Jonáš Záborský
Jonáš Záborský (3. února 1812, Záborie, Uhersko – 23. ledna 1876, Župčany) byl slovenský duchovní, básník, spisovatel-prozaik, dramatik, novinář a historik.
Narodil se v rodině drobného zemana. Základní školu navštěvoval v Záboří, Horném Jaseni a Záturčí v letech 1818–1821, v roce 1821 nastoupil na nižší gymnázium v Necpalech, v roce 1823 pokračoval na gymnáziu v Gemeru, v letech 1829-1832 navštěvoval evangelické lyceum v Kežmarku a nakonec své vzdělání ukončil v roce 1834 na evangelickém teologickém kolegiu v Prešově.
Působil jako kaplan v Pozdišovcích, v letech 1839–1840 studoval na univerzitě v Halle, v roce 1840 byl krátkou dobu kaplanem u M. M. Hodžy v Liptovském Mikuláši, nicméně ještě koncem roku přijal místo faráře v Rankovcích. Po požáru jeho fary i kostela přestoupil k římsko-katolícké církvi a v roce 1843 byl vysvěcen knězem.
Dostal se do sporu s Ľudovítem Štúrem a jeho kodifikací spisovné slovenštiny (která se měla formálními znaky co nejvice lišit od češtiny); odmítl také jeho národní program jako nerealistický. V letech 1843–1850 působil jako německý kaplan v Košicích. V roce 1848 byl uvězněn za přechovávání Žiadosti slovenského národa, v roce 1850 získal místo profesora řečtiny na Právnické fakultě v Košicích a v letech 1850–1853 též působil jako redaktor vládních Slovenských novin ve Vídni. Po konfliktech s bachovskou cenzurou se v roce 1853 stal farářem v Župčanech. Nakonec přijal novou podobu slovenštiny a věnoval se hlavně literární činnosti. Poslední roky života prožil osamocen (jednou byl označen i za „národného hriešnika“), zatrpknutý, plný rozporů v sobě samém i vůči okolnímu světu.
Je autorem klasicistických básnických skladeb (Žehry), satirických próz (Panslavistický farár, Faustiáda, Chruňo a Mandragora, Pompézňa), didaktických humoresek (Dva dni v Chujave), historických povídek (Blud, Svätoplukova zrada) a 34 dramat. Napsal rozsáhlou historickou práci Dejiny uhorského kráľovstva od počiatku do časov Žigmundových a mnoho dějepisných článků. Hlavním tématem jeho tvorby jsou historická fakta, detaily ze života a autobiografické prvky. Stal sa nekompromisným kritikem a analytikem, satirikem, komentátorem a kritikem romantických iluzí o životě. Po represáliích vůči slovenským institucím poslal své rukopisy roku 1875 Matici české. Matice česká Záborského rukopisy darovala Matici slovenské. Dnes jsou rukopisy Jonáše Záborského uloženy v [Slovenské národní knihovně (SNK) v Martine.
- 1836 Na Slowáků (vyšlo v časopise Zora)
- 1840 a 1866 Bájky, sbírka původních a přeložených bajek
- 1851 Žehry. Básně a dvě řeči, sbírka poezie
- 1853 Múdrosť života v chrámových řečech
- 1863 Vstúpenie Krista do Raja, náboženský epos (v rukopisu)
- Únos Lumíra
- Šuhajdovi a J. Viktorínovi
- Porady biskupské
- Slovákom na rozlučnú
- Smrť Jánošíkova
- 1864 Mroč (vyšlo v časopisu Černokňažník)
- 1864 Faustiáda, fantastická hrdinská báseň satirický román
- 1870 Panslavistický farár, autobiografická novela
- 1870 Hlovník medzi vzbúreným ľudom (vyšlo v časopisu Národnie noviny)
- 1873 Dva dni v Chujave (dve časti: Deň pekný a Deň škaredý), "novoveká povesť"
- 1914 Nálezca pokladu (vyšlo v časopisu Slovenské pohľady)
- 1930 Kulifaj
- 1935 Svätoplukova zrada, historická povídka
- Šofránkovci, satirický román (donkichotiáda)
- Blud, historická povídka
- O siedmich vojvodoch maďarských, satirická historická povídka
- Borzajovci, povídka
- Mrzutá, povídka
- Frndolína, satirická novela
- Jurát, povídka
- Násmešné listy
- Rozmluvy
- Telegramy
- Kniha džefr
- Kalendár drotára Fedora
- 1864 Arpádovci. Historická smutnohra v 4 dejstvách. (pôvodne: Rozsmiešky v rodine sv. Štefana. Uverejnená pod pseudonymom: Vojan Josifovič)
- 1865 Poslednie dni Veľkej Moravy. Historická smutnohra v 5 dejstvách.
- 1865 Bitka u Rosanoviec. Historická smutnohra vo 6 dejstvách.
- 1865 Felicián Sáh. Historická smutnohra v 3 dejstvách.
- 1865 Karol Dračský. Historická smutnohra vo 4 dejstvách.
- 1865 Alžbeta Ludiekovna. Historická smutnohra vo 3 dejstvách.
- 1866 Huňadovci. Smutnohra vo 3 dejstvách.
- 1866 Dóža. Smutnohra vo 5 dejstvách.
- 1866 Utešenič. (Martinuzzi) Smutnohra vo 5 dejstvách.
- 1866 Bátoryčka. Smutnohra vo 2 dejstvách.
- 1866 Jánošíkova večera. Činohra vo 4 dejstvách s úzadiem historickým.
- 1864 Odboj zadunajských Slovákov. Historická smutnohra vo 6 dejstvách.
- 1866 Striga. Komická činohra, s úzadiem historickým vo 3 dejtvách.
- 1866 Holub. Smutnohra vo 2 dejstvách.
- 1866 Chorvátska Helena. Smutnohra vo 5 dejstvách.
- 1866 Ztroskotanie Srbska. Smutnohra vo 3 dejstvách.
- 1866 Ďorde Čierny. Smutnohra vo 6 dejstvách.
- 1866 Ubitie Dimitrija. Predohra v 6 dejstvách.
- 1866 Ocarenie Godunova. Predohra v 4 dejstvách.
- 1866 Lžedimitrij v Poľsku. Predohra v 6 dejstvách.
- 1866 Pád Godunových. Smutnohra v 5 dejstvách.
- 1866 Prvý Lžedimitrij. Smutnohra v 6 dejstvách.
- 1866 Druhý Lžedimitrij. Smutnohra v 6 dejstvách.
- 1866 Tretí Lžedimitrij. Smutnohra v 6 dejstvách.
- 1866 Liapunovci. Smutnohra v 5 dejstvách.
- 1866 Poslední zločinci. Smutnohra v 6 dejstvách.
- 1866 Najdúch. Veselohra vo 5 dejstvách.
- 1866 Bohatý okradač. Fraška vo 2 dejstvách.
- 1866 Cudzoložník. Fraška vo 3 dejstvách.
- 1866 Pytač. Fraška vo jednom dejstviu.
- 1866 Korheľ a ožran. Fraška pre pospolitý ľud vo 5 dejstvách.
- 1866 Betlehem. Podomná hra dedinskej mládeže na vianoce, na základu výtvoru pospolitého slobodne predelaná s úmyslom, odstraniť obyčajné pri tom necudnosti, a jalovým žartom podstrčiť dačo rozumnejšieho a praktičnejšieho.
- 1867-1869 Pansláv. Fraška vo 3 dejstvách.
- Pomsta za pomstu. Veselá činohra vo 5 dejstvách. (Dej v podstate skutečný, v Moskve, na začátku 17 století.)
[editovat] Historické a publicistické práce
[editovat] Externí odkazy
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Jonáš Záborský na slovenské Wikipedii.
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
