Josef Mysliveček

Josef Mysliveček

Josef Mysliveček (9. března 1737, Praha - 4. února 1781, Řím) byl významný český hudební skladatel období klasicismu.

Narodil se v Sovových mlýnech č.p.503, na Kampě v Praze. Otec byl mlynář a člen sboru zemských přísežných mlynářů.

Hudbu studoval v Praze u Josefa Segera a v Itálii, kam natrvalo odešel r.1763, u Giovanniho Battisty Pescettiho. Jako skladatel prožil závratnou kariéru. Složil téměř 30 oper, 10 oratorií, řadu symfonií, koncertů, overtur a množství komorní a chrámové hudby. Byl nazýván „božským Čechem“ (Il divino Boemo). Řada děl se nedochovala nebo dosud nebyla objevena. Rukopisy jsou rozšířeny po celém světě v různých archivech i v soukromých sbírkách (Rusko, Rakousko, Itálie, Německo, Dánsko, Francie, Belgie, státy bývalé Jugoslávie, Portugalsko, Holandsko, Polsko, Maďarsko). Proto dosud není k dispozici úplný katalog díla.

Když přijel W. A. Mozart do Prahy, Myslivečkovo dílo ho absolutně uchvátilo. Tehdy přišel Myslivečkovi po skončení jeho koncertu upřímně pogratulovat a stali se velkými přáteli. I díky němu se Mozart rád a často vracel do Prahy.

Zlom v kariéře a Myslivečkův pád na dno společnosti přinesl rok 1777, na jehož počátku se při cestě do Mnichova (na pozvání bavorského vévody Maxmiliána) převrhl s Myslivečkem kočár. Do utržené rány se dostala infekce, skladatel strávil rok v nemocnici a na jaře 1778 z ní vyšel se znetvořeným obličejem. Některé prameny naznačují i venerickou chorobu.

Zemřel zcela chudý a osamělý v Římě.

Josef Mysliveček byl synem Matěje Myslivečka +1749, mlynáře na Dubovém mlýně v Šáreckém údolí v Praze a dědičným nájemcem mlýnu na Novotného lávce čp. 201/1 v Praze - dodnes zvaný Myslivečkovský. Od roku 1936 je v domě Smetanovo muzeum. Matka Anna. Bratr jednovaječné dvojče Jáchym, podle jiných pramenů František.

10/2/1999 byla P. Pravcem v hvězdárně v Ondřejově objevena nová planetka sluneční soustavy s označením 1999 CN3. Byla nazvána po Josefu Myslivečkovi Mysliveček (53159)

Z této rodové větve pochází Františka Myslivečková. V letech 1861-1883 byla v Praze hospodyní Joachima Barrande (po paní Nerudové matce Jana Nerudy).

[editovat] Díla

[editovat] Cembalo (klavír)

• Šest sonát
• Sonatiny
• 6 divertimenti (Londýn 1780)
• Rondo
• Sei sonati per il Cemballo

[editovat] Komorní skladby

• Adagio a Menuet
• Minuetto
• Six Sonatas for the Piano Forte Or Harpsichord with an Accompaniment for a Violin
• Klavírní tria, triové sonáty
• Sonáty pro flétnu, housle a violoncello op.1
• Divertimenta a tre, smyčcové kvartety Sei Sonate a due Violini, Violetta e Basso)
• Smyčcové kvintety (6 Quintetti)
• Oktety pro dechové nástroje
• Sei sonate a due violoncelli a basso

[editovat] Koncerty

• Klavírní (např.Concerto per Cembalo con Violini e Basso per uso della signora Poloni)
• Koncert pro housle a orchestr C-dur
• Koncert pro housle a orchestr E-dur
• Koncert pro housle a orchestr F-dur
• Koncert pro housle a orchestr A-dur
• Koncert pro housle a orchestr D-dur
• Koncert pro housle a orchestr G-dur Pastorální
• Koncert pro housle a orchestr D-dur
• Koncert pro housle a orchestr Es-dur
• Koncert pro violoncello a orchestr C-dur
• Koncert pro flétnu a orchestr D-dur

[editovat] Orchestrální skladby

• 6 Ouvertur
• 6 sinfonií s názvy 1.-6.měsíce
• 6 Sinfonie a otto
• Sinfonia-Serenata in G
• Sinfonia in C, D, Es, F, G, B a.j.
• 6 koncertantních sinfonií op.2

[editovat] Chrámové skladby

• Antifona a 4 parti
• další četné antifony
• duchovní árie
• duetta
• litanie
• offertoria
• 2 mše

[editovat] Kantáty a oratoria

• několik kantát věnovaných oseckému opatu P.Kaj.Březinovi
• L'Ascenza S.Benedette (Nanebevzetí sv.Benedikta), Padova 1768
• Narcisso al fonte (Narcissus u pramene), Padova 1768
• Il Tobia (Tobiáš) Padova 1769 též jako La famiglia di Tobia, Padova 1769
• Giuseppe riconosciuto (Josef znovu poznaný), Padova 1769
• La morte di Gesú (Ježíšova smrt), Padova 1770
• Betuglia liberata (Osvobozená Betylua), Padova 1771
• Adamo ed Eva (Adam a Eva), Benátky 28.3.1771
• La liberazione d'Israele Osvobození Izraele, Praha 1775
• Isacco, figura del Redentore (Izák, předobraz spasitele), Florencie 10.3.1776
• Abramo ed Isacco (Abraham a Izák), Mnichov 1777

[editovat] Opery

• Il Parnaso confuso (Zmatek na Parnasu), Parma 1765
• Medea (nejisté), Parma
• Il Bellerofonte , Neapol 20.1.1767
• Il Farnace (Farnakés), Neapol 1767
• Il Trionfo di Clelia (Triumf Klélie), Turín 26.12.1677
• Semiramide riconosciuta (Semiramis znovu poznaná), Benátky 1768
• Demofonte, Benátky 1769
• L'Ipermestra, Florencie 28.3.1769
• La Nitteti (Nittetis), Bologna 1770
• Motezuma, Florencie 23.1.1771
• Il gran Tamerlano (Tamerlán Veliký), Milán 23.12.1771
• Demetrio , Pavia 1772
• Romolo ed Ersilia, Neapol 13.8.1773
• Erifile, Turín - Mnichov 1773
• La Clemeza di Tito (Titova shovívavost), Benátky 26.12.1773
• Antigone, Turín 1774
• Atide, Padova 1774
• Artaserse, Neapol 13.8.1774
• Merope, Neapol 1775
• Ezio, Neapol 1775
• Achille in Sciro (Achillés ve Skýru), Neapol 1775
• Adriano in Siria (Hadrián v Sýrii), Florencie 1775
• La Calliroe, Neapol 30.5.1778
• Armida, Lucca 15.8.1778
• Olimpiade, Neapol 4.11.1778
• La Circe (Kirké), Benátky 1779
• Antigono, Řím 1780
• Medonte, re di Epiro (Medón, král epirský), Řím 1780

[editovat] Literatura

Tento článek z oblasti hudby potřebuje doplnit či upravit bibliografii, tj. literární citace (reference). Můžete Wikipedii pomoci tím, že na konec článku přidáte (resp. upravíte) sekci „Literatura“, kde uvedete knihy, ze kterých lze o daném tématu čerpat více informací. Ideální formát údajů naleznete v článku Citace, návod pak na příslušné dokumentační stránce k šabloně užívané pro citace. Přidávejte knihy s rozmyslem – jak do kvantity (aby bibliografie nebyla nepřiměřeně dlouhá), tak do kvality (přidávejte jen knihy, které dané téma skutečně postihují).