Josef Ondřej Lindauer

Josef Ondřej Lindauer (29. listopad 1784 Plzeň – 5. červen 1850 České Budějovice) byl člen metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze (1835–1845) a třetí biskup českobudějovický (1845–1850) a je pochován na budějovickém hřbitově.

Na kněze byl vysvěcen 15. srpna 1807 a stal se kaplanem v Malesicích. V roce 1809 působil jako kaplan v Horšicích, v roce 1810 byl zámeckým kaplanem v Dolní Lukavici. Do Letin přišel v roce 1813 a byl tu jmenován děkanem. Byl výtečným katechetou a uznávaným kazatelem. Svoji činnost v Letinech končí v roce 1817 a odchází jako farář zpět do Dolní Lukavice. Poté byl děkanem v Přešticích, arciděkanem v Plzni a od roku 1835 kanovníkem v Praze u svatého Víta. Dne 22. září 1845 byl jmenován biskupem v Českých Budějovicích. Ani jako českobudějovický biskup na místa svého dřívějšího působení nezapomněl. Roku 1838 daroval letinskému kostelu nový pozlacený kalich s ostatky svatého Prokopa a pozlacený ornát. Roku 1846 založil nadaci pro pomocného učitele v Letinech v hodnotě 1 000 zl., s ročním výnosem 50 zlatých. Obdobnou nadaci založil také při farní škole v Horšicích. Obraz Josefa Ondřeje Lindauera se nachází na blovické faře.

[editovat] Externí odkazy

• Diecézní biskupové
• zápis v matrice zemřelých římskokatolické farnosti v Českých Budějovicích (6. zápis shora)

Tento biografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.