Jubilejní synagoga

Jubilejní (Jeruzalémská) synagoga
Pohled na průčelí Jubilejní synagogy v pražské Jeruzalémské ulici
Místo
stát	Česko
obec	Praha
Základní informace
náboženství	judaismus
ritus	ortodoxní judaismus
dnešní židovská obec	ŽNO Praha
datum posvěcení	16. září 1906
užívání	činná synagoga, bohoslužby
Architektonický popis
stavební sloh	maurský sloh
výstavba	1904-1906
Specifikace
Odkazy
adresa	Jeruzalémská, Nové Město, Praha
multimediální obsah na Wikimedia Commons
Portál Hebraistika

Jubilejní synagoga císaře Františka Josefa I., jak zní její oficiální název (je ale známá spíše pod názvem Jeruzalémská nebo Jubilejní) byla vystavěna na náklady Spolku pro vybudování nového chrámu mezi lety 1905-1906 v Jeruzalémské ulici na Novém Městě Pražském jako náhrada za Cikánovu, Velkodvorskou a Novou, zbořených za asanace pražského ghetta. Jedná se o nejmladší a zároveň největší synagogální stavbu pražské židovské obce.

[editovat] Spolek pro vybudování nového chrámu

Dobová pohlednice, kolem 1900

Spolek v roce 1899 zakoupil starý dům v Jeruzalémské ulici na Novém Městě Pražském jako pozemek pro novou stavbu. První projekt na stavbu v novorománském duchu byl předložen ještě tentýž rok architektem Aloisem Richterem, druhý návrh od stavitele Josefa Linharta, v novogotickém slohu, roku 1901 a konečně v roce 1903 předložil zkušený vídeňský architekt mnoha synagog v Rakousko-Uhersku, Wilhelm Stiassny, návrh v maurském slohu, který byl roku následujícího schválen a tak se mohlo započít se stavbou.

[editovat] Stavba a zasvěcení

K jedné z nejkurióznějších překážek ve výstavbě synagogy patří námitka vznesená nedalekým sborem kostela Sv. Jindřicha, že "zpěv ze synagogy bude rušit o nedělích křesťanské věřící". Stavba byla na náklady Spolku zbudována stavitelem Aloisem Richterem mezi 26. červnem 1905 a 16. zářím 1906, kdy byla na svátek Simchat Tóra slavnostně zasvěcena.

[editovat] Popis objektu

Interiér synagogy

Jeruzalémská synagoga je zajímavým příkladem secesní stylizace tzv. maurského slohu. Půdorys stavby tvoří trojlodí bazilikálního typu se dvěma příčnými křídly. Průčelí zdobí mohutný islámský oblouk s rosetovým oknem s Davidovou hvězdou a hebrejským nápisem okolo: "Toto je brána Hospodinova, skrze ní vcházejí spravedliví" (Žalm 118:20). Štít průčelí vrcholí mramorovými deskami Desatera a dvěma věžičkami. Střední arkádu vstupního portiku lemuje biblický verš v hebrejštině: "Což nemáme my všichni jednoho Otce? Což nás nestvořil jediný Bůh?" (Malachiáš 2:10).

Dlouhý vnitřní prostor synagogy je rozdělen dvěma řadami sedmi islámských oblouků, nesoucích ženskou galerii. Předprseň galerie je zdobena biblickými citáty v hebrejštině. Nalevo od vstupu v hlavní lodi je umístěna nápisová deska, která sem byla přenesena z Cikánovy synagogy. Přízemí hlavní lodi i galerie jsou osvětleny velkými okny s vitrážemi. Bylo otázkou cti věnovat Spolku finanční dar, proto i některá okna mají nápisy v němčině či češtině, že byla věnována tou či onou rodinou. Vysoký svatostánek (aron ha-kodeš) je ozdoben reliéfem vinného keře a deskami Desatera.

Na západní empoře jsou umístěny rozměrné varhany a interiér doplňují četné tepané lustry.

Kromě hlavního vchodu se do synagogy vchází bočním vchodem, který vede na schodiště k ženské galerii. Tam se také nachází vstup do malé modlitebny, ve které se dnes konají bohoslužby. Dnes se v synagoze konají bohoslužby v orodoxním ritu.

[editovat] Užívání

Do začátku druhé světové války sloužila Jeruzalémská k bohoslužbám neologického charakteru. Za okupace soužila jako skladiště konfiskovaného židovského majetku, ihned po válce byla její činnost obnovena a bohoslužby se zde konají od té doby nepřetržitě.

[editovat] Obnova synagogy

V rámci nedávné rekonstrukce byla objevena a obnovena původní výzdoba, sestávající z bohatě malovaných ornamentů ve stylu vídeňské secese. Jedná se o jedinou dochovanou synagogu s touto výzdobou na světě.

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky synagogy [1]
• Pražská informační služba [2]