Jonathan Swift
| Jonathan Swift |
Jonathan Swift
|
| Narození |
| Datum: |
30. listopadu 1667 |
| Místo: |
Dublin, Irsko |
| Úmrtí |
| Datum: |
19. října 1745 |
| Místo: |
Dublin, Irsko |
| Citát |
| Jak se na světě objeví jistý génius, poznáte to podle toho, že se proti němu spojí všechny hloupé hlavy. |
Jonathan Swift (30. listopadu 1667 – 19. října 1745) byl anglický spisovatel, satirik, pamfletista, básník a anglikánský kněz, autor slavného fantastického cestopisu Gulliverovy cesty.
Jonathan Swift se narodil v Dublinu anglickým rodičům. Záhy přišel o oba rodiče (otec mu zemřel dokonce před jeho narozením) a o výchvu se pak staral jeho strýc. Swift studoval na latinské škole v Kilkenny a v letech 1682-1686 absolvoval s ne příliš dobrým prospěchem dublinskou univerzitu Trinity College. Roku 1688 odjel do Londýna, aby se stal tajemníkem vynikajícího anglického státníka, předního whigistického politika, diplomata a učence sira Williama Templea, na jehož doporučení se dal vysvětit na kněze. Za svého dlouhého pobytu na Templeově venkovském sídle Moor Park získal Swift značné vzdělání a politický rozhled, poznal řadu významných osobností a sám začal psát.
Po Templeově smrti roku 1699 působil Jonathan Swift deset let jako farář v irském Laracoru u Dublinu. Roku 1702 získal na dublinské universitě Trinity College titul doktora teologie. Často také jezil na delší pobyty do Londýna, kde se díky svým politickým pamfletům stal známou osobností. Kolem roku 1710 se rozešel s whigy, u kterých nedokázal vzbudit zájem o problémy chudé irské církve, a přešel toryům, jejimž představitelům prokazoval neocenitelné služby svými politickými brožurami, pamflety a články v časopise The Examiner, který nějaký čas vedl. Ale ani jejich podpora mu nepomohla získat stálé místo v Anglii a ani se nestal biskupem, jak očekával. Byl jen roku 1713 jmenován děkanem katedrály sv. Patrika v Dublinu, kde od roku 1714 prožil zbytek svého života.
Od roku 1701 měl Swift poměr s Ester Johnsonovou, se kterou se seznámil jako její učitel za svého působení u sira Templea a která s ním žila v Irsku až do své smti roku 1728 (je to známá „Stella“, jak ji jmenoval ve svých četných dopisech). Kromě se Swift ještě blýzce stýkal s Ester Vanhomrighovou (Sfift jí dal přezdívku „Vanessa“), jenž se do něj vášnivě zamilovala, když mu bylo přes čtyřicet (jí bylo o dvacet čtyři let méně). I Vanessa šla za Swiftem do Irska, kde zemřela roku 1723, nedlouho poté co mezi Swigtem a jí došlo k roztržce vzniklé tím, že se dozvěděla o své sokyni a napsala buď jí nebo Swiftovi list, který jí děkan neodpustil.
Po „Stellině“ smrti se začal Swift čím dál tím více stranit veřejnosti i svých přátel a žil nakonec v úplné odloučenosti. Poslední jeho léta byla poznamenána vleklou chorobou, kdy ztratil sluch a schopnost řeči, a nakonec šílenstvím.
Projekt
Wikisource obsahuje související původní anglický text:
- Ode to the Athenian Society (1692, Óda na athénskou společnost), první Swiftovo vydané dílo,
- The Battle of Books (1704, Bitva knih), satirický pamflet vzniklý jako příspěvek k polemice sira Templea o hodnotě klasických knih proti moderním. V alegorickém prostředí Královské knihovny se odehrává souboj mezi knihami obou skupin. Spor není sice rozhodnut, ale Swiftovy sympatie jsou na straně klasiků.
- A Tale of A Tub (1704, Pohádka o kádi), česky 1911, alegorická próza, která je ostrou kritikou na rozdělení křesťanů do tří církví (anglikánství, katolictvía protestanství) na církevní dogmatismus.
- The Journal to Stella (Deník psaný Stelle, psáno 1710–1713, vydáno 1766), šedesát pět dopisů, které Swift adresoval své důvěrné přítelkyni Ester Johnsonové. Česky byly vydány úryvky roku 1953 a 1967.
- Argument against Abolishing Christianity (1711, Rozprava o zrušení křesťanství v Anglii), česky roku 1953.
- The Conduct of the Allies in teh Present War (1711, Chování spojenců v současné válce), ostrý pamflet proti britské účasti ve válce o španělské dědictví.
- Conduct Of The Allies (1711, Průvodce pro cizince), politický pamflet kritizující vládu whigů pro její neschopnost ukončit válku s Francií.
- Cadenus and Vanessa (1713, Cadenus a Vanessa), báseň připomínající vzájemný vztah Swifta a Ester Vanhomrighové (Cadenus je přesmyčka latinského slova decanus, tedy děkan)
- Proposal for the Universal Use of Irish Manufacture (1720, Návrh na všeobecné využití irských manufaktur), zde autor vyzývá k bojkotu dovozu anglických látek do Irska.
- Drapier's Letters (1724-1725, Pláteníkovy listy), pět anonymně vydaných listů, které ostře napadly pokus vnutit Irsku znehodnocenou měnu a volaly po stejné svobodě jak pro Iry, tak pro Angličany. Česky byl roku 1953 a 1967 vydán jen Čtvrtý pláteníkův list.
- Gulliver's Travels (1726, rozšířeno 1735, Gulliverovy cesty), nejslavnější Sfiwtovo dílo, fantastický cestopis napsaný jako syntéza parodie na dobrodružné příběhy z cest a satiry na lidskou společnost, v němž hlavní hrdina, lodní lékař a později kapitán Lemuel Gulliver, vypráví o neuvěřitelných dobrodružstvích, která prožil u liliputánských trpaslíků, brobdingnackých obrů, hvězdářů na létajícím ostrově Laputa a následně u moudrých koní Hvajninimů. V podtextu knihy jsou satiricky zobrazeny a kritizovány poměry na anglickém královském dvoře v době panování Jiřího I., šarvátky anglických politických stran toryů a whigů a dlouholeté nepřátelství Angličanů a Francouzů. Kniha tak přerůstá v antiutopii zpochybňující moderní racionalitu, civilizaci i představy o nutném pokroku a nadřazeném postavení lidstva v přírodě. Česky bylo dílo poprvé vydáno roku 1852 a od té doby existuje několik desítek českých vydání v různých překladech.
- The Present Miserable State of Ireland (1727, Nynější zuboženost Irska), česky roku 1967.
- A Short Wiew of the State of Ireland (1728, Krátký přehled o tom, jak to s Irskem vypadá), česky roku 1967.
- On the Death of Mrs. Johnson (1928, česky s názvem Jaká byla Stella roku 1953 a 1967), nedokončený fragment vzpomínek na důvěrnou přítelkyni Ester Johnsonovou.
- A Modest Proposal: For Preventing the Children of Poor People in Ireland from Being a Burden to Their Parents or Country, and for Making Them Beneficial to the Public (1729, Skromný návrh, jak předejíti, aby děti irských chuďasů nebyly břemenem svým rodičům i zemi, a jak je udělat prospěšnými pro veřejnost), vrcholný Swiftův satirický pamflet, ve kterém navrhuje, aby děti chudých sloužily jako lahodná potrava pro bohaté. Metafora kanibalismu je zde sarkasmem pranýřujícím bezmezné vykořisťování Irska Angličany. Česky byl pamflet vydán roku 1930, 1953 a 1967.
- On the Death of Dr. Swift (1731, Verše na vlastní smrt), humoristické verše, česky roku 1953 a 1967.
- Gulliwerovy cesty, Václav Hess, Praha 1852, přeložil Karel Pichler, vydání obsahuje dva díly (Cesta do Liliputu a Cesta do Brobdinknaku).
- Gulliverovy cesty do Liliputu a Brobdignaku, Theodor Mourek, Praha 1875, vypravuje Josef Vojtěch Houška,
- Všudybylovy cesty a dobrodružství v zemi trpaslíků a obrů, B. Stýblo, Praha 1882, vypravuje František Jaroslav Peřina,
- Gulliverovy cesty do země trpaslíků a do země obrů, I.L. Kober, Praha 1900, vypravuje H. Senický, znovu 1926
- Gulliverovy cesty, Šimáček, Praha 1905-1906, vypravuje Bohumil Klika, vydání obsahuje tři díly (Do Liliputu, Do Brobdénňaku a Do země Hujhnhnmů),
- Gulliverovy cesty, Jan Otto, Praha 1910-1911, přeložil Zdeněk Franta, vydání obsahuje všechny čtyři díly (Cesta do Liliputu, Cesta do Brodbingnabu, Cesta do Lapaty, Balnibarby, Luggnaggu, Glubbdubdribbu a Japanu a Cesta do země Hujhnhnmů), znovu 1925.
- Gullivera cestování do mnohých a vzdálených končin světa, Alois Hynek, Praha 1914, přeložil Jan Váňa, znovu 1920 a 1930.
- Cesty k rozličným vzdáleným národům světa ve čtyřech dílech od Lemuela Gulivera, Ladislav Kuncíř, Praha 1929, přeložil Ladislav Vymětal,
- Gulliverovy cesty, Družstevní práce, Praha 1931, přeložil Aloys Skoumal,
- Guliverovy cesty k různým národům světa, Gustav Voleský, Praha 1936, vypravuje B. Hloušková,
- Gulliverovy cesty do země trpaslíků a do země obrů, Vojtěch Šeba, Praha 1937, vypravuje Karel Hermann,
- Guliverovy cesty, Státní nakladatelství, Praha 1946, vypravuje Arnošt Ondrůj,
- Gulliverovy cesty, František Novák, Praha 1947, přeložil František Marek-Müller,
- Gulliverovy cesty, SNDK, Praha 1951, přeložil Aloys Skoumal, znovu 1953, 1955, 1960 a 1965.
- Gulliverovy cesty, SNKLHU, Praha 1958, přeložil Aloys Skoumal, znovu SNKLU 1963 a Odeon 1968.
- Gulliverovy cesty, Albatros, Praha 1970, přeložil Aloys Skoumal, znovu 1975, 1985, 1990 a 2004.
- Gulliverovy cesty, Aventinum, Praha 1997, vypravuje Vratislav Šťovíček, znovu 1999,
- Gulliverovy cesty, Slovart Print, Bratislava 2006-2007, vypravěč neuveden, vydání obsahuje dva díly (Gulliver na Liliputu a Gulliver mezi obry).
[editovat] Ostatní vydání
- Pohádka o kádi, K. St. Sokol, Praha 1911, přeložil V. Čeněk,
- Skromný návrh důstojného Jonathana Swifta, Arnošt Vaněček, Praha 1930, přeložil Aloys Skoumal,
- Výbor z díla, SNKLHU, Praha 1953, výbor uspořádal a přeložil Aloys Skoumal, obsahuje Gulliverovy cesty, Invektivy, Pamflety, Deník (úryvky), Dopisy, Sentence a Verše na vlastní smrt.
- Zakletý duch, Odeon, Praha 1967, výbor z invektiv, pamfletů, dopisů, deníků a bagatel uspořádal a přeložil Aloys Skoumal.
[editovat] Externí odkazy
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
