Jindřich VII. Lucemburský

Jindřich VII. Lucemburský

Jindřich VII. (jako hrabě lucemburský Jindřich IV. 12. července 1275/1276 Valenciennes – 24. srpna 1313 Buoncovento) byl od roku 1308 římský král a od roku 1312 císař Svaté říše římské z dynastie Lucemburků.

[editovat] Z hraběte římským králem

Syn seznam lucemburských panovníkůlucemburského hraběte Jindřicha III. (VI.) Lucemburského a Beatrix z Avesnes a Beaumontu byl otcem českého krále Jana Lucemburského. Roku 1292 nebo 1293 se oženil s Markétou Brabantskou, neteří Filipa IV. Sličného.

Podle italského kronikáře Mussata (Historia Augusta) byl Jindřich VII. silně krátkozraký a měl vadu levého oka (možná je tím míněna šilhavost), tento popis by dal podložit také dědičnou rodinnou zátěží, podobné problémy jsou popsány i u jiných členů rodu (Jindřichův bratr Walram).

Roku 1310 po počáteční nechuti (nabízel českým poslům svého bratra Walrama) dojednal nástup svého čtrnáctiletého syna Jana na český trůn. Roku 1312 dosáhl po dlouhém italském tažení císařské korunovace v Římě. Úsilí o ovládnutí severní Itálie, během nichž mu zemřela manželka a byl zabit mladší bratr Walram, však bylo marné. Během bojů zemřel na malárii a byl pohřben v Pise.

[editovat] Odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Jindřich VII. Lucemburský

• Římská jízda on-line

Tento biografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Tento článek o historii je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.