Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Josef Gočár

Josef Gočár
Narození 13. březen 1880
Semín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 10. září 1945 (ve věku 65 let)
Jičín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Vzdělání AVU
Alma mater Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání architekt, vysokoškolský pedagog
Hnutí kubismus, funkcionalismus
Významná díla Dům U Černé Matky Boží
Lázeňský dům v Bohdanči
Gymnázium J. K. Tyla v Hradci Králové
Kostel svatého Václava v Praze-Vršovicích
Ovlivněný Jan Kotěra
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Gočár (13. března 1880, Semín[1]10. září 1945, Jičín) byl český architekt. Jeho díla především z kubistickéhofunkcionalistického období patří k vrcholům české moderní architektury. Vysoce oceňován je také jeho podíl na urbanistických koncepcích některých měst, zejména Hradce Králové a Pardubic.

Život[editovat | editovat zdroj]

Legiobanka v rondokubistickém slohu (Praha)

Narodil se v roce 1880 v Semíně v rodině pivovarského sládka Aloise Gočára[p 1] a manželky Anny, rozené Hüttlové.[1] V roce 1891 se rodina přestěhovala do Bohdanče. Od roku 1892 studoval na nižší reálce v Pardubicích; v roce 1902 pak na Umělecko-průmyslové škole v Praze, nejprve mimořádně v ateliéru Jana Kotěry a později jako řádný žák jeho speciální školy.

Byl ženat s Marií Chladovou (1899–??), dcerou pardubického sládka. Manželé Gočárovi měli syna Jiřího, pozdějšího architekta.[2][3]

Josef Gočár zemřel v Jičíně, je pochován na vyšehradském Slavíně.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Rané období[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1905 začal s prvními projekty (sgrafitové domy v Hradci Králové). Po ukončení studia pracoval v Kotěrově ateliéru. V roce 1908 z něj vystoupil a osamostatnil se. Stal se také členem Sdružení architektů. Jako jeho první samostatné dílo je označována Červená vila Josefa Binka v Krucemburku (1908–1909).[4] V letech 19091910 realizoval první větší projekty: schodiště u kostela P. Marie v Hradci Králové (stavba z armovaného betonu, spojnice náměstí s obvodní komunikací pod hradbami) a obchodní dům Wenke v Jaroměři. Z roku 1910 je rovněž železobetonová stavba vodojemu v Lázních Bohdaneč.

V letech 19091910 vznikla rovněž významná stavba v Pardubicích – areál Winternitzových automatických mlýnů v malebném místě na pravém břehu řeky Chrudimky.[5] Tento areál je doposud zachován a tvoří zde významnou dominantu.

Kubismus[editovat | editovat zdroj]

V následujících letech vytvořil nejvýznamnější díla své kubistické epochy: Dům U Černé Matky Boží v Praze a Lázeňský dům-Gočárův pavilon v Lázních Bohdaneč.

V období 19161919 sloužil v armádě.

Ve dvacátých letech začalo období tzv. rondokubismu a v této době vznikly další významné stavby. V letech 19211923 byla realizována stavba budovy Legiobanky v Praze Na Poříčí. Budova je pojatá jako těžká pětiosá palladiánská architektura s gutfreundovským reliéfem přes celou šířku překladu a parapetu, který je podepřený na obou koncích i nad vstupem plastikami Jana Štursy.

Urbanismus v Hradci Králové[editovat | editovat zdroj]

Lázeňský pavilon v Bohdanči
Budova Automatických mlýnů v Pardubicích

Na počátku dvacátých let začal rovněž intenzivně pracovat v Hradci Králové. Gočár zde postupně zpracoval územní plán města, vytvořil regulační plán nábřeží, výstavbu v Labské kotlině, školní bloky (Gymnázium J. K. Tyla), střed města (dnešní Ulrichovo náměstí). Plány výstavby zahrnovaly rovněž systém vnějšího dopravního okruhu s radiálami směřujícími do centra města, mezi nimiž se střídají obytné čtvrti s plochami zeleně.

V roce 1924 byl jmenován po Kotěrově smrti profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, v roce 1928 byl zvolen rektorem této školy, funkci zastával do roku 1932.

Funkcionalismus[editovat | editovat zdroj]

V letech 19271928 probíhaly práce na kostele sv. Václava v Praze-Vršovicích (náměstí Svatopluka Čecha), jedné z nejpozoruhodnějších funkcionalistických staveb.

Na konci dvacátých let začalo období konstruktivismu a Gočár pokračoval ve výstavbě v Hradci Králové. V letech 19271932 byla stavěna budova Ředitelství státních drah – železobetonová konstruktivistická budova s výplňovým zdivem.

Gočárova práce v Hradci Králové vrcholila v letech 19311936 návrhem a realizací budovy Okresního a finančního úřadu.

Do období funkcionalismu patří i největší Gočárova práce pro Pardubice – projekt Grandhotelu a Okresního domu, který byl realizován v letech 19271931. Multifunkční, čtyřpatrový funkcionalistický palác, zabírající velkou plochu západní strany dnešního náměstí Republiky, měl několik společenských sálů, kavárnu, bar, hotelové prostory, kanceláře a v suterénu kino. Část fasády byla tehdy moderním způsobem obložena modrošedými skleněnými destičkami – opaxity, kavárna byla umístěna do nárožního půlkruhového proskleného arkýře. Počátkem 90. let přestal tento komplex sloužit svým účelům, stavba několik let chátrala a poté byla přestavěna na obchodní centrum.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Sepulkrální architektura[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Rodina otce pocházela dle matričního zápisu ze Slovenska.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených Semín, 1856-1897, snímek 191, záznam o narození a křtu
  2. Soupis pražských obyvatel: Gočár Josef
  3. Architektura na severu Čech: Jiří Gočár
  4. Jan Sedlák (ed.) a kol., Slavné vily kraje Vysočina, FOIBOS, Praha 2008
  5. http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=1&id=91
  6. ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. S. 253–254. 
  7. VEVERKA, Přemysl. Slavné pražské vily. 1.. vyd. Praha: Foibos : Národní technické muzeum, 2004. Dostupné online. ISBN 80-7037-128-5. 
  8. Základní škola Palachova [online]. Ústí Aussig – architektura na severu Čech [cit. 2008-11-22]. Kapitola Karta stavby. Dostupné online. 
  9. BŘEZINOVÁ, Drahomíra; RŮŽIČKOVÁ, Jana; DUDÍKOVÁ SHULMANNOVÁ, Barbora. Pražská sepulkrální architektura Josefa Gočára v kontextu doby. Za starou Prahu : Věstník Klubu za Starou Prahu. 2012, roč. LII (XIII), čís. 2, s. 38-43. Dostupné online [cit. 2015-12-31]. ISSN 1213-4228. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předseda SVU Mánes
Předchůdce:
Otakar Novotný
1932-1937
Josef Gočár
Nástupce:
Václav Špála

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Gočár&oldid=16108561
Stránka byla naposledy upravena 23. 5. 2018 v 21:11. Editovat celý článek Josef Gočár.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy