Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Josef Škvorecký (* 27. září 1924 v Náchodě) je český spisovatel-prozaik, esejista, překladatel a exilový nakladatel, spolu s manželkou Zdenou Salivarovou zakladatel exilového nakladatelství '68 Publishers v Torontu. Patří k nejvýznamnějším českým poválečným prozaikům.
Užíval pseudonymy a šifry: J. Mnata, Errol, Josef Pepýt, Josef Vala, Vladimíra (občas Vlastimila), Burke, Mary Novak, J.Š. a Josef Benda.
Obsah |
Dětství prožil v Náchodě, kde jeho otec byl bankovním úředníkem, který se angažoval i jako náčelník místní sokolské organizace a jako správce sokolského kina.
Po maturitě na gymnáziu v Náchodě 1943 pracoval „totálně nasazen“ jako pomocný dělník v náchodské továrně Mettalbauwerke Zimmermann und Schling a později v Novém Městě nad Metují, koncem války pak ještě v přádelně firmy Bartoň v Náchodě.
Na univerzitu mohl nastoupit až po skončení války, kdy byly vysoké školy zase otevřeny. Nejprve krátce studoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pak 1946 přestoupil na filozofickou fakultu – obor angličtina a filosofie, kterou absolvoval v roce 1949.
Na umístěnku působil jako učitel na středních školách v Broumově a Polici nad Metují a Vyšší sociální škole v Hořicích v Podkrkonoší.
Roku 1951 získal doktorát (prací Thomas Paine a jeho vztah k dnešku) a nastoupil dvouletou vojenskou službu.
Po návratu z ní 1953 nastoupil jako redaktor angloamerické redakce Státního nakladatelství krásné literatury (SNKLU, pozdější Odeon).
V roce 1956 nastoupil jako redaktor dvouměsíčníku Světová literatura, v letech 1957-58 jako zástupce šéfredaktora. Po politickém skandálu následujícím vydání jeho prvního románu Zbabělci roku 1958 musel redakci opustit, ale mohl se vrátit do angloamerického oddělení SNKLU.
V roce 1958 se oženil se svou přítelkyní Zdenou Salivarovou.
Spisovatelem z povolání (čs. specialita, jako i jiných satelitů SSSR a SSSR samotného) se stal roku 1963.
V lednu 1969 se stal předsedou redakční rady měsíčníku Plamen. Ještě v témže roce odjel do USA, tam nejprve přednášel na Cornell University, Ithaca (New York), v létě absolvoval stipendijní pobyt v Berkeley University (Kalifornie).
Po zastavení příprav vydání knihy Tankový prapor v Československu se Škvorečtí rozhodli zůstat v exilu a usadili se v Torontu, kde byla Škvoreckému nabídnuta profesura. V letech 1969-1990 na tamější univerzitě vyučoval – vedl kurz současného českého divadla a filmu, kurzy anglické a americké literatury a od roku 1970 kurzy tvůrčího psaní, na Graduate Centre for Study of Drama torontské univerzity také vyučoval dějiny a teorii filmu. Od sedmdesátých let pohostinsky přednášel na mnoha severoamerických univerzitách.
V roce 1971 Salivarová a Škvorecký založili nakladatelství '68 Publishers, které se zařadilo mezi přední československá, nejen exilová, nakladatelství. V něm do počátku 90. let vydávali české exilové autory a v Československu zakázaná díla (do 1993 vyšlo celkem 227 titulů).
V roce 1978 byl(i) zbaven(i) československého občanství.
Dílo Josefa Škvoreckého je přeloženo do mnoha jazyků, od konce 70. let se těší značného ohlasu zejména v Severní Americe.
V roce 1980 byla na Oklahomské univerzitě Josefu Škvoreckému udělena Neustadtská mezinárodní cena za literaturu. Roku 1990 byl společně se Zdenou Salivarovou poctěn Řádem bílého lva za zásluhy o českou literaturu ve světě.
Manželé Škvorečtí v Torontu žijí dodnes, po listopadu 1989 mohli začít navštěvovat svou rodnou zemi, v posledních letech mj. i tráví zimy na Floridě.
škola od roku 2007 uděluje:
Do literatury vstoupil poezií s prvky civilismu a povídkami. Ohlas však vzbudili až Zbabělci, první část pentalogie s autorovým alter-egem Dannym Smiřickým coby hlavní postavou. Tato je nejvýraznější Škvoreckého literární počin – podává ucelené svědectví o české společnosti od 2. světové války po autorovy zkušenosti z exilu (další části: Tankový prapor, Prima sezóna a Příběh inženýra lidských duší).
Významná je i Škvoreckého překladatelská činnost. Překládal a doslovy opatřoval díla předních moderních amerických autorů – Chandlera, Hemingwaye, Faulknera, Lewise, Jamese aj.
První články Škvoreckému vyšly 1945 v „kulturním oběžníku“ SČM Slovo má mladý severovýchod, od 1955 pak v mnoha dalších časopisech – Host do domu, Krásná literatura, Literární noviny, Klub čtenářů, Květen (úryvek ze Zbabělců), Plamen (na pokračování Nápady čtenáře detektivek, kapitoly z Tankového praporu), Červený květ (Ostrava, na pokračování Bassaxofon), Kultura, Slovenské pohłady (Bratislava), Kulturní tvorba, Repertoár malé scény, Taneční hudba a jazz, Divadelní noviny, Knižní kultura, Květy, My, Sešity pro mladou literaturu, Trn, Orientace, Literární listy, Listy (Dopisy z Kanady a Dopisy z Ameriky, 1969), Svět práce (pokračování Dopisů z Kanady a Dopisů z Ameriky, 1969-70), a další. Ve Světové literatuře překlady, medailony a recenze s ukázkami z angloamerické literatury, a od 1961 rozsáhlejší eseje.
Od 1970 psal prózy, kritiky a eseje do exilových periodik: Listy (Řím), Nový domov (Scarborough, Kanada), Proměny (New York), Svědectví (Paříž), Telegram (Edmonton), Zpravodaj (Curych) a dalších. Byl členem redakční rady dvouměsíčníku Západ (Ottawa).
Z jinojazyčných periodik publikoval v Toronto Star, World Literature (Oklahoma), Canadian Forum (Toronto), Index of Censorship (Londýn), Canadian Fiction Magazine (Ottawa), The New Republic (New York), Canadian Literature, New York Times Book Review, The Idler, New York Review of Books, Globe and Mail (Toronto) a dalších.
Od 1990 publikoval v českých Lidových novinách, Literárních novinách, Respektu, Divadelních novinách, Kritickém sborníku, Iluminaci, Revolver Revui a dalších.
Jeho odborné texty o angloamerické literatuře byly zařazeny do strojopisného sborníku Život je všude (1956, editor J. Kolář, J. Hiršal pod pseudonymem Josef Pepýt) a do samizdatových sborníků Jakémusi Alexandru K. (Petlice 1979) a Hlasy nad rukopisem Českého snáře (1981).
Pod titulem Nápady jednoho z publika byly vydány jeho příspěvky z Divadelních novin (1967-1968). v roce 1955 napsal společně s Lubomírem Dorůžkou a L. Švábem pro soubor Pražský dixieland zájezdovou revui Opravdu blues.
Od 1962 účinkoval v text-appealech v pražské Redutě a v divadle Paravan texty Ze života lepší společnosti a Ze života socialistické společnosti, podle nich vznikla také inscenace Střídání stráží v K. divadla Večerní Brno. (1966, režie E. Sokolovský). Báseň Nezoufejte! uvedla pražská Viola v režii Evalda Schorma. Prózy Eine kleine Jazzmusik, Beobop Richarda Kambaly, Dobře prověřená Lizetka a Píseň zapomenutých let inspirovaly pořad Hořkej jazz v Divadle S.K. Neumanna (1990, režie K. Urbánek). Divadelní adaptace Mirákl pro studentské divadlo Disk (1991, dramatizace J. Hanč A P. Hruška).
1965-68 moderoval Škvorecký společně s L. Dorůžkou rozhlasovou hitparádu Šest na lenošce.
Napsal předmluvy, poznámky či doslovy ke knihám vydavatelství '68 Publishers a Poezie mimo domov. V české redakci rozhlasové stanice Hlas Ameriky recenzoval novinky beletristické a politické literatury vydané v angličtině.
Je také autorem anglicky psané hry The new men and women (kanadské stanice CBC 1977, SRN 1978).
Podle jeho próz či námětů vzniklo mnoho scénářů k filmům, jako Farářův konec (1968, režie Evald Schorm), Zločin v šantánu (spolupráce na scénáři Jiří Suchý, režie Jiří Menzel), Flirt se slečnou stříbrnou (scenář se Zdeňkem Mahlerem, režie V. Gajer), Tankový prapor (scénář R. John, režie Vít Olmer).
Pro Československou, po roce 1993 Českou, televizi napsal středometrážní Revui pro banjo (1963 režie: Zdeněk Podskalský), seriál Vědecké metody poručíka Borůvky (1967, r. P. Blumenfeld) a inscenaci Poe a vražda krásné dívky (1996, r. V. Polesný).
V roce 1990 se Škvorecký přihlásil ke spoluautorství knih vydaných pod jménem Jana Zábrany: Vražda pro štěstí, Vražda se zárukou, Vražda v zastoupení, Táňa a dva pistolníci a k autorství překladu knihy W. Milera, Prezydent krokadýlů.
Pod pseudonymem Josef Benda napsal společně s L. Dorůžkou libreto pro Český rozhlas k operetě Zmatek kolem Lydie.
 |
Související články obsahuje: Portál Literatura |
