Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Josef Vlastimil Kamarýt (20. ledna 1797[1], Velešín – 19. března 1833, Tábor) byl český katolický kněz, básník a vlastenec doby obrozenecké.
Obsah |
Narodil se jako nejstarší syn ze 13 dětí rolníka a pekaře Kamarýta a byl pokřtěn Josef. Jméno Vlastimil jako druhé přijal až později podle vzoru jiných vlastenců. Studoval na českobudějovickém gymnáziu, seznámil se zde se strakonickým rodákem F. L. Čelakovským (1799-1852) a rodákem z Borovan Josefem Krasoslavem Chmelenským (1800-1839)[2]. Tyto mladé vlastence spojoval zejména obdiv k jihočeské lidové písni. Kamarýt potom studoval na filozofii Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze; s Čelakovským zde opět měli mnoho společných zájmů a navštěvovali zejména přednášky pokrokového filozofa a teologa Bernarda Bolzana.
Po ukončení dalších studií - teologie na českobudějovickém biskupském semináři (1820-1824) - byl vysvěcen na kněze. Na přelomu let 1824-1825 nastoupil jako kaplan v Táboře a brzy byl přeložen na farnost do nedalekých Klokot.
Josef Vlastimil Kamarýt – jako kněz navštěvoval ve své farnosti nemocné cholerou v zimě 1832-1833), sám několikrát onemocněl a po krátké nemoci - velmi mlád - zemřel l9. března 1833.
Překládal, sbíral písně, psal básně (jeho první tištěné vyšly roku 1817); publikoval v tehdejších časopisech (např.v Rozmanitostech, Poutníku slovanském, Čechoslavu, Květech). Jako klokotský farář Kamarýt si stále prohluboval znalosti jazyků (francouzština, angličtina, polština a ruština) a překládal mnohá cizí literární díla, což vzbudilo kladný ohlas u Františka Palackého a jiných předních českých vlastenců.
Kromě Čelakovského si mladý Kamarýt často dopisoval i s dalšími významnými českými spisovateli té doby, např. Josefou Pedálovou.
Pochován byl v Táboře (na starém hřbitově nedaleko hradu Kotnov). V roce 1867 zde byl odhalem J.V.Kamarýtovi náhrobek. Od roku 1973 je na místě „Starých hřbitovů“ otevřen pro veřejnost „Park pod Kotnovem“ a památný náhrobek J.V.Kamarýta je zde zachován. V čelní desce má mimo jiné též slova věnování : „Od ctitelů řízením studujících vys.škol z Tábora; velkou zásluhu na zbudování této památky měl také mladší bratr – buditel František Dobromil Kamarýt [1] , který také u příležitosti postavení náhrobku vydal „Sebrané světské a duchovní Básně Josefa Vlastimila Kamarýta“ (vyd. Praha, 1867) a jeho životopisný obraz [2].