově demokratická republika, která byla socialistický stát. 22. května 1990 byla vyhlášena jednotná Jemenská republika s hlavním městem v San´á.

Dva státy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Jižní Jemen a Severní Jemen.
Egyptská vojenská intervence v severním Jemenu v roce 1962

V roce 1962 byl v severozápadním Jemenu svržen poslední imám a byla vyhlášena Jemenská arabská republika (zkráceně Severní Jemen). Následovala občanská válka. Na jejím konci v roce 1967 vznikla na jihu země Jemenská lidově demokratická republika (zkráceně Jižní Jemen). Její vláda byla silně komunisticky zaměřená. Mírové soužití dvou Jemenů trvalo jen krátce a v roce 1979 vypukla mezi nimi válka. Po válce představitelé obou Jemenů usedli k jednacímu stolu. Po kolapsu celého východní bloku došlo k sjednocení obou Jemenů v roce 1990. Sjednocený stát musel přežít další válku, která začala roku 1994, kdy se bývalý Jižní Jemen pokusil znovu osamostatnit. Jižní Jemen byl poražen a byla vydána nová ústava. Podle ní je v čele státu prezident a vládu vede ministerský předseda. V době podepsání ústavy byl prezident ze Severního Jemenu a ministerský předseda z Jižního Jemenu. Jemen je podle ústavy pluralitní republika s více politickými stranami. Po sjednocení bylo dohodnuto přenesení hlavního města z Adenu do San'á.

Rozpad země a Saúdská vojenská intervence[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Protesty v Jemenu 2011 a Vojenská intervence v Jemenu.
Protesty ve městě Sana'a, 3. února 2011

Od konce roku 2010 až do současnosti probíhaly nebo probíhají protesty, nepokoje, povstání a revoluce ve většině arabských států, které jsou nazývány jako "arabské jaro". V Jemenu vedly rozsáhlé protesty k ozbrojenému povstání, země se dostala na pokraj občanské války. Prezident Alí Abdalláh Sálih byl při protestech zraněn a přislíbil rezignaci. Na počátku roku 2012 pak skutečně předal vládu do rukou viceprezidenta Abd Rabu Mansur Hadiho. Ten následně zahájil rozhovory o nové ústavě s politickou opozicí a různými segmenty občanské společnosti, stejně jako s šíitskými Hútíi, kteří ovládají část severního Jemenu, a separatisty z jižních oblastí země. Hadí také reformoval jemenskou armádu, z níž odstranil příbuzné bývalého prezidenta Sáliha.

Po vyhrocení situace v roce 2012, kdy se k nenásilným protestům připojily ozbrojené jednotky šíitského hnutí al-Húthí, jehož bojovníci pocházeli z řad zajdovských kmenových svazů, se do vývoje událostí zapojila Saúdská Arábie. U jižní hranice s Jemenem se soustředil početný saudskoarabský kontingent a oblasti s šíitským obyvatelstvem byly ostřelovány z houfnic. Od dubna 2014 saúdské královské letectvo s různou intenzitou bombardovalo mnohé lokality v Jemenu – často bez ohledu na jejich vojenský význam. Nejednou šlo o uprchlické tábory nebo také nemocnice organizace Lékaři bez hranic. V roce 2015 se situace v Jemenu definitivně vymkla jakékoliv kontrole a změnila se v nepřehlednou kmenovou válku, jež se odehrává za značného nezájmu světa.[8] Ozbrojené ovládnutí hlavního města Sana'a a dalších území Jemenu šíitskou povstaleckou skupinou Hútíů donutila prezidenta Hádího k odchodu do Saúdské Arábie, odkud v současné chvíli působí jemenská exilová vláda. Situace v zemi využívá ke svému posílení Al-Kájda Arabského poloostrova.[9][10] Konflikt v Jemenu vyčerpává země Perského zálivu. Saúdská Arábie bojuje na straně oficiální vlády Mansúra Hádího, Írán údajně podporuje hutíjské rebely. Saúdové zahájili svoji intervenci v Jemenu na jaře 2015 společně s koalicí dalších zemí včetně Spojených arabských emirátů, Kuvajtu, Bahrajnu, ale třeba také Súdánu.[11] V noci na pátek 25. srpna 2017 došlo k náletu na jemenskou metropoli Saná. Nálet, který zasáhl dva domy na jižním předměstí Saná, podnikla letadla koalice vedené Saúdskou Arábií, která jemenské vládě pomáhá v boji proti šíitským povstalcům. Arabská koalice přiznala, že zasáhla civilisty. Údaje o počtu obětí se liší: agentura Reuters v pátek psala o nejméně 12 mrtvých civilistech, včetně 6 dětí, zatímco agentura AFP o 14 mrtvých, včetně pěti dětí, sourozenců z jedné rodiny.[12]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Jemenu.

Povrch je velice rozmanitý. Západ země pokrývají vysoké hory. Směrem na východ se pohoří postupně snižuje a na východě tvoří rovinnou tabuli. Klima je tropické a velmi suché. Výjimku tvoří západní horské oblasti. Srážky sem přináší letní monzun z Indického oceánu. Většina území má ale méně než 100 mm srážek za rok. Vegetaci tvoří suchomilné rostliny a v úrodnějších západních oblastech rostou i ovocné stromy.

Hornatý region Haraz na západě Jemenu

Politika[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční vztahy[editovat | editovat zdroj]

Ozbrojené síly[editovat | editovat zdroj]

Ohniskem napětí celosvětového významu a současně místem regionálních ozbrojených konfliktů je Blízký východ. Tato skutečnost si vynucuje militarizaci regionu. Protože režimy zemí Blízkého východu se více než invaze cizích armád obávají invaze cizích idejí, nejsou nejelitnější jednotky jejich armád vyzbrojovány a cvičeny za účelem obrany národa proti hrozbě zvenčí, ale především za účelem obrany režimu před vlastní opozicí. Jednou ze specifických strategií některých zemí této oblasti, mezi něž patří i Jemen, je sjednávání externího dodávání služeb jednotkami regulérní armády spojeneckých zemí, které jsou přiřazovány jako součást nepříliš početné národní armády. Další rozšířenou strategií zemí Středního východu je také budování paralelních vojenských sil. Vznikají tak duální ozbrojené síly, mezi nimiž panuje rivalita a které spolu vzájemně soutěží o přízeň režimu. Jemen zbudoval rozsáhlé paralelní síly chránící osobu panovníka a jeho rodinu vycvičené Spojenými státy, které byly oficiálně určené pro boj s terorismem. Karel Černý ve své knize s názvem „Velká blízkovýchodní nestabilita“ uvádí, že pro jemenskou Politickou bezpečnost  /Political Security Organization/ podřízenou přímo prezidentu Alí Abdalláhu Sálihovi, který z funkce odstoupil v souvislosti s událostmi Arabského jara na počátku roku 2012, pracovalo 150 tisíc lidí. Ve složení armádního velení Jemenu hraje výraznou roli regionální a kmenová příslušnost. Armádní velení je hluboce provázáno  kmenovými vztahy, kde většina důstojníků pochází ze severu země.[13]

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Administrativní dělení Jemenu, Provincie Jemenu a Oblasti Jemenu.

V roce 2004 byl Jemen rozdělen na 21 guvernorátů (muhafazah, محافظة‎‎, množné číslo muhafazat, محافظات‎‎; tento výraz se do angličtiny obvykle překládá jako governorate, gubernie) a jeden samosprávný územní celek hlavního města .[14] Průměrná rozloha provincie je 27 788 km2.

Provincie Jemenu
Mapa občanské války a vojenské intervence v Jemenu (duben 2015):
     Hútíové a stoupenci bývalého prezidenta Sáliha
     Stoupenci současného prezidenta Hádího
     Al-Káida a islamisté z Ansar aš-Šaría
Provincie Hlavní město Populace (2004)[15][16] ISO 3166-2 Kód na mapě
'Adan Aden 589,419 YE-AD 1
'Amran 'Amran 877,786 YE-AM 2
Abyan Zinjibar 433,819 YE-AB 3
Ad Dali' Ad-Dali' 470,564 YE-DA 4
Al Bayda' Bajdá 577,369 YE-BA 5
Al Hudaydah Al Hudaydah 2,157,552 YE-HU 6
Al Jawf Al Jawf 443,797 YE-JA 7
Al Mahrah Al Ghaydah 88,594 YE-MR 8
Al Mahwit Al Mahwit 494,557 YE-MW 9
Amanat Al Asimah 1,747,834 YE-SA 10
Dhamar Dhamar 1,330,108 YE-DH 11
Hadramaut Al Mukalla 1,028,556 YE-HD 12
Hajjah Hajjah 1,479,568 YE-HJ 13
Ibb Ibb 2,131,861 YE-IB 14
Lahij Lahij 722,694 YE-LA 15
Ma'rib Ma'rib 238,522 YE-MA 16
Raymah Al Jabin 394,448 YE-RA 17
Sa'ada Sa'ada 695,033 YE-SD 18
San'á San'á 919,215 YE-SN 19
Shabwah `Ataq 470,440 YE-SH 20
Ta'izz Ta`izz 2,393,425 YE-TA 21
Sokotra Hadibu 44,000 YE-SU 22

Provincie jsou dále rozděleny na 333 oblastí (muderiah), které jsou ještě dále rozděleny na 2210 podoblastí, ve kterých se celkem nachází 38 284 měst (roce 2001).

Významná místa v Jemenu[editovat | editovat zdroj]

Šibám v údolí Hadramaut

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Jemenu.
Zemědělské terasy
Trh ve starém městě Sana'a

Jemen patří k nejméně rozvinutým zemím. Polovina obyvatel je zaměstnána v zemědělství. Pěstují se převážně pšenice, proso a brambory. Vývozním artiklem je hlavně káva, víno a bavlna. Už v 16. století se Jemen stal na světovém trhu předním vývozcem kávy, která se vyvážela z přístavu al-Mokka a tím svět poznal výraz pro kávu "moka".[17]Velice významným druhem obživy je tradiční rybolov. V 80. letech byla v oblasti objevena ropa. Však průmysl se rozvíjí pouze v Adenu, kde se nacházejí velké ropné rafinérie. Dále se těží draselné soli a fosfáty. V zemi neexistuje železniční síť a silnic s pevných povrchem je jen pár na západě. Mezinárodní letiště je v hlavním městě Saně, v přístavu Aden, ale i v Taizu. Sociální péče a školství jsou na velice nízké úrovni. Vzděláni je sice bezplatné, ale pro velké množství dětí, které nebydlí ve městě, je prakticky nedostupné.

Jemen patříval k prioritním zemím české zahraniční rozvojové spolupráce. Jednalo se o pomoc především ve dvou sektorech - energetika a vodohospodářství (pitná voda, čištění odpadních vod).[18]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Jemenská kmenová území a ší'itské/sunntské regiony. Šíité převládají na západě (zeleně), zbytek Jemenu je převážně sunnitský.

V Jemenu žije 27 392 779 obyvatel (červenec 2016).[19] 40,48 % z nich má méně než 15 let a přes 65 let dosahuje 2,7 % obyvatel Jemenu. V roce 1950 zde žilo 4,3 milionu obyvatel a dle odhadů jich v roce 2050 bude kolem 60 milionů. V žebříčku světové porodnosti je na 30. místě, kdy na jednu ženu připadá 4,45 dítěte. Rychle roste i populace samotného hlavního města San'á. V roce 1978 mělo okolo 55 000 obyvatel a na počátku 21. století jsou to téměř 2 miliony. Jemenská společnost je z velké části rozdělena do kmenů, v městských částech do kast. V severní hornaté části země existuje kolem 400 kmenů. Velmi početná je menšina Jemenců perského původu, která zde žije přes tisíc let. Žila zde i významná židovská komunita. V letech 1949–1950 bylo během operace Létající koberec z Jemenu přepraveno 47 000 jemenských Židů do Izraele. Dnes jich zde žije okolo 200. V jižní části země žije kolem 100 000 obyvatel indického původu. Asi 75 % obyvatel žije na venkově.

Etnické skupiny[editovat | editovat zdroj]

Naprostou většinu obyvatel tvoří muslimští Arabové. Malou menšinu tvoří přistěhovalci z Afriky (asi 1,2 %), Asie či Evropy. V roce 2007 zde asi 124 000 uprchlíků žádalo o azyl, mezi nimi přes 110 000 Somálců, 11 000 Iráčanů a 2 000 Etiopanů. Až 1 milion Jemenců žije v Saúdské Arábii a 70 000 – 80 000 ve Velké Británii.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Náboženství v Jemenu[20]
Sunnitský islám
56,36 %
Zajdíja
42,10 %
Ismá'ílíja
1,51 %
Salafíja
0,03 %
Ostatní
0,01 %

Dle ústavy je islám státním náboženstvím. Zákony neumožňují muslimům konvertovat k jinému náboženství. Okolo 65% obyvatel jsou sunnité a 35 % tvoří šíité. Sunnité jsou soustředěni převážně na jihu a jihovýchodě země. Kolem 1 % Jemenců nevyznává islám. Je zde okolo 3 000 křesťanů, židé, hinduisté nebo ateisté. V Adenu jsou tři katolické kostely, jeden anglikánský a hinduistický chrám. Na severu země je jedna synagoga.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Téměř polovina dospělé generace Jemenu je negramotná. V roce 2005 umělo číst a psát 73 % mužů a 35 % žen. Ke každodennímu životu Jemenu patří lehce omamná rostlina qát - nezkrotná vášeň a údajná zkáza jemenského národa. Je to droga, jejímž každodenním žvýkáním lidé trpí podvýživou následkem ztráty apetitu a mentálními poruchami. Vlivem celonárodní qátové náruživosti je potlačeno tradiční zemědělství, např. pěstování kávy. Má zhoubný vliv na národní hospodářství, kdy většina národa po obědě spěchá na trh s qátem, aby si ho za poslední drobné koupila a zbytek odpoledne strávila žvýkáním a klábosením.[21] Masově rozšířené užívání této rostliny, jejíž žvýkání navozuje nejprve euforické nadšení a poté apatické stavy mělo negativní vliv i na průběh jemenské revoluce v roce 2011.[22]

Seznam aktuálního počasí


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Yemen's exiled president returns to Aden. Al Jazeera English [online]. 2015-11-17 [cit. 2015-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Defiant Yemeni rebels poised to form government in days [online]. Al Jazeera, 2016-08-21 [cit. 2017-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. AL QALISI, Mohammed. Yemeni government makes permanent return to Aden [online]. The National, 2016-06-06 [cit. 2017-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. [Khalid]. Yemen: Two governments and new wartime [online]. The New Arab, 2016-12-02 [cit. 2017-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  6. MCLAUGHLIN, Daniel. Jemen. 1. vyd. Brno: Nakladatelství JOTA,s.r.o., 2011. 257 s. ISBN 978-80-7217-794-3. S. 11. 
  7. "Jemenský Hadramaut: Divoký konec světa". 100+1 zahraniční zajímavost. 7. května 2014.
  8. MENDEL, Miloš. Dějiny Saúdské Arábie. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, s.r.o., 2016. 400 s. ISBN 978-80-7422-499-7. S. 330, 331. 
  9. "Při útoku na svatbu v Jemenu zemřelo 130 lidí, OSN žádá vyšetřování". iDNES.cz. 26. srpna 2015.
  10. Al-Káida využívá chaosu v Jemenu, USA urychlí dodávky zbraní". Aktuálně.cz. 8. dubna 2015.
  11. HUDEMA, Marek. Zapomenutá válka v Jemenu se pro Saúdy stává jejich Vietnamem. Aktuálně.cz [online]. Economia,a.s., 31.12.2016 [cit. 28.8.2017]. Dostupné online. 
  12. JER, ČTK. Arabové omylem bombardovali domy s dětmi. Šlo prý o technickou chybu. Blesk.cz [online]. CZECH NEWS Center,a.s., 26.8.2017 [cit. 28.8.2017]. Dostupné online. 
  13. ČERNÝ, Karel. VELKÁ BLÍZKOVÝCHODNÍ NESTABILITA /Arabské jaro, porevoluční chaos a nerovnoměrná modernizace 1950-2015/. 1. vyd. Praha: NLN,s.r.o., 2017. 577 s. ISBN 978-80-7422-595-6. S. 191,194,196,198,201. 
  14. Governorates of Yemen [online]. Rev. 2008-01-12 [cit. 2008-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. General Population Housing and Establishment Census 2004 Final Results [online]. Central Statistical Organisation of Yemen, 2007-01-06 [cit. 2008-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Statistic Yearbook 2005 of Yemen [online]. [cit. 2008-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. McLaughlin,str.22
  18. http://www.rozvojovestredisko.cz/files/jemen.pdf – neplatný odkaz !
  19. Yemen: People and Society. Central Intelligence Agency: The WORLD FACTBOOK [online]. [cit. 2016-10-15]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ym.html
  20. http://gulf2000.columbia.edu/images/maps/Yemen_Ethno_Religious_summary_lg.png
  21. McLaughlin,str.34
  22. MENDEL, Miloš. ARABSKÉ JARO /Historické a kulturní pozadí událostí na Blízkém východě/. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Academia, 2016. 349 s. ISBN 978-80-200-2474-9. S. 291. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jemen&oldid=15969112
Stránka byla naposledy upravena 28. 3. 2018 v 07:18. Editovat celý článek Jemen.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy