Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Republika Jižní Osetie Республикæ Хуссар Ирыстон Respublikæ Huššar Iryšton სამხრეთ ოსეთის რესპუბლიკა Samhret Osetis respublika Республика Южная Осетия Respublika Južnaja Osetija |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Jihoosetská hymna | |||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Cchinval (Цхинвал) | ||
| Rozloha: | 3 900 km² z toho zanedbatelné % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Mt'a Chalaca (Khalatsa) (3 938 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +3 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 70 000 | ||
| Hustota zalidnění: | 18 ob. / km² | ||
| Jazyk: | osetština, gruzínština, ruština | ||
| Náboženství: | křesťanství (61 %), islám | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | republika | ||
| Vznik: | 28.11.1991 (prohlášena nezávislost na Gruzii) | ||
| Prezident: | Eduard Kokojty (Эдуард Кокойты) | ||
| Předseda vlády: | |||
| Měna: | de facto ruský rubl, de iure gruzínské lari (RUR, GEL) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| MPZ: | GE | ||
| Telefonní předvolba: | +995 | ||
| Národní TLD: | .ge | ||
Jižní Osetie je územím na Kavkazu, u hranic s ruskou Severní Osetii. De iure je součástí Gruzie, která politickou existenci tohoto celku neuznává. Fakticky se však jedná o víceméně nezávislý stát ačkoli její nezávislost došla mezinárodního uznání dne 26. srpna 2008 pouze u Ruska, pod jehož silným vlivem se Jižní Osetie v současnosti nachází, a o několik dní později také u Nikaraguy[1]. V oblasti, kterou obývají především Oseti a Gruzínci, má ruský prezident značnou autoritu a jejím většinovým obyvatelům Osetům Rusko přiznává své občanství. Osetština je psána azbukou a patří mezi íránské jazyky, které náleží do Indoevropské jazykové rodiny. Gruzínci naopak jazykově náleží k jazykům kavkazským. Etnických Rusů jsou asi zde 2 %.
V médiích jsou v souvislosti s Osetií často pod vlivem ruštiny používaná slova „osetinský“ a „Osetinec“, které však jsou vytvořena v rozporu s českou morfologií. [2]
Obsah |
Jižní Osetie patřila k územím, kam ve středověku pronikal byzantský vliv, později zde ale vládli Mongolové a pronikl sem islám. Křesťanství však zůstala věrná většina obyvatelstva, dnes je zde pouze muslimská menšina a křesťané tvoří 61 % obyvatelstva Jižní Osetie. V roce 1774 byla k Rusku připojena dnešní Severní Osetie (dnešní Severní Osetie-Alanie), část Osetů pak emigrovala do Gruzie.[3] K ruskému carství bylo celé území připojeno spolu s částí Gruzie roku 1801, v roce 1810 byl k Rusku připojen i zbytek dnešní Gruzie.
V rámci sovětské Gruzie (které předcházela tzv. Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika) měla status autonomní oblasti, a to už od roku 1921, kdy zde získali moc bolševici. Ti zde začali po čase zavádět mnohé změny, mezi které patřilo i opětovné zavedení osetštiny jako jednoho z vyučovacích jazyků na školách, vedle gruzínštiny a ruštiny. To oslabovalo jednak Osety (byli administrativně rozděleni mezi Rusko a Gruzii), jednak Gruzii, resp. Gruzínce (na jejichž území byla podporována odlišná národnost).
V roce 1988 zde vznikla Lidová fronta, jedna z prvních politických stran vedle komunistické. Její zvolení představitelé požádali republikovou vládu v Tbilisi, aby status Jižní Osetie byl změněn z autonomní oblasti na autonomní republiku. Po osamostatnění Gruzie však došlo k pravému opaku - autonomie byla zrušena úplně a území oblasti bylo rozděleno mezi několik gruzínských krajů, z nichž však jeden zhruba zahrnuje oblast obývanou Jihoosety. V současné době se jedná o velmi chudou oblast, a to i na gruzínské poměry.
Jižní Oseti se tak následně od Gruzie na počátku 90. let s podporou Ruska jednostranně odtrhli a na území bývalé Jihoosetské autonomní oblasti založili nezávislou Republiku Jižní Osetii. De facto je na gruzínské vládě nezávislá.
Prvním státem, který uznal nezávislost Jižní Osetie na Gruzii, byla Ruská federace (26. srpen 2008).[4]
7. a 8. srpna 2008 se situace mezi centrální vládou Gruzie a Jižní Osetií prudce zhoršila; jednání o míru ztroskotala a příměří bylo porušeno už po několika hodinách. Následně nařídil gruzínský prezident Micheil Saakašvili mobilizaci vojenských záloh a do vzbouřenecké provincie vyslal tanky, dělostřelectvo a stíhačky. Obvinil také Rusko z vojenské agrese a bombardování "pokojných gruzínských měst". Gruzie ohlásila, že její vojenské jednotky vstoupily po celonočním bombardování do „hlavního města“ Cchinvali, aby „na území separatistické republiky obnovily ústavní pořádek“.[5]
Jihoosetský prezident Eduard Kokojty uznaný Ruskem tvrdí, že armáda Gruzie údajně zabila víc než 1400 osetských civilistů, ale údaje se nepodařilo ověřit z nezávislých zdrojů.[6] Podle BBC je mrtvých civilistů "nejméně 15" a ruské ministerstvo zahraničních věcí potvrdilo, že do Jižní Osetie vyslalo tankové jednotky.[7] Později nezávislá organizace Human Rights Watch oznámila 44 mrtvých, přičemž asi polovinu měla na svědomí Ruská armáda. Výzvu ke zdrženlivosti adresoval všem stranám konfliktu generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer a podobná vyjádření vydaly USA. K řešení konfliktu se sejde Rada bezpečnosti OSN.[8]
 |
Související články obsahuje Portál Gruzie |
| Státy a regiony Kavkazu | |
|---|---|
|
¹ závislá území |
