Hledat:

Parfémy Krása Produkty pro zdraví Hodinky Elektro Šperky a klenoty Nábytek Nářadí a zahrada Outdoor Počítače a notebooky
 

Jižní spojka

Tento článek pojednává o části pražského Městského okruhu pro silniční motorová vozidla. O nákladní železniční trati z Radotína do Vršovic pojednává článek Pražský železniční uzel.
Jižní spojka u Spořilova
Jižní spojka u Spořilova

Jižní spojka je kapacitní mimoúrovňová pražská rychlostní místní komunikace, která spojuje Barrandovský most s významnými pražskými komunikacemi na jih od centra (odtud její název). Začíná u Vltavy na východním předmostí Barrandovského mostu a končí na mimoúrovňové křižovatce s Průmyslovým polookruhem u Štěrbohol (zde se napojuje na Pražský okruh). V minulosti byla označována jako silnice I/29.

Je hlavní tranzitní komunikací v Praze a prakticky jedinou trasou, kudy mohou Prahou projet kamiony ze západní části města (především od dálnice D5 na Plzeň) do východní (hlavně dálnice D1 na Brno a D11 na Hradec Králové). Jižní spojka však plní i velmi důležitou úlohu ve vnitroměstské komunikaci při spojení západní a východní části Prahy.

Obsah

[editovat] Charakteristika

Jižní spojka byla od začátku budována jako 6proudová komunikace dálničního typu. Má celkovou konstrukční šířku 26,5 m a je dlouhá 9,5 km[1]. Je na ní 7 mimoúrovňových křižovatek.

S průměrným počtem 120 tisíc vozidel za 24 hodin jde o nejvytíženější silnici v České republice (o trochu vytíženější je už jen vlastní Barrandovský most).

[editovat] Křižovatky a napojené komunikace

Jižní spojka poblíž Barrandovského mostu v pátek odpoledne (jiné dny ale nebývají lepší)
Jižní spojka poblíž Barrandovského mostu v pátek odpoledne (jiné dny ale nebývají lepší)

Jižní spojka se kříží s následujícími komunikacemi (od východu):

Všechny křižovatky Jižní spojky s ostatními komunikacemi jsou mimoúrovňové.

[editovat] Výstavba

Koridor dnešní Jižní spojky byl uvažován již v r. 1939 za protektorátu pro výstavbu tzv. tangentního řešení dálnice Plzeň – Náchod (resp. Norimberk – Vratislav). Autorem tohoto řešení byl ing. Hoffmann, který vedl na Generálním inspektorátu německých silnic referát pro cizí tratě dálnic.[2] K výstavbě nakonec kvůli válce nedošlo, ale stavební uzávěra zůstala v platnosti.[3]

Výstavba Jižní spojky probíhala průběžně od začátku 80. let 20. století. Jako první[4] byla v roce 1985 zprovozněna část mezi Barrandovským mostem a Chodovskou radiálou (dálnicí D1). Později se dostavěly části kolem Spořilova a Zahradního Města až jako poslední byl v prosinci 1997 otevřen závěsný lanový most přes kolejiště trati 221 z Prahy do Benešova.

[editovat] Odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

[editovat] Související články

[editovat] Reference

  1. Web České dálnice
  2. Václav Lídl, Tomáš Janda: Stavby, kterým doba nepřála. 2. vydání, 2006, s. 25, 26, 36. Dostupné online.
  3. Web Dalnice.com
  4. Web Dalnice.com
 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_spojka
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 23. 9. 2008 v 18:52.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt