John Locke

John Locke (29. srpen 1632 – 28. říjen 1704) byl anglický filosof.

John Locke

[editovat] Život

Studoval přírodní vědy, medicínu a státovědu v Oxfordu. V letech 1667–1675 pracoval jako domácí učitel, rádce a lékař lorda Shaftesburyho. Čtyři roky strávil ve Francii (1675–1679) a pět let v Holandsku (1683–1688). Po nástupu Viléma Oranžského na anglický trůn, v letech 1689–1700 byl ve státních službách – jako komisař pro obchod a kolonie.

[editovat] Myšlení

[editovat] Poznání

Locke je představitelem novověkého britského empirismu a jedním ze zakladatelů liberalismu. Kriticky se staví proti Descartovi – odmítá jeho učení o vrozených idejích a tvrdí, že rozum je původně tabula rasa, nepopsaná deska, do které se teprve dodatečně obtiskují zkušenostní dojmy.

Poznání je tak podle Locka celé empirické – „nic není v rozumu, co předtím nebylo ve smyslech“. Teprve nahlížením smyslových dojmů vytváří rozum ideje – dvojím způsobem:

1. vlastním smyslovým vnímáním vyvolaným působením vnějších objektů (sensation)
2. vnímáním vnitřním (reflexe).

V první fázi jsou vytvořeny jednoduché ideje s kvalitami primárními (odpovídajícími objektivnímu stavu předmětu: tvar, pohyb) a s kvalitami sekundárními (vznikajícími až působením našich smyslů: barva, chuť).

V druhé fázi pak rozum z jednoduchých idejí vytváří ideje složené (substance, mody a relace). A díky intuici vědomí koriguje chyby smyslů.

[editovat] Společenské uspořádání

Lockova politická filosofie je založena na teorii společenské smlouvy – stát vzniká z vůle původně svobodných a vzájemně si rovných individuí jako garant jejich přirozených práv. Pokud panovník smlouvu poruší, může být lidem svržen. Cílem lidského jednání má přitom být dosažení obecného blaha prostřednictvím individuálního uspokojení. Prosazuje trojí dělení moci.

[editovat] Vzdělávání

Byl zastáncem individuální výchovy a výuky soukromým vychovatelem. Zaměřuje se na výchovu mladíků z vyšší společenské vrstvy a vytváří systém tzv. výchovy gentlemana. Za základní složky výchovy považuje výchovu tělesnou, mravní a rozumovou.

• tělesná výchova - důraz klade na otužování, hygienu, správnou životosprávu, nosit by se mělo volné oblečení - odsuzuje šněrovačky, děti by měly mít dostatek pohybu na čerstvém vzduchu
• mravní výchova - důležitá je kázeň, disciplína a sebeovládání, důležitý je příklad dospělých, odsuzuje tělesné tresty - ty pouze v některých případech vzdorovitosti, na mravy špatně působí lenost
• rozumová výchova - vyšší vzdělání nepovažuje za důležité, člověk by se měl umět postarat hlavně o své záležitosti

Každý by se podle měl naučit nějakému řemeslu. Fyzickou práci bere Locke spíše jako doplněk k duševní činnosti. Chlapci z chudších rodin by měli navštěvovat školy pracovní, kde by se učili náboženství, mravům a manuální práci. Výchovou dívek se Locke nezabýval.

[editovat] Dílo

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
John Locke

Související články obsahuje Portál Filosofie

• Rozprava o lidském rozumu -základní filozofické dílo, kde zdůvodňuje politické požadavky buržoazie a vyzdvihuje zde význam přírodních věd. Snaha o smíření věd s náboženstvím.
• Dvě pojednání o vládě - Zde potírá feudální teorii o vrozených vlastnostech šlechticů. Tvrdí, že všichni jsou si rovni a veškerá moc pochází z lidu.
• Listy o snášenlivosti
• Myšlenky o výchově - vyjadřuje zde své pedagogické názory