Josef Fanta

Průčelí hlavního nádraží v Praze

Josef Fanta (7. prosince 1856 Sudoměřice u Tábora – 20. června 1954 Praha) byl český architekt, návrhář nábytku, malíř, autor mnoha publikací (např. O svérázu krojovém a bytovém), věnoval se ochraně památek a byl významným mecenášem. Jeden z nejvýznamnějších představitelů české secesní architektury.

Po studiích se Josef Fanta stal asistentem Josefa Zítka (svého profesora a architekta, autora např. Národního divadla, Rudolfina) při stavbě Národního divadla. Fanta při této stavbě mimo jiné vytvořil novorenesanční lampu, která dodnes stojí před Národním divadlem. Poté působil jako asistent na České technice a profesor na ČVUT. Od roku 1918 byl členem České akademie věd a umění.

Autorsky se podílel mj. na stavbách Hlávkových kolejí, haly Hlavního nádraží v Praze, budov ondřejovské observatoře, domu Hlahol v Praze či Mohyly míru (památník bitvy u Slavkova). Zabýval se také rekonstrukcemi památek (kostel sv. Václava na Zderaze a Slavína na Vyšehradě) a návrhy náhrobků, architektonických sgrafit, výzdoby interiérů a uměleckoprůmyslových děl. Je považován za tvůrce secesní architektury a navazoval v ní na českou novorenesanční tradici 19. století.

[editovat] Dílo

Původní hala nádraží, dnes Fantova kavárna

[editovat] Architektonické

• Hlávkovy studentské koleje, Praha (1903)
• Ondřejovská observatoř (2 kopule a Fryčova vila)
• Nádraží Františka Josefa (dnes Hlavní nádraží) Praha (1901–1909)
• Mohyla míru na návrší u obce Prace u Brna (1912)
• Budova Ministerstva průmyslu a obchodu Praha (1932)
• Vila Kouřimka, Poděbrady
• Obereignerova vila, Poděbrady

[editovat] Literární

• O svérázu krojovém a bytovém (1895)

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Josef Fanta

Tento biografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.