Jindřichovice pod Smrkem

Jindřichovice pod Smrkem
Pohled na ves
znak vlajka
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0513 564133
kraj (NUTS 3):	Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4):	Liberec (CZ0513)
obec s rozšířenou působností:	Frýdlant
pověřená obec:	Nové Město pod Smrkem
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	19,13 km²
počet obyvatel:	624 (2005)
zeměpisná šířka:	50° 57' s.š.
zeměpisná délka:	15° 15' v. d.
nadmořská výška:	376 m
PSČ:	463 65
zákl. sídelní jednotky:	2
části obce:	2
katastrální území:	2
adresa obecního úřadu:	Obecní úřad Jindřichovice pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem 245 Nové Město pod Smrkem 463 65
starosta / starostka:	Ing. Petr Pávek
Oficiální web: http://www.jindrichovice.cz/ E-mail: starosta@jindrichovice.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Jindřichovice pod Smrkem (německy Heinersdorf an der Tafelfichte) je název obce ležící na severu Čech, v libereckém kraji, Okrese Liberec. Obec je jednou z nejznámějších vsí v oblasti frýdlantského výběžku, leží zhruba 15 km od Frýdlantu a 35 km od Liberce. Obcí protéká Jindřichovický potok.

Obec má železniční spojení s Frýdlantem, s tím má i spojení silniční. Do obce jezdí autobusy z Liberce (ČSAD Liberec).

Je zde základní škola, školka, pošta, knihovna (nejlepší v ČR roku 2003) a muzeum.

Obec je dnes známá zejména díky aktivitám svého starosty Ing. Petra Pávka. Během jeho úřadování byla v obci postavena dvojice větrných elektráren, kotelna na biomasu, byla vydána vyhláška zakazující do obce vstup úředníkům bez předchozího ohlášení a ve spolupráci s libereckou Technickou univerzitou bylo zřízeno Mezinárodní universitní a inovační centrum.

[editovat] Historie

Okolní kraj vlastnil od roku 1278 rod Biberštejnů. Někdy během jejich správy vznikla v panství také nevelká víska o přibližně 15 chalupách obývaných převážně dřevorubci. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1381, kdy je obec zmiňována jménem Heynrichsdorf ym gebirge gelegen. Ve druhé polovině 13. století byl v tehdejší obci postaven kostel sv. Jakuba v románském slohu.

Ruiny kostela sv. Jakuba

21. března 1431 se ze spanilé jízdy od Baltu vracel oddíl husitských bojovníků pod vedením Jana Čapka ze Sán. Husité se o této osadě dozvěděli a rozhodli se zdejší obyvatele obrátit na svou víru. Ves zapálili a kostel pobořili, z tehdejších obyvatel přežili jen ti, kteří uprchli do okolních lesů. Tito uprchlíci založili novou osadu asi 1 km po proudu potoka. Ves zde založená se postupem času rozrůstala a dostala jméno Heinrichsdorf (Jindřichova ves). Roku 1600 měla 51 čísel popisných.

Největší rozmach zažila obec na začátku 20. století. Od 2. srpna 1902 mohli tamní obyvatelé využívat k dopravě železniční trať do českého vnitrozemí a hned roku 1903 se začalo s výstavbou přeshraniční trati do tehdejšího Friedebergu (dnes Mirsk). První vlak z tohoto místa dorazil do Jindřichovic 21. srpna 1904. V obci bylo v té době 349 domků, v nich žilo 2440 obyvatel (2525 v roce 1910). Obec byla v této době nazývána „Malá Vídeň“. Obyvatele obce a obcí okolních zaměstnávala především prosperující textilka E.Heintschel & spol.

Od konce první světové války Jindřichovice ztrácely na důležitosti a vzrůstající nespokojenosti obyvatel využili henleinovci k posílení svých pozic. Roku 1938 hlasovalo 1049 zdejších obyvatel pro připojení k Německu, proti byli pouze 4. Po skončení druhé světové války bylo odsunuto 551 Němců a přišlo 210 Čechů. Poválečný vývoj znamenal pro obec období úpadku. Textilní továrna se přeměnila na betonárku a poté na skladiště vlny, v šedesátých letech srovnala československá armáda se zemí veškeré momentálně nepoužívané stavby.

V roce 1960 se Jindřichovice rozšířily o Dětřichovec, 1.7.1980 byly připojeny k Novému Městu pod Smrkem, od kterého se odtrhly v roce 1990.

[editovat] Části obce

• Jindřichovice pod Smrkem
• Dětřichovec

[editovat] Zajímavosti a pamětihodnosti

• Dvě větrné elektrárny o nominálním výkonu 2x600 kW dodávají od 17. května 2003 elektřinu do veřejné sítě.
• Muzeum venkovského života před průmyslovou revolucí má ve sbírce řadu exponátů od velkých zemědělských strojů až po nádobí a nářadí denní potřeby používaných v minulosti.
• Větrný mlýn ze 30. let 20. století je jedním z exponátů muzea.
• Ruiny kostela sv. Jakuba

[editovat] Znak a prapor obce

12. července 1999 získala obec od předsedy parlamentu znak a prapor a na počest této události se tam pravidelně konají Jindřichovické dny. Na znaku obce se v horní části nacházejí smrkové větvičky symbolizující tu část názvu, která říká „pod Smrkem“, pod nimi je jelení paroh z erbu Biberštejnů. List praporu tvoří zelené karé nad žlutým čtvercovým polem a dva vodorovné pruhy: žlutý a zelený. V karé pak je žlutá smrková větvička, ve žlutém poli je červený, do kruhu stočený jelení paroh.

[editovat] Projekt větrných elektráren

Jindřichovické větrné elektrárny

20. srpna 2003 byla v Jindřichovicích zprovozněna farma ze dvou větrných elektráren, osazených jednotkami Enercon E-40/6.44 o celkovém nominálním výkonu 2x 600 kW. Projekt s investičními náklady 62 miliónů korun (t.j. 51 650 Kč/kW) byl z významné části (53 miliónů Kč) financován Státním fondem životního prostředí formou nevratné dotace (27,9 miliónů) a nízkoúročené půjčky (24,8 miliónů). O přidělení dotace rozhodl osobně ministr ŽP Libor Ambrozek ^[1]. Náklady na vybudování farmy byly způsobeny potřebou vybudování základů, manipulačních ploch, přípojky do VN 22 kV a dopravy jeřábů.^[2][3]

Odvedená práce pro farmu VE Jindřichovice, data roku 2005. Graf je v měřítku nominální práce, odpovídající instalovanému výkonu

Za rok 2004 byla celková výroba 1 228,4 MWh ^[4], což představuje koeficient ročního využití 11,7 %. Novější data o výrobě VE nejsou na oficiálních stránkách zveřejňována.
Za rok 2005 klesla výroba na 1 085 MWh (využití 10,3 %) a zisk meziročně klesl z 955 tis. na cca 360 tis. Kč.^[5]

[editovat] Kritika

Kritikové například porovnávají investičními náklady 62 miliónů korun (t.j. 51 650 Kč/kW) s JE Temelín. Obec si od prodeje vyrobené energie slibovala vysoké příjmy do svého rozpočtu, ale dlouhodobě dosahované tržby nedosahují ani 20% tržeb, odpovídajících instalovanému výkonu (viz ^[6] a dále např. [1], [2], (data o výrobě, původně dostupná na webech Resecu a Jindřichovic, roční produkce je sumarizována do grafu vedle textu)).

[editovat] Odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Jindřichovice pod Smrkem

[editovat] Zdroje

• Anděl, R.; Karpaš, R.: Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. 555, Liberec, 2002, ISBN 80-86424-18-9

[editovat] Reference

1. ↑ Státní fond životního prostření: Rozhodnutí ministra ŽP
2. ↑ Dalibor Skácel, Větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem, www.tzb-info.cz, 26.8.2003
3. ↑ Náklady výstavby, webové stránky Jindřichovic
4. ↑ Ekonomická bilance VE Jindřichovice pod Smrkem za rok 2004
5. ↑ Obecní větrné elektrárny v Jindřichovicích loni vyrobily méně elektřiny
6. ↑ Měsíční bilance VE Jindřichovice pod Smrkem 05/2003 – 06/2004