Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
 

Jihoafrická republika

Republika Jižní Afrika
Republic of South Africa
Republiek van Suid-Afrika
IRiphabliki yeSewula Afrika
IRiphabliki yaseMzantsi Afrika
IRiphabliki yaseNingizimu Afrika
Rephaboliki ya Afrika-Borwa
Rephaboliki ya Afrika Borwa
Rephaboliki ya Aforika Borwa
IRiphabhulikhi yeNingizimu Afrika
Riphabuḽiki ya Afurika Tshipembe
Riphabliki ra Afrika Dzonga
vlajka
Hymna: !ke e: ǀxarra ǁke
geografie

Hlavní město: Pretoria, Kapské město, Bloemfontein
Rozloha: 1 219 912 km² (24. na světě)
z toho 2,5 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Njesuthi (3408 m n. m.)
Časové pásmo: +2
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 43 647 658 (26. na světě, 2004)
Hustota zalidnění: 35 ob. / km² (164. na světě)
Jazyk: angličtina, afrikánština, ndebele, čvanština, zulština, xhosaština, jižní sothština, severní sothština, tsonga, svazijština, vendština (úřední)
Náboženství: sionističtí křesťané 11.1%, letniční (Pentecostal) 8.2%, katolíci 7.1%, metodisté 6.8%, holandská reformovaná církev 6.7%, anglikáni 3.8%, jiní křesťané 36%, muslimové 1.5%, jiní 2.3%
státní útvar
Státní zřízení: republika
Vznik: 31. května 1910 (nezávislost na Velké Británii)
Prezident: Thabo Mbeki
Měna: jihoafrický rand (ZAR)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 710 ZAF ZA
MPZ: ZA
Telefonní předvolba: +27
Národní TLD: .za

Republika Jižní Afrika je jedním z největších afrických států. Nachází se na jihu tohoto světadílu. Sousedí s Namibií, Botswanou a Zimbabwe na na severu, Mozambikem a Svazijskem na východě. Uvnitř jihoafrického území se nalézá samostatné království Lesotho.

Obsah

[editovat] Dějiny

Obdobně jako několik jiných afrických zemí má i JAR velice dlouhou historii lidského osídlení. Podle archeologických nálezů se na území JAR vyskytoval již australopithecus před třemi miliony let, dále pak člověk zručný, člověk vzpřímený a člověk rozumný.

Před příchodem Evropanů na území dnešní JAR žili Křováci, Khoinové a později také kmeny bantu.

V roce 1487 doplul k břehům dnešního Kapska portugalský mořeplavec Bartolomeo Diaz. Prvními evropskými osadníky se v oblasti však byli až Holanďané (Búrové) v 17. století a později i francouzští Hugenoti a Němci. V 19. století byli Búrové vytlačeni dále do vnitrozemí, kde založili vlastní státní celky Natal, Transvaal a Oranžský svobodný stát. V první búrské válce (1880 - 1881) byli Britové poraženi. Konečné ovládnutí oblasti Brity přišlo až po druhé búrské válce (1899 - 1902). 31. května 1910 byly všechny provincie sloučeny v Jihoafrickou unii, která získala statut dominia.

Významným přelomem ve vývoji Jihoafrické unie byla rozsáhlá industrializace spojená s objevením ložisek diamantůKimberley a zlata ve WitwatersranduTransvaalu. Rozvoj průmyslu byl navíc umocněn v době světové hospodářské krize 30. let díky vysokým cenám zlata a diamantů. Hospodářský růst trval nepřetržitě až do druhé poloviny 20. století. Tento pozitivní vývoj však byl příkrém rozporu s trendy vývoje politického.

Jihoafrická unie se účastnila druhé světové války na straně spojenců. V roce 1948 pak ve volbách zvítězila Národní strana spojená s režimem apartheidu. Tento režim se po celou dobu své existence střetával se značným odporem na mezinárodní scéně

31. května 1961 země získala nezávislost a změnila název na Jihoafrickou republiku. Na protest proti nepřátelským postojům některých členů Britského společenství národů JAR z tohoto svazku vystoupila. Od šedesátých let jsou zřizovány takzvané bantustany, samosprávná území vyhrazená pro původní obyvatelstvo.

Boj proti apartheidu získává na intenzitě v 80. letech. Při masových demonstracích jsou zabity tisíce lidí. Poslední bělošský prezident F.W. de Klerk souhlasil s konáním všeobecných voleb v roce 1994; po nich do úřadu nastoupil Nelson Mandela.

[editovat] Politika

JAR má dvoukomorový parlament: Národní rada provincií s 90 členy a 400-členné Národní shromáždění. Zástupci do Národního shromáždění jsou voleni na pětiletá funkční období na většinovém principu v jednomandátových volebních obvodech. Do Národní rady je v každé provincii zvoleno deset zástupců rovněž na pět let. Volby do obou komor probíhají vždy současně. Nejsilnější politická strana (příp. koalice) v Národním shromáždění formuje vládu, v jejímž čele stojí prezident republiky.

V současné době je místní politická scéna ovládána Africkým národním kongresem - ANK, která ve volbách 2004 získala 69,7% hlasů. Její nejsilnější soupeř, Strana demokratické aliance, získala 12,4% hlasů. Nová národní strana, kterou ještě ve volbách v roce 1994 podpořilo více než 20% voličů, získala v roce 2004 pouze 1,7% hlasů.

[editovat] Správní rozdělení

Správní členění Jihoafrické republiky
Správní členění Jihoafrické republiky

Země se dělí na 9 autonomních provincií (číslo odpovídá číslu na mapě, hlavní město v závorce):

  1. Západní Kapsko (Kapské město)
  2. Severní Kapsko (Kimberley)
  3. Východní Kapsko (Bisho)
  4. KwaZulu-Natal (Pietermaritzburg¹)
  5. Svobodný stát (Bloemfontein)
  6. Severozápadní provincie (Mafikeng)
  7. Gauteng (Johannesburg)
  8. Mpumalanga (Nelspruit)
  9. Limpopo (Polokwane)

[editovat] Zeměpis

Mapa Jihoafrické republiky
Mapa Jihoafrické republiky

JAR má 2500 km mořského pobřeží (na jihovýchodě ji omývá Indický oceán a na jihozápadě Atlantský oceán) a vysokou rozmanitost klimatických podmínek. Na západě země se rozkládá poušť Kalahari, východ země je má spíše subtropické klima. Ve střední části se rozkládá náhorní plošina Highveld. Téměř po celé délce od Namibie po Transvaal je JAR lemována Dračími horami, které dosahují výšek až 3500 m. Oblast Witwatersrandu představuje největší koncentraci obyvatelstva(Johannesburg, Pretoria). Tato oblast v sobě ukrývá obrovské zásoby zlata. Velmi známou horou je Stolová hora zvedající se z moře do tisícimetrové výšky nad Kapské město. V Jižní Africe stále žije velké množství divoké zvěře, avšak její výskyt ve volné přírodě je vlivem civilizačních faktorů ohrožen. Pro tyto účely bylo zřízeno celkem 13 národních parků s velmi kvalitní péčí, z nichž nejznámější jsou Krugerův NP, NP Kalahari Gemsbok a rovněž Addo Elefant v blízkosti Port Elizabeth.

Největšími městy jsou:

(údaje jsou z roku 2004)

[editovat] Hospodářství

JAR je v rámci afrického kontinentu stabilně jedna z nejvyspělejších zemí. Má dobře vyvinutý obchod se službami, je již dlouho industrializovaná.

JAR vytváří přibližně 25 % HDP celého afrického světadílu, kde též drží prvenství ve spotřebě i výrobě elektrické energie.

JAR má velmi bohatá naleziště nerostných surovin, ale nemá ropu.

Problémem je vysoký výskyt nemoci HIV/AIDS; počet nakažených se odhaduje na téměř 5 milionů. Teprve nedávno začala jihoafrická vláda na tuto skutečnost reagovat. Navíc se někteří čelní státní představitelé pokoušeli popřít samu existenci této závažné choroby.

Zemědělská výroba se soustředí na pěstování kukuřice, pšenice, cukrové třtiny a produkci vlny, kuřat, skotu, ovcí. Zavodňovací systémy nejsou dostatečné a rovněž eroze půdy představuje závažný problém. Převážně jihoafričtí černoši nemají pro sebe dostatek orné půdy a musejí hledat práci mimo své bydliště.

Vývoz představoval v roce 2001 přibližně 30 % HDP, což znamená výrazný nárůst oproti počátku devadesátých let. Hlavními obchodními partnery země jsou: USA, Velká Británie, Německo, Belgie a Japonsko. Na obchod s ostatními státy v oblasti jižní Afriky má výrazný vliv členství JAR v JACU a JARS. Vyváží se hlavně diamanty, zlato (největší zásoby na světě) a některé rudy, strojírenské výrobky. Dováží se potraviny, výrobky chemického a ropného průmyslu a strojírenské výrobky.

JAR nemá světové prvenství pouze v zásobách zlata, ale také v produkci platiny, rud chromu a vanadia. Významná je těžba černého uhlí i železné rudy.

V zemi jsou největší tepelné elektrárny na světě (v Transvaalu). JAR zajišťuje téměř 2/3 produkce elektřiny pro celou Afriku.

[editovat] Obyvatelstvo

Černoši tvoří tři čtvrtiny obyvatel země. Mezi ně patří Čwanové, Zulové, Khosové, Matabelové, Sutové, Svazijci, Vendové a jiní. Běloši se na složení obyvatelstva podílí 13,6 %, míšenci 8,6 % a Indové 2,6 %. Kromě toho v zemi žijí také afričtí Sanové (dříve označovaní jako Křováci).

Označení „barevný“ je používáno pro obyvatelstvo míšeného bantuského, khoiského a evropského původu. Samotní barevní se tomuto označení vyhýbají. V době politiky apartheidu měli barevní lepší přístup ke vzdělání než černoši. Barevní v letech 1950-1983 neměli volební práva stejně jako černoši, ale roku 1983 jim byla povolena účast v parlamentu. Barevní rovněž představovali výraznou opoziční sílu v boji proti apartheidu.

Křesťanského vyznání je 68 % obyvatel. Islám vyznává 2 %, hinduismus 1,5 % a původní kmenová náboženství 28,5 % obyvatel.

Problémem je velké množství (legálně i ilegálně) držených zbraní, jejich nedostatečná regulace a snadnost jejich sehnání – země tak drží nelichotivé prvenství v počtu vražd a zabití způsobených střelnými zbraněmi.[1]

[editovat] Související články

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

Seznam aktuálního počasí


[editovat] Reference

  1. http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_wit_fir-crime-murders-with-firearms
Mapa s členskými státy Africké unie
Africká unie (AU)
AlžírskoAngolaBeninBotswanaBurkina FasoBurundiČadDemokratická republika KongoDžibutskoEgyptEritreaEtiopieGabonGambieGhanaGuineaGuinea-BissauJihoafrická republikaKamerunKapverdyKeňaKomoryKongoLesothoLibérieLibyeMadagaskarMalawiMaliMauriciusMauritánieMosambikNamibieNigerNigériePobřeží slonovinyRovníková GuineaRwandaSenegalSeychelySierra LeoneSomálskoStředoafrická republikaSúdánSvatý Tomáš a Princův ostrovSvazijskoTanzanieTogoTuniskoUgandaZambieZápadní SaharaZimbabwe
 
Commonwealth (Společenství národů)
Vlajka Společenství národů
Řádné členské země: Antigua a Barbuda · Austrálie · Bahamy · Bangladéš · Barbados · Belize · Botswana · Brunej · Dominika · Gambie · Ghana · Grenada · Guyana · Indie · Jamajka · Jihoafrická republika · Kamerun · Kanada · Keňa · Kiribati · Kypr · Lesotho · Malajsie · Malawi · Maledivy · Malta · Mauricius · Mozambik · Namibie · Nauru · Nigérie · Nový Zéland · Papua-Nová Guinea · Samoa · Seychely · Sierra Leone · Singapur · Spojené království · Sv. Kryštof a Nevis · Svatá Lucie · Sv. Vincenc a Grenadiny · Svazijsko · Šalamounovy ostrovy · Šrí Lanka · Tanzanie · Tonga · Trinidad a Tobago · Tuvalu · Uganda · Vanuatu · Zambie
Státy a území s nepřímým členstvím
Zámořská území (korunní kolonie): Anguilla · Bermudy · Britské antarktické území · Britské indickooceánské území · Britské Panenské ostrovy · Falklandy · Gibraltar · Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy · Kajmanské ostrovy · Montserrat · Pitcairnovy ostrovy · Svatá Helena · Turks a Caicos
Korunní závislá území: Guernsey · Jersey · Ostrov Man Zvláštní status: Cookovy ostrovy · Niue
mapa Afriky
Státy a území v Africe
AlžírskoAngolaBeninBotswanaBurkina FasoBurundiČadDemokratická republika KongoDžibutskoEgyptEritreaEtiopieGabonGambieGhanaGuineaGuinea-BissauJihoafrická republikaKamerunKapverdyKeňaKomoryKongoLesothoLibérieLibyeMadagaskarMalawiMaliMarokoMauriciusMauritánieMosambikNamibieNigerNigériePobřeží slonovinyRovníková GuineaRwandaSenegalSeychelySierra LeoneSomálskoStředoafrická republikaSúdánSvatý Tomáš a Princův ostrovSvazijskoTanzanieTogoTuniskoUgandaZambieZimbabwe
Teritoria, kolonie a zámořská území: Ceuta (E) • Kanárské ostrovy (E) • Madeira (P) • Mayotte (F) • Melilla (E) • Réunion (F) • Svatá Helena (GB) • Španělské severoafrické državy (E) • Francouzská jižní a antarktická území (F)
Území se sporným postavením: Jižní SúdánSomalilandZápadní Sahara (MA)

 
Jihoafrická republika v jiných jazycích: Afrikaans, Alemannisch, አማርኛ, Aragonés, Anglo-Saxon, العربية, Asturianu, Azərbaycan, Žemaitėška, Беларуская, Беларуская (тарашкевіца), Български, Brezhoneg, Bosanski, Català, Cebuano, Чăвашла, Cymraeg, Dansk, Deutsch, Zazaki, ཇོང་ཁ, Eʋegbe, Ελληνικά, English, Esperanto, Español, Eesti, Euskara, فارسی, Suomi, Føroyskt, Français, Arpetan, Frysk, Gaeilge, Gàidhlig, Galego, Gaelg, Hak-kâ-fa, עברית, हिन्दी, Hrvatski, Kreyòl ayisyen, Magyar, Interlingua, Bahasa Indonesia, Interlingue, Ido, Íslenska, Italiano, 日本語, Basa Jawa, ქართული, Қазақша, 한국어, कश्मीरी - (كشميري), Ripoarisch, Kurdî / كوردی, Kernewek, Latina, Lëtzebuergesch, Limburgs, Líguru, Lingála, Lietuvių, Latviešu, Māori, Македонски, മലയാളം, Монгол, Bahasa Melayu, Nahuatl, Plattdüütsch, Nedersaksisch, नेपाली, Nederlands, ‪Norsk (nynorsk)‬, ‪Norsk (bokmål)‬, Novial, Nouormand, Occitan, Иронау, Kapampangan, Polski, Piemontèis, Português, Runa Simi, Rumantsch, Română, Русский, संस्कृत, Sicilianu, Sámegiella, Srpskohrvatski / Српскохрватски, Simple English, Slovenčina, Slovenščina, Soomaaliga, Shqip, Српски / Srpski, SiSwati, Sesotho, Svenska, Kiswahili, Ślůnski, தமிழ், తెలుగు, Тоҷикӣ/tojikī, ไทย, Türkmen, Tagalog, Setswana, Tok Pisin, Türkçe, Українська, اردو, O'zbek, Tshivenda, Vèneto, Tiếng Việt, Volapük, Wolof, isiXhosa, ייִדיש, Yorùbá, 中文, Bân-lâm-gú, 粵語, isiZulu
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Jihoafrick%C3%A1_republika
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 7. 7. 2008 v 13:55.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt