Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Tovaryšstvo Ježíšovo (Societas Iesu), jehož členové jsou známi jako jezuité je jeden z největších a nejvýznamnějších řeholních řádů římskokatolické církve. Založen byl sv. Ignácem z Loyoly roku 1534 a stal se jedním z nejvlivnějších řádů na světě. V roce 1773 jej papež Klement XV. na nátlak evropských panovníků zrušil, řád ale fakticky nikdy zcela nezanikl a v roce 1814 jej papež Pius VII. celosvětově obnovil.
V současné době má řád přibližně 20 200 členů. Jeho činnost se soustřeďuje zejména na pastorační a misijní činnost a na oblast vědy a vzdělávání. Členové řádu připojují za své jméno zkratku SI, případně její mutaci pro jazyk, který při psaní použili (v češtině SJ, dříve TJ). Současným generálem řádu je Adolfo Nicolás.
Na území České republiky působí Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, která zde provozuje 8 domů. Českým provinciálem je František Hylmar.
Tovaryšstvo Ježíšovo je mužský řád bez paralelní ženské větve, určitou podobnost ale lze nalézt u samostatných ženských řeholních společenství. Jde zejména o kongregace Anglických panen (Congregacio Jesu, asi 2700 sester) či sester Sacré-Coeur (asi 4200 sester). U nás působí poměrně mladá[1] Společnost sester Ježíšových s několika desítkami členek.[2]
Obsah |
Tovaryšstvo Ježíšovo vzniklo 15. srpna 1534, kdy sedm studentů Université de Paris vedených Ignácem z Loyoly složilo vstupní sliby v kapli sv. Denise na Montmartru. Zakladájícími členy nové řeholní společnosti byli vedle Ignáce, který se stal prvním generálem řádu, Španělé František Xaverský, Alfonso Salmeron, Diego Laínez a Nicolás de Bobadilla, Savojčan Petr Faber a Portugalec Simão Rodrigues.
27. září roku 1540 byl vznik řádu stvrzen bulou Regimini militantis ecclesiae papeže Pavla III.. Do Prahy přišli první jezuité v dubnu roku 1556. Ve své koleji, která byla pojmenována jako Klementinum, řád zřídil ještě téhož roku gymnázium a zároveň tam byly konány zkoušky z filosofie a teologie. Roku 1562 dal král koleji právo udílet z těchto věd doktorské grady, čímž ji postavil na úroveň universitě. Ta vyučovala zprvu latinsky, ovšem postupem po příchodu českých příslušníků řádu se výuka počeštila. Postupně byly zakládány jezuitské koleje v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Chomutově, Kladsku, Olomouci a Brně. Jezuité se angažovali v kázání, které bylo stejně jako výuka nejprve latinské a německé, zakrátko posléze české. Po Bitvě na Bílé hoře byla hlavní náplní činnosti řádu misijní činnost (zaměřená zejména proti protestantské reformaci). Roku 1622 byla Tovaryšstvu Ježíšovu svěřena výuka na Karlově univerzitě, dále pokračovala činnost ve školství, vědách, umění a kultuře. V 2. polovině 18. století se vliv jezuitů začal omezovat a roku 1773 byl řád na nátlak evropských panovníků papežem Klementem XV. zrušen (část ho ale přetrvala v Rusku).
Řád byl obnoven papežem Piem VII. v roce 1814 a působí dodnes.
Činnost řádu se od počátku soustřeďuje zejména na pastorační a misijní činnost a na oblast vědy a vzdělávání.
Jezuitské školy od počátku patří k elitě katolického školství a i v současné době mají dobrou pověst, byť jich již není tolik jako např. v 17. a 18. století. Mezi nejvýznamnější univerzity provozované dnes řádem patří mimo jiné i Boston College, která je zároveň sídlem největší jezuitské komunity na světě, a především historicky první jezuitská univerzita, Papežská univerzita Gregoriana v Římě, kterou založil v roce 1551 sv. Ignác z Loyoly a která náleží k nejprestižnějším univerzitám světa v oblasti teologie.
Do českých zemí byli jezuité povoláni roku 1556. Podnětem k jejich příchodu byl dopis, který roku 1554 poslala Ignáci z Loyoly česká katolická strana. Určitá jednání s ním vedl i král Ferdinand I. Jezuité v českých zemích působili do roku 1618. Poté byli vykázáni nekatolíky a nazpět se vrátili až roku 1620 po bitvě na Bílé hoře. Jezuité u nás prováděli takzvané vnitřní misie, jejichž cílem byla rekatolizace. Jejich působení je někdy vnímáno rozporně. Podporovali vzdělanost a zakládaly školy(základní, střední i vysoké), které měly vynikající úroveň vzdělání, na druhé straně praktikovali i cenzuru části česky, německy, latinsky a francouzsky psané literatury, včetně fyzické likvidace knih. Příkladem může být dílo Jana Ámose Komenského, z nějž mohly být (po cenzurních úpravách) vydávány pouze některé učebnice. Mnoho faktů o fungování jezuitské cenzury v českých zemích bylo ovšem díky různým politickým tlakům a aktuálním náladám ve společnosti také často zkreslováno a zjednodušováno (vizte případ pátera Koniáše). Česká společnost proto na tento řád pohlíží spíše negativně.
Řádové domy České provincie Tovaryšstva Ježíšova dnes existují v Brně, Českém Těšíně, Děčínš, Kolíně, Olomouci a Praze a na moravských poutních místech Hostýn a Velehrad, společný česko-slovenský noviciát pak existuje v Ružomberoku. Mezi nejvýznamnější činnosti řádu v Česku patří správa výše zmíněných poutních míst, pastorace studentů a mladých lidí, výchova a vzdělávání. V Děčíně zahájila 1. září 2008 výuku řádová druhostupňová Křesťanská základní škola Nativity, první jezuitská škola v Česku od zrušení církevních škol komunistických režimem. Mimo to jednotliví členové řádu působí jako učitelé na různých školách, především teologických fakultách univerzit a Stojanově gymnáziu na Velehradě.
Antikatolicky zaměření lidé používají úsloví „Ty jsi ale jezuita!“; myslí tím, že ten druhý je bezcharakterní a všeho schopný manipulátor.
