Johan Ludvig Runeberg

Johan Ludvig Runeberg (5. nebo 7. února, 1804 – 6. května, 1877) byl finsko-švédský básník. Je považován za finského národního básníka. Narodil se v Jakobstadu (finsky Pietarsaari) a studoval na akademii v Turku, kde se přátelil s Johanem Vilhelmem Snellmanem a Zachariasem Topeliem.

Mnoho jeho básní se zabývalo životem v zemědělském Finsku. Nejznámější z těchto básní je Bonden Paavo o drobném rolníkovi farmařícím v chudém kraji okolo jezera Saarijärvi a jeho odhodlání a výdrži navzdory tvrdému podnebí a rokům špatné úrody. Každý rok přidává dvojnásobek kůry stromů do jeho chleba, aby odvrátil hladovění.

Runebergova nejslavnější prací jsou Příběhy Ensigna Ståla (šv. Fänrik Ståls sägner), které napsal mezi lety 1848 a 1860. Vedle tradiční Kalevaly je považována za největší finskou epickou báseň. Obsahuje příběhy z Finské války během let 1808 a 1809. V této válce Švédsko hanebně ztratilo Finsko, které se stalo velkovévodstvím ruského impéria. Tato epizodicky zpracovaná báseň zdůrazňuje obecnou lidskost na obou stranách konfliktu a velebí hrdinství Finů. První báseň Naše zem (šv. Vårt land, fin. Maamme) se stala finskou hymnou.

Každý rok 5. února se ve Finsku slaví Runebergův den. K tomuto dni neodmyslitelně patří Runebergovy dortíčky. Jejich tradice pochází od Runebergovy ženy Fredriky. Byla to tak šetrná žena, že do svých dortíků přidávala chlebovou strouhanku, která je nezbytnou součástí jejich receptu.

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Johan Ludvig Runeberg

Projekt Gutenberg obsahuje plné texty děl autora:

Johan Ludvig Runeberg

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Johan Ludvig Runeberg