Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Tento článek z oblasti historie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Joséphine de Beauharnais jr., také královna Josefina, celým jménem Joséphine Maximilienne Eugénie Napoléonne (14. března 1807 Milán - 7.června 1876 Stockholm) byla královna Švédska a Norska (1844-1859), vnučka francouzské císařovny Josephine de Beauharnais.
Byla nejstarší dcerou francouzského napoleonského generála Evžena de Beauharnais, vicekrále Itálie, vévody z Leuchtenbergu a Augusty Bavorské, dcery krále bavorského Maxmiliana I.
Manželka korunního prince a pozdějšího švédského a norského krále Oskara I.
Obsah |
Josephine se narodila v Miláně jako dcera italského místokrále, adoptivního syna císaře Napoleona I. Eugéne de Beauharnais a princezny Augusty Bavorské. Obdržela titul princezny z Bologně a od r.1813 vévodkyně z Galliery. Roku 1814 se rodina musela přestěhovat do Mnichova, kde bavorský král Maxmilian I. udělil Eugénovi titul vévody z Leuchtenburgu a r.1817 se Eugén stal knížetem z Eichstättu. Josephine se dostalo dobrého vzdělání - studovala aritmetiku, historii, geografii a astronomii. Zároveň se učila německy, italsky a anglicky. Základům filozofie ji vyučoval slavný filozof Schelling. Vyrůstala v Itálii a v Bavorsku, ale její rodnou řečí a řečí, ve které se mluvilo v rodině, byla francouzština. 24. března 1821 byla konfirmována v katolické církvi.
Švédský král Karl Johan XIV., bývalý francouzský napoleonský maršál Bernadotte r.1821 rozhodl, že se jeho syn, korunní princ Oskar ožení. Chtěl pro něj manželku ze starého knížecího nebo královského evropského rodu. Měl vyhlédnuté princezny dánské nebo princeznu holandskou, ale zasáhla Oskarova matka Désirée. Ač královna, nežila ve Švédsku a znala rodinu Josephine. Prosadila, aby se Oscarovou ženou stala právě Josephine von Leuchtenburg. 23.srpna 1822 se Oskar v Eichstattu potkal se svou 15-tiletou nevěstou. Oskarovi se dívka líbila, náklonnost byla oboustranná. Vrátil se do Švédska a oznámil otci, že Josephine se stane jeho ženou. Začala jednání o svatbě. Jediným problémem bylo, že Josephine byla katolička a Oskar protestant. 23. května 1823 proběhla svatba v zastoupení (Oskara zastoupil bratrance Josephine Karel Bavorský). Poté se Josephine spolu s dvorními dámami hraběnkou Tascher de la Pagerie, baronkou Wurms a přítelkyní z dětství Bertou Zück chystala k cestě do Švédska. V Lübecku společně s královnou Desiderií, která nebyla ve Švédsku 12 let, nastoupila na loď. Ve Vaxholmu je čekal korunní princ Oskar a 13. června 1824 všichni vjeli do Stockholmu . V zámečku Haga lott navštívila princeznu Sofii Albertinu, sestru bývalého krále Karla XIII. 19. června 1824 proběhla v katolické katedrále Storkyrkan slavnostní mše, následoval večer v Královském divadle, kde na počest princenzny dávali operu Mozartovu operu Titus a jiné skladby.
3. května 1826 se následnickému páru narodilo první dítě - syn Karl Ludvig Eugen, pozdější král Karel XV. (zemř. 18.září 1872, král Švédska a Norska). Josephine chtěla zajistit svým dětem nejlepší vzdělání - Karla vyučoval filozof a profesor univerzity v Uppsale Christopher Jacob a norský učitel Otto Aubert. Především Aubert seznámil Karla s monoha vědními disciplínami a seznámil ho s filozofií Schlegela. Dále se narodil „zpívající princ“ Gustaf (Frans Gustaf Oscar) (nar. 18. června 1827, zemř. 24.září 1862) princ švédský a norský, vévoda z Upplandu). Gustaf zdědil hudební talent svého otce a stal se z něj výborný zpěvák a pianista. Pod pseudonymem G°°°° psal hudební skladby. Třetí syn a budoucí král švédský a norský Oscar II. (Oscar Fredrik) se narodil 21. ledna 1829, (zemř. 8. prosince 1907). Také vystudoval universitu v Uppsale, stal se z něj velmi oblíbený a osvícený panovník. Dcera Eugenie (Charlotta Eugenia Augusta Amalia Albertina) přišla na svět 24. dubna 1830, (zemř. 24. března 1889, princezna švédská). Byla velmi muzikální, skládala hudební díla a zpívala, zajímala se o umění, především sochařství a malbu. Posledním potomkem byl August (Nikolaus August) (nar. 24.srpna 1831, zemř. 4. března 1873), princ švédský a norský, vévoda z Dalarny, budoucí armádní generál.
Roku 1844, po smrti krále Karla XIV.Johana nastoupil na trůn Oskar I.. Josephine byla korunována královnou švédskou a norskou. Svému muži byla oporou a občas zasahovala i do politiky, například ve válce se Šlesvickem-Holštýnskem, kde se Švédsko postavilo na stranu Dánska proti Šlesvicku-Holštýnsku, Prusku a Rakousku. 8.července 1857 Oskar I umírá a na trůn nastupuje jeho syn Karl Ludvig Eugen jako král švédský a norský Karel XV.
Na doporučení lékařů začala Josephine navštěvovat lázně. Poprvé byla v Bad Kissingen r. 1844. V Mnichově navštívila svou rodinu, ale urychleně se vrátila do Kristianie, kde její syn Gustaf (Frans Gustaf Oscar) onemocněl tyfem. Z několik dní po příjezdu matky Gustaf umírá. 1872 odjíždí do Portugalska navštívit svou sestru Amelii, manželku brazilského krále Pedra I. Přijímá pozvání španělského krále Amadea Ia navštěvuje ho v El Escorialu. Odpočívá na Madeiře u své neteře Marie Amálie. Navštíví Lurdy a jede k rodině do Mnichova. Dostává telegram, že 18. září 1872 zemřel král Karel XV. Josephine tak přichází o druhého syna. 1875 přijíždí do Říma, kde ji hostí italský král Victor Emannuel II. Soukromou audienci jí poskytne papež Pius IX., se kterým je od r.1850 v písemném kontaktu. Pak navštíví Milano a Bolognu, kde jí kdysi Napoleon udělil titul princezny z Bologny. V Bavorsku u jezera Tegernsee pobývá u svého bratrance Karla Bavorského. V Salzburgu se setkává s francouzskou ex-císařovnou Eugénií, manželkou Napoleona III.
Rok 1876 už se Josephine necítí dobře a připravuje se na odchod ze života. Nechá sepsat závěť, kdy po sobě zanechává jako dědictví 9,5 milionu švédských korun. 7.června v půl čtvrté ráno bývalá královna švédská a a norská Josefina umírá. Je pohřbena v nové královské „bernadottské“ hrobce v chrámu Riddarholmskyrkan ve Stockholmu.
