Jiří Kulhánek

Jiří Kulhánek (* 31. prosince 1967 Brandýs nad Labem) je přední český autor knih na pomezí science fiction a fantasy. Je nejprodávanějším současným domácím autorem žánru, populárním i mimo okruh pravidelných čtenářů fantastiky a pobírajícím honoráře srovnatelné s úspěšnými autory mainstreamu; to mu dovoluje tolerovat neautorizované šíření jeho děl v elektronické podobě.

V roce 1996 získal cenu Akademie science fiction, fantasy a hororu pro nadějného nováčka. Mezi fanoušky je už poměrně proslulý tím, že nerad vystupuje na veřejnosti, rozhovory dává jen zřídka a odpovídá stručně. Je svobodný, žije v Praze.

Hrdinové jeho knih mají mimořádné až nadlidské schopnosti (např. upíři, kyborgové, speciálně vycvičení bojovníci); obvykle jsou na počátku napadeni a stráví velkou část děje útěkem a skrýváním před masami „normálních“ nepřátel, jejichž nebezpečnost spočívá v kvantitě, ale nakonec triumfují i nad jejich skrytými vůdci, což je několik málo zloduchů ještě supermanštějších než hrdinové.

Další charakteristické znaky Kulhánkova díla jsou spádný děj, černý až cynický humor koncentrovaný ve formě tzv. wisecracků („hlášek“ – knihy jsou vesměs vyprávěny v první osobě), detailní popisy vyspělé techniky (zejména zbraňové), s jejíž pomocí hrdina řeší různé problémy, a hojná naturalistická, i když odlehčená líčení násilí. Kulhánkovi hrdinové představují sice kladnou stranu konfliktu, ale jsou ztělesněním opaku čítankové ušlechtilosti a často se dopouštějí i morálně pochybných skutků. Určité nedostatky knih lze spatřovat v poněkud jednodušším jazyce a relativně častých logických nesrovnalostech.

Kulhánkův styl bývá přirovnáván ke Quentinu Tarantinovi. Je často napodobován, ale zpravidla nepříliš zdařile (Martin Moudrý dokonce na internetu publikoval „3. díl“ Cesty krve a po jeho relativním úspěchu u Kulhánkových fanoušků vydal svou první knihu, jež byla recenzována dosti negativně). Doposud největšího čtenářského úspěchu dosáhl Miroslav Žamboch s románem Líheň (2 svazky 2004–5), ovšem zpracovává kulhánkovskou látku svým charakteristickým romantickým způsobem.

[editovat] Dílo

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Jiří Kulhánek

• Vládci strachu (1995)
• Cesta krve – vydáno ve dvou dílech Část I – Dobrák (1996) a Část II – Cynik (1997); oba získaly cenu Akademie science fiction, fantasy a hororu za nejlepší původní knihu roku. Zcela rozebráno, Kulhánek se knihy de facto zřekl jako nezdařené a odmítá povolit nové vydání (jako následně i u Vládců strachu); antikvární výtisky dosahují několikanásobku původní ceny.
• Divocí a zlí – vydáno ve čtyřech dílech po cca 270 s. Čas mrtvých, Hardcore (1999), Temný prorok a Kříže (2000)
• Noční klub – vydán ve dvou dílech 2002–3
• Stroncium (listopad 2006; 470 s., ISBN 80-85892-85-5) – zprvu anoncováno na červen 2005, zdrženo autorovým tradičním přepisováním v korekturách. Čtenářské přijetí bylo rozpačitější než u předchozích knih.

[editovat] Povídky

• Smrt je nejlepší lékař – vydáno v brožuře Zámek naděje (spolu s titulní povídkou Daniela Jermana), Nakladatelství K, Praha 1994, ISBN 80-900248-8-2
• To je přece nesmysl – malonákladová brožura, Nakladatelství K, Praha 1994, ISBN 80-900248-7-4. Obsahuje rané povídky Svůj život, Spojeni v Bohu, „Tak tedy – HEIL HITLER – ty svině!“, Reportáž psaná ve svěrací kazajce a Instant (1. místo Cena Karla Čapka 1994 v kategorii krátká povídka spolu s povídkou Šoulačka. Vydána též v malonákladovém sborníku Kočas 94 – Cesty mlokov, Banská Bystrica a následně Mlok: sbírka vítězných prací Ceny Karla Čapka za rok 1994, Klub Julese Vernea, Praha 1996, ISBN 80-83892-18-9). Recenze obou titulů
• Je 7:00, pro dnešek nejvyšší čas zabít svého prvního policajta (Ikarie 4/1994) – sdílí reálie s Divocí a zlí, úvod do této ságy
• Soumrak (Ikarie 3/1995) – fantasy
• Koruna věčnosti – povídka o Conanovi; vyšla v časopise Nemesis 2/1996 a fanzinu české Conan Society The Nemedian News 3/2002
• Povídky (Klub Julese Vernea říjen 2007, 80 maloformátových stran 9,5 x 8,5 cm, ISBN 978-80-85892-90-1) – obsahuje Je 7:00, pro dnešek nejvyšší čas zabít svého prvního policajta a povídku Trojúhelník datovanou 1992

[editovat] Externí odkazy

• V detailech nepřesné, ale podrobné fanouškovské stránky z r. 2003; kopie recenzí, rozhovorů ap.
• Informace o knihách na websitu vydavatele s podrobnostmi o dotiscích
• Diskusní klub fanoušků na Okoun.cz, s řadou odkazů
• Jiří Kulhánek - informace, knihy, povídky v bibliografické databázi Legie.info
• V říši Pumlíče a toho druhého - starší, ale obsáhlý profil autora a jeho díla

• Filip Sklenář: Kulhánek: Highlander pro klempířské učně (Britské listy 14. září 2005) - negativní a neinformovaná kritika Vládců strachu. Vyvolala značný ohlas mezi příznivci Kulhánka i čtenáři SF obecně ([1] [2] [3]), nejméně dvě zaslané reakce z tohoto prostředí včetně článku Syndrom Kulhánek – boj se, inteleguáne! odmítl Jan Čulík zveřejnit jako nedostatečně kvalitní a nevyhovující pravidlům BL [4]. Po čtyřech týdnech BL vydaly obhajobu Kulhánka od jednoho ze svých pravidelných přispěvatelů a Sklenářovu reakci na argumenty odpůrců.