Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| John McCain | |
|---|---|
 |
|
|
|
|
| Úřadující | |
| Přijal funkci: 3. leden 1987 |
|
| Předchůdce | Barry Goldwater |
|
|
|
| Ve funkci: 3. leden 1983 – 3. leden 1987 |
|
| Předchůdce | John Jacob Rhodes II. |
| Nástupce | John Jacob Rhodes III. |
|
|
|
| Narození | 29. srpna 1936 Coco Solo Naval Air Station  Panama |
| Politická strana | Republikánská |
| Děti | Douglas (1959), Andrew (1962), Sidney (1966), Meghan (1984), John Sidney IV "Jack" (1986), James (1988), Bridget (1991) |
| Alma mater | United States Naval Academy |
| Zaměstnání | Politik |
| Náboženství | baptista |
John Sidney McCain III. (* 29. srpna 1936, Coco Solo Naval Air Station, Panama Canal Zone, Panama) je americký republikánský politik, senátor za stát Arizona a veterán války ve Vietnamu. V roce 2008 se stal republikánským kandidátem pro prezidentské volby.
Obsah |
Narodil se v rodině amerického důstojníka Johna S. McCain, Jr. (1911 - 1981) v roce 1936 na americké vojenské základně v panamské průplavové zóně, kterou v té době kontrolovaly USA. Jeho otec i dědeček byli oba čtyřhvězdičkovými admirály amerického válečného námořnictva. Také jeho starší sestra Sandy a mladší bratr Joe také působili v různých postech námořnictva.
V roce 1951 se rodina usadila v severní Virginii a McCain vystudoval v roce 1954 episkopální střední školu v Alexandrii. V roce 1958 ukončilo americkou námořní akademii v Annapolis.
Války ve Vietnamu se účastnil od roku 1967 jako námořní letec. V červenci 1967 bylo jeho letadlo v Tonkinském zálivu ještě před vzlétnutím z paluby mateřské lodi zasaženo při neúmyslném odpálení rakety. McCain unikl z letadla chvíli před tím než jedna z bomb na palubě jeho letadlo rozmetala. Během následném požáru zahynulo 132 členů posádky, sám McCain byl šrapnely zasažen do nohy a do hrudi.[1]
V říjnu téhož roku byl sestřelen nad Hanojí. Stihl se katapultoval a se zlomenou nohou a rukou byl zajat. Propuštěn byl po více než pěti letech, když odmítl výměnu za Vietnamce zajatého armádou USA. V zajetí byl mučen a dva roky strávil na samotce, kde se pokusil spáchat sebevraždu. Po návratu do USA prošel rekonvalescenci a vrátil se do služby.
Za svou službu obdržel celkem pět vysokých amerických vojenských vyznamenání.
Po odchodu z armády vstoupil do politiky. V roce 1982 byl zvolen do Sněmovny reprezentantů a v roce 1986 byl zvolen senátorem za stát Arizona. Tuto funkci poté obhájil ve volbách v letech 1992, 1998 a 2004.
Většinou podporoval politiku republikánské administrativy prezidenta Ronalda Reagana, ale postavil se např. proti Reaganově snaze vetovat americké ekonomické sankce vůči rasistickému režimu v Jihoafrické republice. Později se např. zasazoval o vyšší zdanění cigaret spolu demokratickou administrativou prezidenta Billa Clintona.
Skandál Keating Five propukl v roce 1989 na pozadí širší úvěrové krize, která se v té době Spojených státech odehrávala, a týkal se korupce a machinací při získávání finančních příspěvků na politickou kampaň.
McCain byl spolu s dalšími čtyřmi senátory (A. Cranston, D. DeConcini, J. Glenn, D. W. Riegle) obviněn z korupce způsobené záměrně liknavou intervencí v případu banky Lincoln Savings & Loans, jejíž předseda a Charles H. Keating se dopouštěl účetních podvodů. Keating byl současně velmi blízký McCainův přítel (několikrát společně s rodinami trávili dovolenou na Bahamách) a přispěvatelem jeho politické kariéry (v letech 1984-1989 převedl na jeho účet cca 112 tisíc dolarů).
V několika setkáních, kterých se McCain a další čtyři senátoři účastnili, na ně Keating tlačil, aby zdrželi, zmírnili nebo úplně zvrátili výsledek vyšetřování. McCain měl možnost proti Keatingovi zasáhnout, ale místo toho jej začal obhajovat – napsal několik dopisů úředníkům Bílého domu a bankovním dohližitelům.[2] Banka Lincoln S&L následně zkrachovala a poté byla vykoupena státem. Tato operace stála daňové poplatky 2 miliardy dolarů (v rámci krize ostatních úvěrových bank 3,4 mld dolarů). Drtivá většina z 23 tisíc vkladatelů přišla o všechny své úspory.
Na podzim 1990 začal skandál zkoumat senátní výbor pro etiku. McCain byl výborem vyslýchán, nakonec z aféry vyšel jen s pokáráním. Jeden ze závěrů výboru pro etiku cituje, že „senátor McCain předvedl ubohý úsudek při intervenci s regulátory“. McCain se stal kritikem sponzorských darů obřích korporací politickým stranám, ale dál hájí deregulaci a mechanismy volného trhu.
V republikánských primárkách v roce 2000 se pokoušel o prezidentskou nominaci, ale byl poražen Georgem Bushem.
John McCain byl jedním z kandidátů pro prezidentské volby v roce 2008. Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani, který byl zpočátku považován za favorita primárek, se vzdal kandidatury po špatných výsledcích v prvních primárkách a stranických shromážďěních a doporučil svým voličům právě Johna McCaina. Během 5. února 2008 získal McCain výhrou v 9 státech většinu delegátů, což jej učinilo jasného favoritem primárek. Na konci února 2008 získal přes 1200 delegátů národní republikánské konvence, což mu zaručilo potřebný počet hlasů pro oficiální prezidentskou nominaci za Republikánskou stranu. Předstihl tak v tu chvíli nerozhodnuté demokraty a hlavně vyhrál poměrně nečekaně, neboť mnoho analytiků tehdy preferovalo jiné republikánské kandidáty jako byl Mitt Romney. Ostatní republikánští kandidáti postupně stáhli svou kandidaturu.
V den svých 72. narozenin, McCain oznámil, že jeho spolukandidátkou na post viceprezidentky USA bude guvernérka státu Aljaška, Sarah Palin, která by se tak stala první ženou v tomto úřadě.
McCain dlouho v průzkumech veřejného mínění ztrácel na kandidáta demokratů Baracka Obamu. Poprvé jej v průzkumech předstihl v srpnu 2008 poté, kdy spustil svojí negativní kampaň, v niž napadal svého rivala a přirovnával jej k celebritám typu Paris Hilton nebo Britney Spears.[3] Demokraté později odpověděli podobnou negativní kampaní a McCain opět v průzkumech ztrácel.
Po republikánské sjezdu počátkem září McCain získal v průzkumech veřejného mínění převahu nad svým oponentem o 4 procenta hlasu. I politologové citovaní samotným USA Today, který si průzkum objednal, ale uvedli, že podobné nárůsty v podpoře voličů bývají po sjezdech obvyklé a většinou dlouho netrvají. [4]
Od počátku října do volebního dne jsou naplánovány tři televizní celostátně vysílané debaty mezi prezidentskými kandidáty a jedna mezi kandidáty na viceprezidenta. Debaty trvají přibližně hodinu a půl; moderátor debaty vybírá různá adekvátní témata a u každého po dvouminutových úvodních slovech obou kandidátů následuje pětiminutová diskuse, většinou mezi spornými body a jejich obhajobou u toho kterého kandidáta.
Televizní debatu, která proběhla 7. října 2008, vyhrál podle bezprostředních anket mezi diváky stanic CNN a CBS demokratický kandidát Barack Obama. Duel se přitom konal za situace, kdy McCain naléhavě potřeboval zvrátit rostoucí podporu soupeře nejen na celostátní úrovni, ale i v klíčových státech, kde je souboj nejtěsnější. [5] Podle průzkum pro CNN považovalo za vítěze Obamu 54% diváků, McCaina jen 30%. V otázce ekonomické krize měl Obama dvacetiprocentní náskok. [6]
V srpnu 2008 rocker Jackson Browne zažaloval Johna McCaina za to, že využil bez dovolení ve sví kampani píseň Running on Empty z roku 1977. [7]
John McCain napsal ve spolupráci s Markem Salterem následující kníhy:
