Josef Kostohryz

Josef Kostohryz (25. prosince 1907 Křenovice – 24. května 1987 Praha), byl český spisovatel a překladatel.

Po maturitě (1927), studoval filozofii, češtinu a francouzštinu na filosofické fakultě UK. Po vystudování složil zkoušku pro učitele na střední škole (1934). Poté odjel na stipendium do Itálie, kde byl lektor češtiny v Ústavu pro východní Evropu v Římě.

Po návratu (1936) začal učit na gymnasiu v Praze, kde učil až do roku 1945. Poté pracoval na ministerstvu informací a od roku 1949 byl vedoucí administrativy Národní galerie v Praze, tuto funkci vykonával až do svého zatčení (1951). O rok později byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu za velezradu na doživotí, propuštěn byl až roku 1963, rehabilitován v r. 1990.

Po svém propuštění se živil jako překladatel.

Od roku 1927 přispíval do řady periodik, např Studentský časopis, Lidové noviny, Řád, Lumír, Rozhledy po literatuře a umění, Obnova, Host do domu, Katolické noviny, atd.

[editovat] Dílo

[editovat] Poezie

• Prameny ústí, 1934
• Rekviem, 1944
• Ať zkamení, 1946
• Jednorožec mizí, 1969
• Přísný obraz, 1970
• Eumenidy, 1981 (Mnichov)
• Melancholie, 1991
• Strmá nenaděj, 1987 samizdat, 1994 výbor z díla

[editovat] Ostatní tvorba

• Paraple paní Černé, 1975 pod jménem Zdena Hadrbolcová, jedná se o detektivní román.

Kromě vlastní tvorby překládal z francouzštiny, italštiny, angličtiny, polštiny, španělštiny a němčiny

[editovat] Odkazy

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Josef Kostohryz

• Seznam českých spisovatelů