Johanna Bavorská

Johanna Bavorská
Česká a římskoněmecká královna a vévodkyně lucemburská
Korunovace	1370
Narození	asi 1356
	Haag
Úmrtí	31. prosinec 1386 (asi 30 let)
	Karlštejn
Pochována	Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Přechůdce	Alžběta Pomořanská
Následník	Žofie Bavorská
Panovník	Václav IV.
Dynastie	Wittelsbachové
Otec	Albrecht I. Wittelsbach
Matka	Markéta Břežská

Johanna Bavorská (asi 1356, Haag – 31. prosinec 1386, Karlštejn) byla druhorozenou dcerou vévody Albrechta I., panovníka Bavorska a Holandska, a jeho první manželky Markéty, dcery slezského velmože Ludvíka I. Břežského a z Lehnice. Jako první manželka Václava IV. se stala římskou a českou královnou. Pocházela z rodu Wittelsbachů a byla vnučkou císaře Ludvíka IV.

[editovat] Nevěsty pro Václava IV.

Johanna nebyla první nevěstou, kterou Karel IV. vybral pro svého prvorozence. Už několik měsíců po Václavově narození uzavřel Karel IV. dohodu s norimberským purkrabím Fridrichem V. o budoucím sňatku Václava s Fridrichovou dcerou Alžbětou. Tento sňatek měl být uzavřen do deseti let a pokud by jedno z dětí zemřelo, na řadě byli další sourozenci Václava nebo Alžběty (který měla ještě mladší sestru). Norimberští po uzavření této smlouvy složili slib věrnosti Václavovi a pokud by Fridrich V. zemřel bez mužského potomka, přešlo by území na Václava a jeho budoucí manželku.

Politika tomu ovšem chtěla jinak a na scénu přišla jiná nevěsta. Roku 1365 zemřel zeť a také soupeř Karla IV. - Rudolf IV. Habsburský. Pro Karla tedy nastala příložitost získat na svou stranu uherského krále Ludvíka, který býval Rudolfovým spojencem. Princ Václav se tedy měl oženit tentokrát s jinou Alžbětou, o sedm let starší neteří uherského krále a předpokládanou dědičkou uherského trůnu. Existovala ovšem ještě svatební smlouva s Fridrichem Hohenzollernským. Ten za zrušení dané smlouvy obdržel od císaře některé výhody a finanční odměnu. Ostatně Fridrichovi se od jejího podepsání narodili dva synové.

Důvody, proč se nakonec neuzavřel sňatek Václava s uherskou Alžbětou, nejsou příliš jasné, ale průtahy trvaly celé čtyři roky. Papež Urban V. 9. prosince 1369 zrušil zásnubní sliby obou stran. Jako důvod uvedl nechuť uherského dvora k tomuto sňatku. Alžbětě se totiž mezitím naskytla možnost ještě slibnějšího sňatku s cařihradským císařem Filipem III. z Anjou a Tarentu. Naopak Karel IV. se mohl soustředit na zpřetrhání spojenectví mezi bavorskými Wittelsbachy a uherským a polským králem.

[editovat] Královna Johanna

Johannina cesta do Prahy v roce 1370

Karel IV. tedy oženil 29. září 1370 v Norimberku devítiletého syna Václava se snad čtrnáctiletou Johannou Bavorskou. 17. listopadu byla Johanna arcibiskupem pražským Janem Očkem z Vlašimi korunována v Praze českou královnou. Od té doby žila na pražském dvoře. V černu 1376 byl po složitých jednáních ještě ne patnáctiletý syn Karla IV. Václav společně s manželkou zvolen a korunován ve Frankfurtu nad Mohanem římskoněmeckým králem. V té době spolu s Václavem začali žít jako manželé.

O královně Johanně po sňatku mnoho zpráv není: zúčastnila se pohřbu Karla IV. spolu s císařovnou-vdovou Alžbětou a rychle se naučila česky. S tchýni Alžbětou ale prý stejně jako Václav neměla příliš dobré vztahy, v době, kdy Václav nebyl v Čechách, často pobývalala na hradě v Písku.

[editovat] O smrti Johanny Bavorské

Existuje několik verzí o předčasné smrti královny Johanny na konci roku 1386. Brabantský kronikář Edmund de Dynter z doslechu zaznamenal, že když okolo třetí hodiny ráno „královna prudce vstala z lůžka a s hlukem šmátrala pod lůžkem po noční váze“, vrhl se na ni jeden z velkých loveckých psů Václava IV., a prokousl jí hrdlo. Edmund ovšem toto tvrzení vzápětí popře tím, že podle jiných zemřela na rány a vzteklinu, která byla následkem pokousání. Pro obě verze svědčí známá králova záliba v loveckých psech, z nichž jeden údajně opravdu spával s Václavem v ložnici. Z roku 1385 ostatně známe případ, kdy pes pokousal královského hofmistra Kašpara Kaplíře.

V německém a katolickém prostředí nebyl Václav vůbec oblíbený, a tak například německý historik Krantz uvádí historku, že Johanna nemohla snést hanebné prostředí královského dvora a proto se raději umořila hladem. Český historik Rudolf Urbánek se naopak domnívá, že Johanna zemřela na mor.

Své manželce dal Václav IV. vystrojit velkolepý pohřeb, kterého se ovšem nezúčastnil a odjel na hrad Žebrák. Podle zvyku bylo její tělo na několik dní vystaveno v pražských kostelích a 12. ledna 1387 pochováno na Pražském hradě v hrobce u sv. Víta.

Aragonský král Jan projevoval snahu, aby se Václav oženil podruhé s jeho dcerou, druhou ženou českého krále se ale až po třech letech stala Žofie Bavorská, neteř Johanny. Vzhledem k tom, že manželství s Johannou i Žofií zůstala bezdětná, byl spíše neplodný Václav (podobně jako hodně jeho příbuzných) než jeho manželky.

[editovat] Literatura

• BAUER J. Podivné konce českých panovnic. Vydání 1. Třebíč : Akcent, 2002.
• ČECHURA, J. Ženy a milenky českých králů. Vydání 1. Praha ; Akropolis, 1994.