Jia Lanpo

Jia Lanpo (čínsky 杨钟健, 25. listopadu 1908, Yutian – 8. července 2001) byl čínský paleontolog. Spolu s kolegy jako byl například Pej Wen-Chung patří ke slavné generaci zakladatelů čínské antropologie ^[1]. V roce 1929 promoval na Huiwenské akademii a o dva roky později odešel pracovat na vykopávkách do Čou-kchou-tienu. Profesora Peje vystřídal v letech 1935 – 1937 jako vedoucí vykopávek. Od roku 1949 zastával mnohé významné vědecké funkce; v terénu ale nikdy nepřestal pracovat. Mezi západními vědci je vzpomínán i proto, že jim pomohl zprostředkovat výsledky čínského výzkumu.

Jeho zpopelněné pozůstatky odpočívají v Čou-kchou-tienu spolu s ostatky Peje Wen-Chunga a Yanga Zhongjiana.

Mezi jeho nejznámější knihy, publikované i na západě, patří Raný člověk v Číně a Historie pekingského člověka.

[editovat] References

• (en)
  1. ↑ Etler, D. A, PhD. [online]. [s.n.]. Dostupné: <[1]>.

• Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Jia Lanpo na anglické Wikipedii.

Tento biografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.